Zanikající technická historie Ostravy - část III, NEVŠEDNÍ TERMÁLY V OSTRAVĚ.

   Při přečtení nadpisu si asi většina lidí začne klepat na hlavu. Ale…

   Při zkoumání jednoho historického údolí v Ostravě, mě dlouhou dobu vrtala hlavou otázka na kterou se mi velmi dlouhou dobu nedařilo nalézt odpověď, až tento článek [1] mi poradil, kde hledat odpověď. Trvalo zhruba rok než jsem tuto informaci našel a „tajná výprava“ do míst neznámých a ne zcela košér začala. Ne zcela košér proto, že haldy jsou stále jakýmsi důlním dílem a vstup na ně není obecně povolen. Na druhou stranu je majitel dle „Horního zákona“ povinen na viditelných místech informovat o zákazech a především u nebezpečných míst tato místa fyzicky zabezpečit proti nepovolenému vstupu. Můžeme se hádat, která místa v oblasti jsou nebo nejsou nebezpečná a kam chodit nebo raději ne. Podle některých zdrojů v oblasti od zde zmiňované zajímavosti dostatečně vzdálené, „Trojici“ obývá i jeden nepříliš přátelský bezdomovec [20].

   Na druhou stranu si myslím, že místo, které se zde pokusím popsat je tak zajímavé, že za trochu dobrodružství určitě stojí. Navíc, pokud znáte tu nejkratší cestu k místu, tedy na severovýchodním konci ulice s garážemi se jménem „Prokopská“ podle bývalé jámy „Prokop“, kde na poslední odbočce doprava vstoupíme do březového lesíka. On to není ani tak březový lesík, jako spíš mírná džungle s náletovými dřevinami. Další krásný příklad nejenom haldy Ema, jak jsou pozůstatky po technické činnosti člověka pro přírodu „nepřívětivé“ a přitom vše zde roste mnohem lépe než na spoustě jiných míst technickými a technologickými postupy nezasažených. Tím nechci tvrdit, že by haldy byly ve všech ohledech jenom zdraví prospěšné. Určitě je nenazvu „ostravskými lázněmi“. Na druhou stranu nevšední podmínky na nich jsou důvodem života zvláštních druhů organismů, rostlin a živočichů. Některé jsou dokonce endemity. To jsem se například nedávno dočetl o patrně „nejpopulárnějším“ a nejhlídanějším odvalu v Ostravě - „Heřmanické haldě“ [21]. Stejně tak i teplé prostředí hald, opět nejenom té jediné oficiálně turisticky zpřístupněné, má za následek spoustu nejsevernějších výskytů teplomilných živočichů a rostlin, podobně jako vápencové stěny (stejně právně, ale především i turisticky obtížně přístupné a v některých místech – závěrečná partie skutečného vrcholu kopce Kotouč i značně nebezpečná, zřícení do hlubin zde může být otázkou krátkého okamžiku nepozornosti) ve Štramberku.

   Chci Vás pozvat k alespoň malému nahlédnutí na to, co nám ještě v současnosti stav místa umožňuje. V dávné historii, kdy na Ostravsku ještě žádné doly a tedy ani koksovny a železárny neexistovaly a krajina vypadala zcela jinak, kousek od současného umělého kopce – haldy Ema, protékal patrně mnohem mocnější potok, který bychom dneska asi označili za „potok Burňa“ nebo „Burňanský potok“. Nazývat jej „Trojickým“ by v té době nikoho ani nenapadlo. Oblast se takto jmenuje na počest až později vybudovaného dolu. Voda zde byla určitě čistá, nebyl důvod, kdo by ji výrazněji znečišťoval. Možná se zde pásl dobytek, což mohlo být pro vodu v té době největší a asi i jediné nebezpečí. Ani ne tak pro vodu samotnou, jako spíš člověka, který by ji chtěl pít. Možná zde ale byly mokřadní plochy, možná dokonce bažiny. Určitě by byl velice zajímavý pohled i na tuto historickou otázku. V hodně dávné minulosti patrně byla celá „Ostravsko-karvinská pánev“ jednou nebo několika velkými bažinami – jinak by zde černé uhlí vzniknout ani nemohlo.

