Wysoki Kamień
Turistické cíle • Příroda • Hora
Wysoki Kamień (1.058 m n. m.) je výraznou horou ve Vysokém Jizerském hřbetu (Wysokim Grzbiecie) v Jizerských horách (Górach Izerskich).
Již v minulosti se vrchol stal výletním cílem hostů z horského střediska Szklarska Poręba a lázeňského města Świeradów-Zdrój. V roce 1837 nechali Schaffgotschové postavit na vrcholu, tehdy zvaném Hochstein, dřevěnou chatu Hochsteinbaude, jednu z prvních v Sudetech. K ní patřila i dřevěná rozhledna na protilehlé vrcholové skále. S rozmachem turistiky byla k chatě postavená nová cesta, která v zimě sloužila jako sáňkařská dráha. Na saních se sjelo až do Szklarskiej Poręby. Část sáňkařské dráhy je zachycena na přiložené historické fotografii.
V roce 1882 chata vyhořela. V roce 1945 byla po zásahu vandalů v takovém stavu, že byla částečně zbourána. V roce 1947 byl zprovozněn alespoň příbytek pro deset osob, který z chaty zůstal. V roce 1950 jej do péče dostalo PTTK (Polskie Towarzystwo Turystyczno-Krajoznawcze). Příbytek chátral, až musel být v roce 1962 uzavřen, a následně v roce 1963 zbourán.
V roce 2002 započal majitel pozemku Josef Gołba se stavbou nové horské chaty. V roce 2016 je dostavěn bufet, ubytovací objekt je ve výstavbě. Zajímavostí je, že na vrcholu Hory se pohybujete po soukromém pozemku. Nebývá běžné, aby vrcholy hor byly v soukromém vlastnictví.
Wysoki Kamień je místem dalekých výhledů, Jedinečný je panoramatický pohled na hraniční hřeben Krkonoš, kterému dominuje hora Szrenica a Wawel (Bouda u Sněžných jam). Pod Wawelem se nachází Mały Kocioł Snieżny (Malá sněžná jáma) a Wielki Kocioł Snieżny (Velká sněžná jáma).
Výhledem vás nezaujmou pouze Krkonoše. Pěkné pohledy jsou i na Góry Izerskie (Jizerské hory), Góry Kaczawskie (Kačavské hory), Rudawy Janowickie a do vnitrozemí Polska. Prý lze spatřit i Ještěd, ale to zřejmě za velice dobré viditelnosti. Za výhledy nemusíte stoupat až přímo k chatě, ze žulové skály pod schodištěm se otevírají také.
Wysoki Kamień je hojně navštěvovaný. Dá se na něj přijít ze tří směrů. Ze západu po červeně značené hřebenové cestě zvané Glówny Szlak Sudecki. Nebo z jihovýchodu týmž szlakem ze Szklarskiej Poręby. A nakonec z východu po žluté značce od Zakrętu Śmierci.