Vlašim

Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 40 C6

hrad (1318)

kostel sv. Jiljí (1522)

socha sv. Jana Nepomuckého (1723)

synagoga (19. stol.)

kašna se sochou rytíře Záboje

kapslovna (1936)

První zmínka o objektu 1318

Prvopočátky osídlení Vlašimska sahají až do období kolem 10.000 let př.n.l., z kteréžto doby pocházely některé archeologické nálezy z katastru obce. S vysokou pravděpodobností území Vlašimi znali i obyvatelé hradiště na Velkém Blaníku. Vlastní město bylo dle některých pramenů založeno mezi lety 1000 – 1200 nejprve na pravém břehu Blanice odkud následně přerostlo i na levý břeh. Tehdy se zde jako vladykové zapisují Vlastislavicové. První historická zmínka přímo o Vlašimi se vztahuje k roku 1303, kdy zde byl založen hrad Vlastislav, později Vlašín a na závěr Vlašim. Páni z Vlašimi drží městečko do roku 1363 a později se hrad dostal do rukou pánů z Jenštejna, kteří sídlivše zde přijali vlašimský predikát. Z nich je nejznámější důvěrník Karla IV a arcibiskup Jan Očko z Vlašimi, který pocházel z jenštejnského rodu. Od roku 1413 do roku 1442 se zde zdržují páni z Chotěnic, následováni Trčky z Lípy, kteří drží Vlašim do roku 1546. Dalšími majiteli byli do roku 1550 Stranovští ze Svojkovic, do roku 1588 Klenovští z Ptení a na dalších 33 let Ostrovcové z Kralovic. Tento rod je někdy v pramenech uváděn s přízviskem Vostrovcové. Za jejich éry začala také přestavba původního hradu na zámeckou stavbu. Bohužel jim není dovoleno tuto akci dokončit a po Bílé Hoře je Janovi Ostrovci majetek konfiskován. Od roku 1621 získávají Vlašim Talmberkové za nichž dochází k selskému povstání a 6.3.1645 je městečko vypáleny Švédy, kteří zvítězili v bitvě u Jankova. Talmberkové též dokončují přestavbu hradu v zámek. Z dalších majitelů jmenujme jen pány z Weissenwolfu, Trautsonu a Auersperka, kteří vlastnili zámek od roku 1744 do roku 1945, kdy se dostal do správy státu. Jejich zásluhou se též zámek dobral dnešní podoby V městě a okolí zámku najdeme několik dalších pamětihodností, z nichž jmenujme např. zámecký park a čínský pavilon v něm, dále Loretánskou kapli z roku 1703, kostel sv. Jiljí byl z původní gotické podoby prvně přestavěn v roce 1522 a v roce 1830 byl upravován. Z kapslovny se pozvolna vyvinula dnešní Sellier & Bellot. Na cestě do Vracovic kamenný kříž se začátkem letopočtu osmnáct set,. jižně od města leží též hvězdárna atp. Město se nachází na křižovatce zelené, modré a červené TZN. Červená TZN míří přes Kondrac k Velkému Blaníku. Modrá TZN vede přes Hrádek a Libež do Českého Šternberku. Zelená TZN míří přes Rataje do Trhového Štěpánova.