   Místo, které vedle pozůstatků koksovny, protileteckého krytu a podzemních prostor o kterých dnes můžeme asi jen hádat, minimálně my, kteří jsme tu dobu nezažili a pamětníků se nezeptali (což v současnosti považuji za svou obrovskou chybu – v dětském věku mě tyto věci skoro vůbec nezajímaly). Pro nás je tedy obrovským dobrodružstvím i zkoumání nejrůznější historické literatury, fotografií a mapek, které jsou velice vzácné. Pokud chci něco „mezi řádky“ nebo „mezi vrstvami“ map nalézt, tak to chce mnoho fantazie. Zkušenosti chybí a u většiny objektů, tedy spíš jen jejich pozůstatků, absolutně nechápu k čemu sloužily a jak vypadaly, když to v Ostravě ještě žilo.

   I proto si myslím, že jakkoliv může být můj článek kostrbatý, nečitelný a mé úvahy třeba i naprosto mimo, tak pokud si někdo při hledání inspirace na výlet udělá jen malý bod ve svém turistickém deníku, že by se zde někdy vydal, tak má snaha nepůjde vniveč. Taky i proto, že sanace a slavná rekultivace oblasti zde „probíhá“ již desítky let a výsledkem je skoro nic, ale může se kdykoliv stát, že přijedou bagry a oblast zasypou, upraví dle spousty smělých nápadů, o kterých si myslím své a že jsou minimálně „poněkud ulétlé“, ale dokonale zničí historii a současnou dobrodružnost jednoho z posledních míst v Ostravě, které skýtá nemalý potenciál k průzkumu dávných časů i existence Ostravy jako takové. Spousta mladých lidí, ani těch starších jako jsem já, už o časech, kdy to zde technologicky žilo mnoho neví. Jsem vlastně dnes šťastný, že jsem se alespoň na některé provozy v době praxí na prumce mohl dostat a vidět alespoň část reality. Jak bych rád dnes viděl v reálu technologie o kterých si dnes mohu číst jen v méně nebo více zažloutlých skriptech vysokých škol. Ale není zde místo na pláč, naopak je dobré, že si i člověk již životem zkušenější může vzpomenout na své dobrodružné mládí a popustit uzdu své fantazii, jak to zde před x desítkami let fungovalo a naštěstí do dnešních dnů zůstalo. Výpravy do míst, kde je ještě dnes dobré dávat velký pozor na to kam se jde, kam se šlape a prostě se musí ještě používat starý dobrý „selský rozum“, aby si člověk neudělal zbytečné problémy. Kde je v pozadí stále to mírné šimrání, že se vstupuje na půdu neznámou a patrně i krajinami a jejich majiteli nové návštěvníky příliš moc nevítajícími.

   Pohled na zbytky zatrubněného potoka Burňa, který zde na chvíli na menším úseku vytéká na povrch a vytváří zde i malé jezírka, patrně snad nikomu vadit nebude.

   Teď se možná ptáte proč jsem v úvodu napsal „ostravské termály“. Protože onou největší zajímavostí potoka nejsou ani tak zbytky trubek pokrytých nejspíš sirnými usazeninami (pochopitelně mohou to být i usazeniny jiných prvků nebo sloučenin) ale i to, že z trubek vychází poměrně teplý vzduch. Kdo má čich, tak tvrdí to, že cítí sirný zápach. To, že by se jednalo o sirný potok by ještě nemuselo být pro zdravotní nezávadnost vody až tak hrozné, ale dá se očekávat, že zde nebudou jen sírany.

   NEJZAJÍMAVĚJŠÍ VLASTNOSTÍ VODY VYTÉKAJÍCÍ Z BETONOVÝCH A POZDĚJI PLASTOVÝCH TRUBEK JE, ŽE VODA NENÍ TAK STUDENÁ, JAK BY ČLOVĚK OČEKÁVAL. I V CHLADNÉM POČASÍ JE VODA VLAŽNÁ, DOKONCE BY SE DALO ŘÍCI I TEPLÁ.

