Vendryně - kostel sv. Kateřiny
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
V obci Vendryně nedaleko Třince stojí Kostel sv. Kateřiny, který byl od počátku farní, není však známo s jistotou přesné datum jeho vzniku. Biskup Šniegoň ve svém přípisu z roku 1860 udává vznik kostela až ve 12. století. Jisté však je, že když v roce 1440 získal Vendryni Jakoubek z Březovic, kostel zde již stál. Pravděpodobně vznikl zároveň s obcí před rokem 1300.
Kostel sv. Kateřiny byla asi původně dřevěný, ale kněz Józef Lubojacki roku 1913 uvedl, že kostel byl zděný kromě dřevěné věže, která se udržela až do roku 1800. Jednoduchá stavba nebyla podsklepena a jeho největší vzácností je nepochybně zvon homolovitého tvaru, na které je gotickou minuskulou napsáno: GOT HILF UNS ALLER NOT, AMEN O KING DER ERE KOM MIT FREDE, MARIA ROSEN /Bože pomož nám za všeliké nouze, o králi chvály, přijď v pokoji, Marie Rosen/ - (Jméno Marie Rosen v nápisu označuje zřejmě dárkyni tohoto vzácného díla.) Zvon nese ještě erb města Krakova, polskou orlici a lilii. Zvon byl tedy asi vyroben v Krakově, lilie je pak charakteristickým znakem dílny Hanuse Freudenthala. Takto byla označena většina zvonů pocházejících z dílny tohoto slavného krakovského mistra. Pokud je zvon skutečně jeho dílem, musel být odlit v letech 1420-1460. Za 2.světové války bylo velkým štěstím, že zvon unikl rekvizici, protože další dva mladší jí neunikly. Vendryně se tak může pochlubit nejstarším zvonem na Těšínsku.
Vendryňský kostel patřil od roku 1550 na více než sto let protestantům, které zde bylo v 16.století velmi rozšířené. Dne 21. března 1654 byly kostely ve Vendryni, Nýdku a Bystřici předány katolíkům. Vendryňský kostel byl zasvěcen sv. Kateřině a slavnostní poutě se zde konaly každoročně 28. října před svátkem Šimona a Judy.
Kostel byl tehdy zpustlý, chyběly liturgické oděvy i nádobí, zmizely i cenné archiválie. Nový kněz Jan Miedzanowský však našel velkou oporu v tehdejším majiteli obce Kašparu Borkovi. Šlechtic nechal v roce 1657 pro kostel zhotovit hlavní oltář a daroval mu také těžké mosazné svícny. Později nechal zhotovit nové tabernákulum, věnoval stříbrný kalich s erbem své rodiny a další cennosti. Po Kašparově smrti převzal panství jeho syn Adam Borek, který věnoval peníze pro koupi liturgických oděvů, daroval kostelu monstranci, která byla restaurována v letech 1750 a 1891 a dodnes slouží věřícím při pobožnostech.
Adam Borek byl posledním členem svého rodu. 17. března 1694 sepsal své poručenství ve Vendryni, v němž odkázal oba své statky na zřízení kláštera a špitálu Milosrdných bratří v Těšíně. Část svého majetku, 300 tolarů, věnoval také kostelu na údržbu zvonů. Ostatky Adama Borka a jeho ženy Juliány, která zemřela o čtrnáct dnů později, byly zprvu uloženy ve zdejším kostele. Jeho smrtí v roce 1694 ztratila obec mocného zastánce.
Kostel byl však díky místním farářům stále zvelebován. Těšínský děkan Jan Twaruszka zakoupil v roce 1720 pro kostel přenosné varhany, které byly později přemístěny do filiálního kostela v Nýdku a nyní se nacházejí v těšínském muzeu. Větší varhany byly pořízeny v roce 1752 v Místku, nicméně již v roce 1786 musela být na nich provedena generální oprava. Náklady činily trojnásobek jejich původní kupní ceny (80 zlatých rýnských).
Zajímavý barokní kříž na kostelním hřbitově pochází z roku 1790. Před kostelem stojí také dvě barokní pískovcové sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Floriána.
Obraz sv. Kateřiny v interiéru kostela pocházel zřejmě z roku 1655. Na základě stížnosti kněze Czuchera, že je obraz namalován nakřivo, byl v roce 1793 nahrazen novým. Jeho autorem byl těšínský malíř Chambrez pro kostel obrazy sv.Anny a sv. Jana Nepomuckého. V témže roce kvůli nadměrné vlhkosti byly však značně poškozeny oltáře. V roce 1794 spadla na kněze z hlavního zchátralého oltáře socha dřevěného anděla a tato událost byla posledním podnětem k celkové rekonstrukci kostela i jeho interiéru.
