Xi-an Velká pagoda divokých husí
Turistické cíle • Památky a muzea • Klášter
Velká pagoda divokých husí (Dayanta) je součástí komplexu buddhistického kláštera Milosrdenství ze 7.stol. (Da Ci´en) v bývalém hlavním městě Číny - Xi-anu. Pagodu nechal uvnitř hradeb vybudovat panovník dynastie Tchang jako schránku na cenné buddhistické spisy (sútry) a figurky Buddhy, které z Indie přivezl překladatel, cestovatel a myslitel mnich Süan-cang. Süan-cangova cesta trvala 17 let, psal si zápisky, které se vydávají dodnes. 1335 svazků překládal ze sánkrstu. Pagoda byla původně pětistupňová cihlová kuželovitá stavba, vysoká 54 m. Opravy a přístavby probíhaly za panování dynastie Ming od 14. -17. stol. (přistavěna dvě patra r. 704). Stěny a schodiště interiéru pagody jsou dřevěné. Poslední opravy proběhly r. 1964. Zcela zděná budova je zdobena stylizovanými dřevěnými sloupy s ornamenty.
Klášter je velmi rozsáhlý komplex typických čínských budov a překrásných zahrad. Před vstupem do chrámu stojí socha hierarchy Süan-zanga a malý bílý zdobený most střeží lvi. Po pravé straně je zvonice z r. 1548 s 15 tunovým zvonem. Podél středové osy je několik sálů, altánů a různých budov. V sále Mahávíra jsou tři vyřezávané sochy Šákjamuniho (Buddhy), 18 arhatů (ten, kdo je hoden, nebo dokonalý, který dosáhl nirvány) a mnich Süan-zang. V síni kázání si žáci-posluchači vyslechli kázání, v další síni je bronzová socha Buddhy. V síni Süan-zang naleznete nejen bronzovou sochu sedícího mnicha, ale na vnitřních stěnách jsou vytesány a namalovány výjevy z jeho života.
Prohlídku klášterního komplexu začínáme na prostorném náměstí a již od samotného vstupu cvakají naše fotoaparáty. Prohlížíme si nádherně vyzdobené místnosti jednotlivých budov, v budově kázání probíhá právě obřad kázání. Fotíme jen z povzdálí, abychom je nerušili. Pokračujeme do síně Süan-zanga, obdivujeme úžasnou nástěnnou výzdobu a průvodkyně nám přitom vypráví o jeho životě. A to již stojíme před vchodem do pagody, stoupáme po dřevěném schodišti a z každého patra malými okny se kocháme pohledem na město, které je jen v dáli v mlžném nebo smogovém oparu. Z výšky také vidíme rozlehlost areálu a celý ho nemáme šanci projít. K pagodě jsem šla jednou stranou a zpět jdu stranou druhou a opět si prohlížím a fotím v dalších místnostech. Nakonec usedám pod velikánský zvon a pak se ještě zajdu podívat do infocentra a obchůdku se suvenýry. Zbývá nám trochu času a jdeme do písmomalířské dílny.