Vídeň – zámek Dolní Belvedere (Wien – Schloss Unteres Belvedere)

Dolní Belvedere je nedílnou součástí vídeňského zámeckého komplexu Belvedere. Je částí nejstarší, protože byl pro prince Evžena Savojského postaven – coby letní sídlo - již v období let 1714 až 1716. Se stavbou jeho mladšího, většího, honosnějšího a zdobnějšího bratříčka – tedy Horního Belvederu – bylo započato za hradbami na jižním okrají tehdejšího města až pět let po jeho dokončení. V barokní budově Dolního Belvederu se dnes nacházejí muzejní sbírky Rakouské Galerie Belvedere (Österreichische Galerie Belvedere) i prostory pro konání významných krátkodobých výstav.

Původně se mělo s výstavbou Dolního Belvederu začít už v roce 1697 a stavitelem byl určen významný barokní stavitel Johann Bernhard Fischer z Erlachu. Jeho práci pak v roce 1702 převzal Johann Lucas von Hildebrandt, který dal Belvederu zcela jinou koncepci. V souvislosti se stavitelem von Hildebrandtem je potřeba zmínit, že se jednalo o dlouhodobého dvorního stavitele hraběcího rodu Harrachů a že Belvedere byl jeho nejvýznamnějším dílem. Ve zmíněném roce 1697 tak vzniká pouze okrasná barokní zahrada. Po dokončení stavby Dolního Belvederu zde princ Evžen skutečně v létě přebýval. Po jeho smrti hrad „zabavila“ císařovna Marie Terezie. V 19. století jsou v Dolním Belvederu umístěny habsburské umělecké sbírky, které se roku 1890 odstěhují do nově vybudovaného Kunsthistorického Muzea. V roce 1903 je zde umístěna Moderní galerie, od roku 1909 pak Rakouská státní galerie neboli muzeum Österreichische Galerie Belvedere.

V Dolním Belvederu se dnes nachází několik sálů, které byly původně obytnými místnostmi a jeho součástí je také bývalá oranžerie a konírna. Největší místností a centrem Dolního Belvederu je Marmorsaal – tedy Mramorový sál – který původně sloužil jako přijímací hala. Dnes si v této místnosti můžete prohlédnout originál kašny zvané Mehlmarktbrunnens od Georga Raphaela Donnera. Nástropní malby jsou pak dílem Martino Altomonteho a zobrazují např. prince Evžena jako mladého hrdinu i Apolla. Uvidíme zde také iluzivní architekturu Marcantonia Chiariniho a Gaetana Fantiho nebo – v západní části se nacházející - groteskní malby Jonase Drentwetta. Feudální nádheru Hildebrandtovy stavby oceníme nejvíce v Groteskním sálu, Mramorovém sálu, Mramorové galerii a - zřejmě nejvíce - ve Zlaté komnatě. Uvedené sály jsou také jedinými místnostmi, kde je povoleno fotografování.

Zámecká oranžerie dnes slouží ke konání krátkodobých příležitostných výstav (v závěru roku 2014 to byl například celosvětový svoz děl Claude Moneta) a na místech, kde byl kdysi ustájen tucet nejkrásnějších princových koní, je dnes pokladnice středověku (Prunkstall), tedy velká sbírka středověkého umění (ta je – bohužel – přístupná jen dvě hodiny denně, takže se mnohým "podaří" ji nenavštívit).

V každém případě však lze konstatovat, že Belvedere je jedním z nejkrásnějších a nejvýznamnějších muzeí světa a patří také k nejzajímavějším památkám rakouské metropole. Celý barokní komplex, nacházející se původně uprostřed vinic před branami císařského města, je sám o sobě unikátním uměleckým dílem, sdružujícím ve své podobě mistrovské práce architektů, sochařů, malířů, uměleckých řemesel i barokních zahradních architektů. Spojení zámecké budovy Dolního Belvederu s oranžerií a Slavnostní konírny svědčí o barokní okázalosti i umění skutečně žít. Samostatnou kapitolou je pak terasovitý zámecký park, vytvořený francouzským zahradním architektem Dominiquem Girardem. Ten zdobí – mimo jiné – velké množství fontán a mytologických soch, takže si návštěvník může připadat jako v historickém filmu, natáčeném ve francouzských Versailles.

Na závěr pár důležitých informací. Zámek Dolní Belvedere najdeme na vídeňské adrese Rennweg 6. Je zde otevřeno denně od 10 do 18 hodin, ve středu pak až do 21 hodin. Totéž platí pro Oranžérii. Pokladnice středověku neboli Slavnostní konírna (Prunkstall) je otevřena pouze od 10 do 12 hodin (což např. autor tohoto článku včas nezaregistroval, a to, kvůli čemu do Vídně v prosinci 2014 přijel, nakonec neviděl). Dolní Belvedere je z centra města lehce dosažitelný pěšky, ale pro lenochody nebo moc spěchající lze použít MHD (tramvaj č. 71 - zastávka Dolní Belvedere nebo metro trasy D - zastávka Schwarzenbergplatz). Návštěva druhého největšího vídeňského palácového komplexu však už dnes není zrovna lacinou záležitostí. Zatímco na některých internetových informačních zdrojích si ještě dnes můžete přečíst, že vstupné přijde na 12,50 euro, skutečnost je jiná. Za společnou vstupenku do obou zámeckých budov zaplatíte 19 euro, pokud půjdete jen do Dolního Belvederu, dáte eur 11.