   Při psaní tohoto článku přišlo další překvapení, které jsem ani v nejmenším nečekal. Dobrodružství „průzkumu s počítačem“. Nenapadlo by mě, že můj název, spíš HODNĚ DRZÉ rýpnutí, bude na hony vzdálené realitě. A místo toho máme mít pod nohama obrovské jezera vody s kdejakými minerály rozpuštěnými i méně rozpuštěnými. To, že se nepoužívané doly zaplavují podzemní i povrchovou vodou je mi dávno známé, ale že by z tohoto pohledu mohly hrozit další propady nezpůsobené ani tak prodolováním skrz naskrz, ale erozní činností zdaleka ne neutrálních vod, by mě ani v nejdivočejších snech nenapadlo. Odkazy uvedené v článku níže jsou krásnou ukázkou dobrodružství „na papíře“. A pro potvrzení nebo vyvrácení některých tvrzení je třeba vyrazit do „terénu“. A tak článek, který měl být na začátku psaní, tedy den nebo dva dny zpět, ukázkou historických a zanikajících míst průmyslově vzkvétající dávné Ostravy, tak ve skutečnosti i samotnému „spisovateli“, ukázaly „časy budoucí“, že realita a budoucnost může být historii mnohem blíž než si sám myslel.

   Inu, část potoka Burňa, jehož většina toku bude nějakým způsobem meandrovat hluboko pod zemí (taktéž Trojické údolí mělo stavby v dávné době hluboko pod pozůstatky budov „současných“ - plynutím generací se nové budovy stavěly na zbytcích těch starých, které by se tedy dnes nacházely desítky metrů pod povrchem) se trubkami dostává na malý okamžik na povrch a zaujme svou teplotou, aby po chvíli opět zaniklo pod smutnou hromadou odpadků a pneumatik z blízkých garáží a servisů. Je smutné, že k tomuto nevšednímu místu se nevěnuje větší péče, alespoň, že by zde nebyl tak nehorázný nepořádek, na Ostraváka nesmírně mírumilovně řečeno.

DOPORUČENÁ A POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE:

VIDEO MÍSTA: https://www.youtube.com/watch?v=9ibVznudo2o
https://www.youtube.com/watch?v=ep_CUvDQjOg

[1] https://storymaps.arcgis.com/stories/9559913af40e4008bfb6c7e2dd7468d1

[2] https://www.turistika.cz/mista/zanikajici-technicka-historie-ostravy-pozustatky-davneho-dolu-a-koksovny-trojice-lehky-uvod/detail …Pozůstatky dolu a koksovny Trojice („Svaté Trojice“).

[3] https://www.turistika.cz/mista/zanikajici-technicka-historie-ostravy-cast-ii-zbytky-koksovny-sv-trojice/detail

[4] https://www.patriotmagazin.cz/po-stopach-zapomenutych-mist-trojicke-udoli … Kdysi dávno proběhlá prohlídka oblasti.

[5] https://storymaps.arcgis.com/stories/9559913af40e4008bfb6c7e2dd7468d1

[6] http://wwwrs.hornicky-klub.info/view.php?cisloclanku=2014030007 … Krásný článek o Trojickém údolí.

[7] http://monitoring-hald.com/index.php?section=Ema&soubor=index

[8] https://theses.cz/id/r4y3x8/zaverecna_prace.pdf … Jedna z prací o které si sice mohu myslet své, ale minimálně obsahuje pár zajímavých snímků a tabulek.

[9] http://wwwrs.hornicky-klub.info/view.php?cisloclanku=2009100008 … Termicky aktivní odvaly.

[10] https://core.ac.uk/download/pdf/84395396.pdf … Naopak vcelku zajímavá práce.

[11] https://is.muni.cz/th/c3r5d/Reserse_k_diplomove_praci_Bursikova.pdf

[12] https://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/trojicke-udoli-zatim-rajem-turistu-asi-nebude-20121027.html

[13] https://www.historickaostrava.cz/historie-halda-ema-ostrava/

[14] https://www.mapotic.com/ovatrip-krajina-kontrastu/401282-burna-priblizne-misto-novodobeho-objevu-uhli

[15] https://www.zdarbuh.cz/reviry/okd/dulni-promeny-dolu-ostrava/ … Výborný server „Zdař Bůh“.

