Vyhlídka nad Podlesím (pod Pohořelcem)

Kdo někdy stoupal z Podlesí (dříve Krumperky) po modré TZ směrem na vrch Pohořelec, tedy k Severomoravské chatě, užil si nejednu trpkou chvilku. Inu není to dalek, něco málo přes 1,5 km, ale na těch tisícipětistech (a něco) metrech je třeba překonat výškový rozdíl přes 200 m (215 udávají mapy.cz). To už je celkem slušná sjezdovka. No ona taky pod Severkou sjezdovka je, byť jen necelých 500 m dlouhá.

Snad aby vysílenému poutníku nabídli místní odpočinek, přibyl nedávno ne necelé polovině výšlapu přístřešek s lavičkou, které nabádají k posezení. Místo samozřejmě není zvoleno samoúčelně. V okolí dnešního Podlesí se ještě do nedávna pěstovaly i různé plodiny (brambory, oves, žito). To ovšem s přechodem na jiný typ zemědělství poněkud ubylo (on ten oves nebo žito tady leckdy ani nedozrály). Dnes jsou polní plochy užívány spíše jako pastviny nebo louky k senoseči.

Tím pádem tady zůstalo spoustu volného prostoru. A protože je odpočinkové místo již celkem dosti vysoko (700 m n.m.) je tu k dispozici poutníkovi celkem pěkná vyhlídka. A to hned na troje pohoří (když se zasnaží i na kousek čtvrtého). Vrch Pohořelec, pod kterým se místo nachází patří do Hanušovické vysočiny (Jeřábská hornatina), tu ani nebudeme počítat.

Hned nejblíž a nejmohutněji logicky připadá masiv Králického Sněžníku, který se rozkládá vlastně naproti přes údolí Moravy. Sice tu není k vidění samotná hlavní hora pohoří, ale je jinak vidět část hraničního hřebene s Klepáčem a Malým Sněžníkem. Sám Kraličák je ukryt za Podbělkou. Před ní pěkně vidíme obludnou stavbu Stezky v oblacích. Vedle Podbělky zřejmě vykukuje Sušina. Popředí dominuje hora Srázná (též zvaná Sviní hora 1074). Na jejím svahu se malebně rozkládá Vojtíškov. V tomto směru ještě rozeznáme zástavbu Vysokých Žibřidovic nebo Vysoké. Pokud bychom se pohledem ještě vrátili k západu, patrně objevíme kostel Malé Moravy. Dál na sever a východ pokračují hory Rychlebské bez větších výškových dominant, ale patrně objevíme průsek či louku což je sjezdovka na Paprsku. Ve snížené oblasti pod Hrubým Jeseníkem – což je Ramzovské sedlo jsou viditelné větrné elektrárny u Ostružné.

Pak se tedy zvedá západní část nejvyšších hor Moravy – Keprnická klenba. Světlejší část lesa prozrazuje lanovku na Šerák. Další vrcholek by mohl být Vozka, nejvyšší Keprník. Další vrcholky zakrývá poměrně mohutné kupa Černé stráně.

Všechno není vidět přímo od lavičky, ale z okolních průhledů dohlédneme až na Praděd, tedy po kratším odstoupení objevíme za poněkud bližším Ucháčem pokračování hor, větrníky pod Dlouhými Stráněmi odhalí lyžařský areál v Koutech, placatá hora je horní nádrž PVE, neupravený je Mravenečník, no a dohlédne se i na kousek Velké hřebenovky.

No a ty čtvrté hory, na ty musíme trošku níž, takže se objeví výběžek kopce Val s rozhlednou na hedečským klášterem. No a ve sníženině dál jsou k vidění nějaké kopce, to jsou Orlické hory.