Základy velkomoravského kostela ve Znojmě-Hradišti
Turistické cíle • Památky a muzea • Kostel
Pozůstatky (základy) velkomoravského kamenného kostela, zvýrazněné v terénu a opatřené informační tabulí.
Jednolodní kostel s obdélnou lodí o rozměrech 7,75 x 5,90 metrů, obdélným presbytářem (kněžištěm) o rozměrech 3,90 x 3,40 metru a nartexem (předsíní) s přesně nezjištěnými rozměry, orientovaný svou delší osou ve směru západ-východ. Kostel stával na nejvyšším místě zdejšího velkomoravského Hradiště, v těsné blízkosti předpokládané vstupní brány. Předpokládá se, že mohl být vystavěn již v první polovině devátého století, tedy ještě před příchodem cyrilometodějské misie, přičemž vybudování kostela je spojováno s činností pasovských nebo salzburských (arci)biskupů.
Pozůstatky kostela byly objeveny a prozkoumány v letech 1996-1999 archeologem brněnské Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity Bohuslavem F. Klímou. Ten během svých výzkumů odkryl jak základy kostela (z části překryté stavbou novověké stodoly), tak dva velkomoravské dětské hroby přiléhající ke zbytkům zdiva. Brněnský historik Lubomír E. Havlík na základě rozboru přesné orientace podélné osy stavby dospěl k názoru, že kostelík mohl být zasvěcen svatému Hyppolitovi.