Loading...
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Místní část
Další zajímavosti v nejbližším okolí či v místě Mapa 16 F3
tvrz
zvonička (1820)
První zmínka o lokalitě 1360
Jiný název lokality Vrabie, Brabie
Dnešní součást Brandýsa nad Labem je kolébkou rodu Vrábský a rodu Tluksů z Vrábí, kteří zde jsou doloženi právě roku 1360 a tedy tento letopočet považujeme i za dobu pravděpodobného vzniku tvrze. Tomuto rodu náleželo zdejší zboží do roku 1586, kdy bylo prodáno císaři Rudolfu II., který je připojil k panství Brandýs. Tvrz byla za 30-ti leté války silně zpustošena a k její opravě bylo přistoupeno až v roce 1681, kdy byla zároveň přestavěna do zámecké podoby. Ani tento tvar se nám však dodnes nezachoval, neboť poslední přestavba v roce 1844 změnila zámek na sýpku. Obec nalezneme v jihovýchodní části Brandýsa nad Labem mimo turistické značení.
Vrábí je součástí Brandýsa nad Labem, vpravo od staré silnice směrem na Prahu. Bývalá tvrz je mohutná budova, která po ztrátě svého původního určení byla přestavěna na sýpku a nyní je v soukromém vlastnictví a slouží jako skladiště. Z Vrábí (v nejstarší době Vrabie, v 15. století i Brabie, od 16. století v dnešním znění) pocházel rytířský rod Vrábských nebo Tluksů z Vrábí, jehož první známí členové Rynard nebo Ryneš a Albrecht se připomínají už k r. 1360; v jejich jméně je zároveň první zmínka o Vrábí. Ve výčtu majetku ve Vrábí, z něhož věnovali r. 1397 bratři Jan a Aleš z Vrábí roční plat k oltáři ve Staré Boleslavi, není tvrz zmíněna a zprávy o ní chybějí ještě skoro půldruhého století. Teprve v zápisu Jana Vrábského z Vrábí z r. 1542 o poručenství nad jeho dětmi je v poslední vůli uvedena také vrábská tvrz. Vrábští vymřeli až v polovině 18. století, ale na Vrábí se rod tak dlouho neudržel. Pro účast Jana Vrábského na povstání proti Ferdinandovi I. bylo mu r. 1547 změněno svobodné panství na manství, a když potom jeho dědicové nesložili manskou přísahu, byl vrábský statek r. 1571 provolán za odumřelé léno. Potom byl sice poslednímu Vrábskému na Vrábí Hynkovi ponechán jako zástavní, ale r. 1586 jej od něho koupil císař Rudolf II. a připojil je k brandýskému panství. Další zprávy o tvrzi jsou až ze 17. století, kdy je již značně zpustlá. K obnově došlo (podle letopočtu nad vchodem) patrně v r. 1681. Jaroslav Schaller označuje r. 1788 vrábské sídlo jako Zámeček. Stručný popis Kouřimského kraje z r. 1794 je uvádí v seznamu Starých zámků dosud obyvatelných. Později (před r. 1844) byla budova přestavěna na sýpku a sloužila kontribučensko-obilnímu fondu, a když ztratila svou funkci, znovu chátrala. V padesátých letech 20. století byla zachráněna a využita jako skladiště. V konstrukci střech je dosud patrno původní členění objektu na vlastní střední stavení s bočními křídly postavenými kolmo na jeho osu; někdejší výtvarnou výzdobu stavby dosvědčily mohutné měděné chrliče v podobně dračích hlav a zbytky bosážového sgrafita s rostlinnou ornamentikou, které se objevily pod odpadlou omítkou severovýchodního nároží.