Zámek Kvasetice
Turistické cíle • Památky a muzea • Zámek
Když se řekne zámek, tak si představím zachovalé sídlo šlechty, plné krásných nástěnných maleb, historických cenných předmětů a nábytku, umístěné v udržované zahradě. Samozřejmě to neplatí vždy, některé zámky jsou znovu zrestaurované až poslední dobou, často jsou pro veřejnost uzavřené. Zámek Kvasetice však mezi zachovalé bohužel nepatří.
Zámek nemá dlouhou tradici. Teprve v roce 1894 ho nechal postavit tehdejší majitel panství Květinov-Kvasetice Prokop Richlý. Zámek později připadl jeho dceři, provdané za JUDr. Jaroslava Schmidta. Zámek potom vlastnili různí členové rodiny Schmidtů. Zámek byl postaven v pseudogotickém stylu. V roce 1921 Schmidtové zámek upravili a přistavili skleník se zimní zahradou. Také byl vybudován anglický park s řadou drobných staveb. Za války byl obsazen Němci, po válce byl zámek znárodněn. Připadl Státnímu statku Havlíčkův Brod, který zde měl inseminační stanici se školou, potom sloužil jako byty pro zaměstnance. V 90. letech byl vrácen rodině Schmidtů. Dnes je zámek v soukromém vlastnictví, snad společnosti Kvasetice-Květinov. Zámek je dnes (v létě 2016) v neuvěřitelně bídném stavu. Jak je snad zřejmé i z mých fotografií to je úplně zarostlá ruina. Den před zhlédnutím zbytků kvasetického zámku jsem jel kolem zámku v Úsobí. Podle vystavených fotografií vypadal nedávno podobně. Přesto jej dnešní majitel dokázal znovu opravit a účelně zprovoznit.
Samotná obec Kvasetice dnes působí jako shluk několika dobře udržovaných rekreačních objektů, vytvořený z původních obydlí. Udržovaná zahrada s rybníčkem a hejnem kachen se dnes často nevidí. Dle stánek Kvasetic měla obec v roce 1869 celkem 118 obyvatel, což bylo tehdy asi hodně. V roce 2001 obec evidovala pouze 8 obyvatel. Počet lidí asi odpovídá významu zámku. Majitelé zámku si v minulosti postavili nedaleko i svoji hrobku, ke které se dá také zajít. Je v trochu lepším stavu, než zámek. Do Kvasetic se dá jet samozřejmě autem, my jsme si tam udělali kratší procházku z nedalekých Michalovic od Buškova mlýna.