Vrch Jedlová
Turistické cíle • Příroda • Hora
Mohutná znělcová kupa Jedlová (774 m) je po Luži a Pěnkavčím vrchu třetí nejvyšší horou Lužických hor. Pojmenována byla podle mohutných Jedlových lesů, které ji pokrývaly ještě v roce 1890, kdy byly podnětem ke stavbě rozhledny. Dnes už zde jedle nerostou a zbytky vrcholového lesa jsou silně poškozeny průmyslovými exhalacemi a sjezdovkami na severovýchodním svahu. Lyžařský areál je v osadě Rozhled. Spodní část hory tvoří křídové pískovce, které byly dříve lámány jako stavební kámen. Rozsáhlý pískovcový lom na jižním svahu hory je zakreslen již na lesní mapě z roku 1860 a kamenický mistr Stephan Winkler v něm na přelomu 19. a 20. století zaměstnával na sto dělníků. Ze zdejšího kvalitního pískovce byla vytesána většina kamenných schodů a ozdobných ostění dveří i oken starších domů v okolí Jiřetína a údajně se vyvážel i do Saska. Ve 30. letech 20. století se zde již kámen nelámal a opuštěný lom zvolna zarostl lesem. Ve skalní stěně poblíž jednoho ze vstupů do lomu je dodnes patrný portrét děvčátka, který zde zřejmě vytesal některý z kameníků. V současné době je členité dno lomu s terasami, haldami a mělkými prohlubněmi vhodným prostředím pro některé vzácné rostliny a živočichy. Na stinných místech se vyskytuje žebrovice různolistá a vranec jedlový, v mokré rašelinové půdě roste chráněný rojovník bahenní a rosnatka okrouhlolistá. Z živočichů se zde vyskytuje například ropucha obecná, skokan hnědý, skokan ostronosý, čolek obecný a čolek horský, prosluněná místa vyhledává zmije obecná a ještěrka živorodá. Jedlová proslula jako jedna z nejhezčích vyhlídek Lužických hor. Návštěvníci rozhledny mohou vychutnat neopakovatelný kruhový výhled na panoráma Lužických hor, Českosaského Švýcarska, Šluknovska a německé Lužice. Za jasného počasí je vidět Ještěd, Kozákov, Trosky, Bezděz, Říp a Děčínský Sněžník, ale také vzdálenější hřeben Krušných hor, České středohoří s Hazmburkem a Milešovkou, náhorní plošinu Jizerských hor i nejvyšší českou horu Sněžku v Krkonoších. Dílčí výhledy jsou možné i z dalších míst, například z bývalé terasy na začátku sjezdovky nebo z červeně značené vrstevnicové cesty po severozápadním úbočí hory. Podle historických záznamů obdivoval krásný rozhled z vrcholu i císař Josef II, který Jedlovou navštívil v září 1779 během inspekční cesty po severních Čechách. Turisticky atraktivním místem je Jedlová od druhé poloviny 19. století. V roce 1887 vyznačili členové jiřetínské sekce Horského spolku pro nejsevernější Čechy turistickou cestu z Jiřetína na vrchol hory a na jejím východním svahu postavili roku 1888 turistickou chatku. Téhož roku navrhl předseda této spolkové sekce Josef Menzel postavit na zarostlém vrcholu rozhlednu. Jeho návrh byl nadšeně přijat mimo jiné i proto, že řada sousedních sekcí už své rozhledny postavila. Se stavbou souhlasil i majitel kamenického panství, kníže Ferdinand Kinský, který měl již dobrou zkušenost s otevíráním rozhledny na Studenci. Stavba mohutné kamenné věže podle projektu varnsdorfského stavitele Stoye byla zahájena v září roku 1890. Ke zdění byl použit místní znělec, pouze na římsy a okenní obklady byly dovezeny cihly. Ještě do zimy se zedníkům podařilo dokončit kamennou kruhovou podstavu s oblouky, na níž během následujícího jara vyrostla čtyřstupňová válcová věž s vyhlídkovou plošinou ve výši 23 m. Nad ochozem ozdobeným cimbuřím se ještě zvedala 6 metrů vysoká věžička, která zakrývala vyústění schodiště a dotvářela velmi pěkný vzhled věže. V jejím vrcholku hořívala lucerna, jejíž světlo bylo majákem pro široké okolí. Rozhledna byla slavnostně otevřena 14. září 1891, ale už o dva měsíce dříve byl dán do provozu hostinec, který na své náklady nechal vedle věže postavit Ferdinand Kinský. Bylo v něm 10 pokojů, turistická noclehárna a velký sál, ve kterém byly dokonce instalovány varhany. Vrchol Jedlové byl až do druhé světové války velmi významným a oblíbeným výletním místem. V roce 1943 ale z hostince odešli poslední obyvatelé a opuštěné stavby začaly chátrat. Od konce 60. let, kdy se zřítilo schodiště, byla rozhledna nepřístupná a pozdější pokusy o její rekonstrukci nebyly úspěšné. Teprve v říjnu 1992 byla uzavřena smlouva se stavební firmou Josefa Krejčího z Rumburka, která ještě na podzim rekonstrukci věže zahájila. Za podpory jiřetínského obecního úřadu a s přispěním okolních měst a obcí byla rozhledna podle starých plánů opravena a 3. července 1993 podruhé slavnostně otevřena. Na otevření sousedního hostince, jehož rekonstrukce byla již zcela v režii manželů Krejčových, si návštěvníci museli počkat až do 18. srpna 1995.