V roce 1800 byla dřevěná věž nahrazena zděnou a na místě dřevěného stropu zhotoveny klenby. Do interiéru byly umístěny tři nové oltáře. Hodiny se na kostelní věži objevily v roce 1822. V roce 1842 byl interiér doplněn také cyklem obrazů Křížová cesta od známého těšínského malíře Henrika Jastrzebskiego.
K další celkové rekonstrukci došlo v roce 1891 za působení kněze Antonína Olszaka. Oltáře i nadále trpěly vlhkem a navíc bylo v kostele velmi málo světla. Proto bylo na levé straně zdi umístěno další okno a původní okna byla zvětšena. Ze stěn se odstranila omítka, interiér byl vysušen a znovu omítnut. V roce 1892 došlo ke koupi nového hlavního oltáře, kam byla umístěna socha sv. Kateřiny, po pravé a levé straně pak sochy apoštolů sv. Petra a sv. Pavla. V témže roce byla střecha pokryta břidlicí a boční oltáře nahrazeny novými. V období působení kněze Františka Hermanna pokračovaly další práce. Kostel byl v roce 1898 nově vymalován a starý zchátralý kůr byl nahrazen novým na železných sloupech. Kostel se dočkal i nových varhan, vyrobených firmou Rieger z Krnova. V roce 1906 sem byl umístěn nový soubor Křížové cesty, který byl na rozdíl od původního malovaného vyroben z terakoty.
Na začátku 20.století farníků přibývalo, takže kostel začal být kapacitně nevyhovující. Jako u většiny kostelů byl i zde problém peníze, které ale nakonec kněz Hermann sehnal. Hlavně jeho zásluhou dostala kostelní budova svou dnešní podobu. Kostel byl rozšířen a přestavba byla svěřena těšínskému staviteli Ludvíku Kamcovi. Byla také dokončena nová sakristie a Boží hrob, došlo k obnově klenby a střecha dostala novou krytinu z břidlice. Během těchto stavebních úprav se konávaly bohoslužby střídavě v Bystřici, Nýdku nebo ve vendryňské škole. Vnitřní zařízení zůstalo nezměněno, obnoveny byly pouze oltáře. Celková přestavba a rekonstrukce byly dokončeny v roce 1911 nákladem 43 512 K. Kostel byl vystavěn téhož roku u příležitosti pouti konané 20. listopadu.
Roku 1927 poctil svou návštěvou samotný kníže a vratislavský kardinál doktor Adolf Bertrám. Cílem kardinálovy návštěvy bylo udílení svátostí. Vítala ho delegace politiků v čele s Josefem Šrámkem, prezidentem zemské politické správy v Opavě, a doktorem Josefem Michálkem, vládním radou a správcem pro politický okres Český Těšín. Kardinál Bertrám se poté, co z moci svého úřadu udělil svátost biřmování věřícím z Třince a Jablunkova, vrátil zpět do své rezidence ve Vratislavi. Byla to poslední návštěva vratislavského biskupa ve Vendryni.
Zdejší farnost však bohužel poznamenala 2. světová válka. V rámci nacistické propagandy docházelo také k zatýkání inteligence, které postihovalo také kněze, učitele, ale i varhaníky. Pobožnosti se sice konaly i nadále, avšak o těchto smutných časech se nedočteme ani v kostelní kronice.
Po 2. světové válce se zde vystřídalo několik farářů. Od roku 1954 byla opět vedena kostelní kronika. V roce 1969 odlity dva nové zvony, sv. Kateřina a sv. Josef, které nahradily původní, zrekvírované za války. Zvony o váze 285 kg a 230 kg odlil ing. František Walarus v Třineckých železárnách.
Kostel procházel a stále prochází četnými opravami. Již několikrát se natírala střecha, obnovovala omítka, byly měněny okapy a prováděly se odvodňovací práce. Poněkolikáté byl upraven také interiér. To vše bylo možné díky obětavosti místních farářů a farníků. Část oprav byla uskutečněna ze státních dotací.
Jak je známo, komunistický režim nebyl církvi příliš nakloněn, přesto byly v roce 1967 provedeny některé opravy. Po roce 1989 se však situace změnila a vendryňská farnost se stále více rozvíjí. Na místní faře jsou během prázdnin pořádány duchovní, sportovní a osvětové tábory (až pro 80 dětí). Vzhledem k dobré spolupráci s obecním úřadem mohly být a jsou prováděny další nezbytné opravy.
Oprava venkovní fasády proběhla v roce 2002, byla také natřena střecha a opraveny hodiny.
Fotogalerie
Přidat do oblibených uživatelů
Žádné příspěvky v diskusi, buďte první!
Vendryně
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Vendryně - kostel sv. Kateřiny
