Zámek ve Stvolínkách

Zámek ve Stvolínkách.

Zámek Stvolínky je vzdálen asi 10 km od města Česká Lípa. Stojí jihozápadně v obci stejného jména vedle kostela Všech svatých.

Na místě zdejšího zdevastovaného zámku stávala kdysi tvrz, která v r.1505 byla znovu obnovena.Později se tvrz přestavěla v letech 1520 – 1538 na renesanční zámek. Stavbu nechala provést manželka Viléma II. – Anežka z Halfenštejna. K původní tvrzi se přistavělo nové křídlo a postavila se nová správní budova. Dcera Anežky – Anna, která byla manželkou Jindřicha Kurcpacha z Milíče a Trachenburku nechala ještě přistavět západní část zámku. V r.1589 se zbourala stará brána tvrze.

Na zámku se vystřídali majitelé a o dokončení přestavby tvrze na renesanční zámek s vnitřními nádvorními arkádami se zasloužil Adam Hrzán z Harasova.

Obec Stvolínky zažívala velký rozvoj, konaly se zde pravidelné významné trhy,zřídil se tu v r.1609 obecní špitál a protože další majitel městečka Zdeslav Hrzán z Harasova se zúčastnil stavovského povstání,musel emigrovat, prodal svůj majetek před emigrací své manželce Alžbětě,která ho uchránila před konfiskací a později ho zase ona odkázala jemu.

V r.1623 tu Zdeslav Hrzán postavil pivovar. V r.1647 po smrti Zdeslava koupil Stvolínky pro litoměřické biskupství kardinál Harrach. Panství pak spravoval litoměřický probošt Maxmilián Rudolf Šlejnic, jehož ještě čitelný erb se nachází na boční straně zámku. Protože třicetiletá válka zanechala všude následky pustošení,podepsala se i na zdejším zámku, a tak byl poté přestavěn na raně barokní. Stvolínky se staly letním sídlem litoměřických biskupů a tak zde byla vybudována rozsáhlá barokní zahrada s fontánou.

V letech 1722 – 1733 v době působení biskupa Vratislava z Mitrovic zde probíhaly úpravy zámku a ve 2.polovině 18.století se provedly rokokové adaptace a i vnitřní úpravy na letní sídlo biskupů.

V pozdějších letech byly hlášeny opět selské nepokoje, v r.1938 po mnichovské zradě byly Sudety obsazeny Německou armádou.Pak nastala 2.světová válka a po jejím skončení nastal odsun německých obyvatelů.

V r.1950 byl dán zámek k užívání Státnímu statku pro zřízení bytů pro zaměstnance a skladových prostor. Zámek připadl městu, později v něm byl zřízen archiv a byl zde i depozitář muzea.

Po r.1975 byla provedena injektáž základů a prováděl se restaurátorský průzkum.V r.1979 po poškození střechy vichřicí se tato rekonstruovala a byla dohotovena až v r.1988.

V současné době kdy jsem zámek navštívila,tedy jen prošla po jeho obvodu je zámek značně zdevastovaný,archiv zde již pravděpodobně není,čemuž nasvědčují místy vybitá okna. Kdysi monumentální stavba tak vzala za své a je z ní ruina.Také rozsáhlá Zámecká zahrada ve francouzském stylu s dančí oborou už ani zahradou není,je zarostlá přerostlými neošetřenými a náletovými keři a je z ní doslova prales.