[16] https://www.ovak.cz/120let_Slezska/ … První vodovod na Ostravsku.

[17] https://www.historickaostrava.cz/o-zacatku-tezby-uhli-v-ostrave/

[18] http://podzemi.solvayovylomy.cz/histhor/lokality/okr/28.htm

[19] https://storymaps.arcgis.com/stories/9559913af40e4008bfb6c7e2dd7468d1

[20] https://www.geocaching.com/geocache/GC86PVZ … Keška u koksovny dolu Trojice.

[21] https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/ostrava-objev-biologie-ostravamonas-rasa-halda-hermanice.A200409_093138_ostrava-zpravy_zah … Endemické řasy na „Heřmanické haldě“.

[22] https://is.muni.cz/th/jzzah/disertacka-final.pdf … Mineralizace a procesy přeměn haldového materiálu haldy Kukla v Oslavanech.

[23] https://www.tlakinfo.com/t.py?t=2&i=1367

[24] https://www.cestujceskem.cz/mista/halda-ema/

[25] https://komoraplus.cz/2022/05/21/voda-z-dolu-v-sobe-ukryva-poklad-2/ … Soli z důlních vod. Průzkum vody známého ostravského dolu Jeremenko se provádí na VŠB-TU HGF – hornicko-geologické faulty Vysoké školy báňské v Ostravě. Taky jsem na ni nějakou dobu strávil… :-) Vody tohoto dolu stále vytékají do řeky Ostravice u jednoho ze hřmících a hrůzu nahánějících splavů

[26] https://medium.seznam.cz/clanek/jakub-zachrdla-posledni-cinny-dul-v-ostrave-vodni-jama-jeremenko-rocne-vycerpa-miliony-kubiku-vody-70977 … Vodní věž dolu Jeremenko i dnes čerpá důlní vody, aby nedošlo k zatopení dolů na Karvinsku, které jsou umístěny níž než ty ostravské.

[27] https://www.hornicky-klub.info/dulni-voda-k-uzitku-mesta-ostravy-casem-snad-ano/

[28] https://www.patriotmagazin.cz/plan-na-vyuziti-miliard-litru-morske-vody-pod-ostravou-oziva-vitkovice-chteji-lazne … Další článek u kterého nevím jestli se mi nezdá… Lázně ve Vítkovicích.

[29] https://www.patriotmagazin.cz/plan-na-vyuziti-miliard-litru-morske-vody-pod-ostravou-oziva-vitkovice-chteji-lazne … Malá přečerpávací elektrárna v bývalém dole Jeremenko v Ostravě.

[30] https://zachranar.cz/2016/11/vyuziti-teploty-vody-z-podzemi-dolu/ [31]https://portal.cenia.cz/eiasea/download/RUlBX01TSzU0MV9vem5hbWVuaURPQ18%20xLnBkZg/MSK541_oznameni.pdf

[32] https://marianskehory.ostrava.cz/cs/o-marianskych-horach/aktualne/o-zlatem-dole-pod-ostravou-se-vi-jiz-vice-nez-sto-let/o-zlatam-dole-pod-ostravou.pdf … Plány na lázně v Ostravě již před 100 léty.

[33] https://en.mapy.cz/zakladni?source=base&id=2086642&x=18.2824678&y=49.8032714&z=17 … Poloha výpusti.

[34] https://www.youtube.com/watch?v=JGYSfnkH-cQ … Minerály vznikající termickou aktivitou jiné haldy – haldy Hedvika.

[35] https://www.turistika.cz/mista/slana-dulni-voda/detail … A zde je první článek o vodě vytékající z vodní jámy Jeremenko do Ostravice. Když jsem na opačném břehu před nějakou dobou probíhal, tak mě tento silný proud vody zaujal, ale to tak bylo všechno. Nenapadlo by mě, že se jedná o teplou vodu z dolů.

[36]  https://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy_region/miliony-kubiku-dulni-vody-pod-ostravou-a-co-s-ni-20161122.html