Židlochovice - zámecký park

Židlochovický zámecký park o celkové rozloze 23 ha je významnou památkou zahradního umění, jejíž třísetletý doložený umělecký vývoj úzce navazuje na barokní a klasicistní přestavby zdejšího zámku. Jedná se o velice pěkný krajinářský park v anglickém stylu s velkým množstvím rozvolněných skupin a solitér malebných vzrostlých stromů, rozlehlými loukami, jedinečným průhledem na zahradní průčení zámku a volně chovanou jelení a mufloní zvěří. Park má významnou funkci v územním systému ekologické stability jako významný krajinný prvek a evropsky významná lokalita. Roste zde přibližně 25 druhů jehličnatých a přes 87 druhů listnatých dřevin. Z mnoha exotických stromů je v odborné literatuře připomínána největší jihomoravská maklura oranžová, původem severoamerický strom asi 20 m vysoký s šesti kmeny. 

Park měl původně barokní podobu, kterou navrhl francouzský architekt Arnošt August Charbonier v roce 1708 na přání tehdejšího majitele hraběte Filipa Ludvíka ze Sinzendorfu. Později pokračoval v realizaci zahradní inženýr Josef Hatzl, který se stal v roce 1746 správcem zahrad císařského sídla v Schönbrunnu. Park měl v té době čistě francouzský ráz, zámek byl dokonce obklopen vodním kanálem, ve kterém byly chovány ryby, kachny a labutě. Byla zbudována oranžerie a velká péče byla věnována pěstování ovoce a zeleniny. Na přelomu 18. a 19. století došlo k postupnému úpadku barokní zahrady, úplný konec pak přinesly napoleonské války, po nichž neměli Ditrichštejnové již prostředky na její obnovu. V roce 1819 koupili židlochovické panství Habsburkové, kteří začali park obnovovat jako krajinářský podle návrhu zahradníka Karla Marxe. Výsledná kompozice se mnohem více blíží klasickému anglickému parku než byly původní návrhy, které nesly prvky raného romantického pojetí.

Za První republiky pobýval na zámku prezident Tomáš G. Masaryk, na jehož počest byla 7. 3. 1930 vysazena v západní části parku lípa, která je nyní označena pamětní deskou. Dále pak ve vstupní části je umístěna pamětní deska s uvedením jeho pobytů ve zdejším zámku. Židlochovice a zámecký park si oblíbil v té době v Brně žijící básník Petr Bezruč. V parku je dnes umístěna lavička, na níž je připevněna pamětní tabulka s jeho básní vztahující se k židlochovickému zámku. Poslední pamětní deska v parku je zde věnována zakladateli Sokola Miroslavu Tyršovi. V 70. letech 20. století bylo do parku vysazeno početné stádo mufloní a jelení zvěře, jejichž vysoký stav značně pozměnil ráz celého parku zničením velké části keřového patra a poškozením mladších stromů. Proto v polovině 90. let 20. století byla zahájena obnova parku podle projektu ing. Šubra s postupnou dosadbou nových stromů. Park je celoročně volně přístupný široké veřejnosti. Jeho provozní doba je uvedena u vstupní části do parku.

Okrajem západní části parku prochází zeleně značená turistická cesta, která vede z Hrušovan u Brna do Židlochovic a dále na Akátovou rozhlednu na kopci Výhon. Zde se nachází přelez přes plot do parku, kudy je sem nejkratší přístup. Jinak se dá park navštívit přes hlavní vstup do zámku, kde pak zámek obejdeme zprava až ke vstupní brance do parku.

Turistické mapy: KČT 1:50 000 č.87 Okolí Brna-Slavkovské bojiště a Ždánický les/B1, GOL 1:25 000 Židlochovicko