Zlatá Koruna - kaple Andělů strážných

Jihočeská obec Zlatá koruna se nachází severně od Českého Krumlova a dnes zde žije přibližně sedm stovek obyvatel. Její původní název však byl Sancta Corona, tedy Svatá koruna. Název obce je přitom totožný se jménem významného středověkého cisterciáckého kláštera, který zde můžeme – coby NKP - navštívit a obdivovat i dnes. Mnohé jeho části pamatují období vrcholné gotiky a mezi nejzajímavější budovy tohoto klášterního komplexu patří bezesporu „růžová“ dvoupodlažní kaple, zasvěcená Andělům strážným. Však se také zřejmě jedná o nejstarší stavbu zlatokorunského opatství a najdeme ji v severovýchodní části kláštera, v těsném sousedství – rovněž gotického - konventního kostela Nanebevzetí Panny Marie.

Předpokládá se, že dvoupodlažní gotická kaple Andělů strážných vznikla v závěrečné třetině 13. století. K tomuto názoru dospěli odborníci díky tomu, že mnohé raně gotické prvky v přízemní části kaple silně „připomínají“ obdobné části chórových kaplí kláštera ve Vyšším Brodě, které prokazatelně vznikly v 80. letech 13. století. Původní vstupní portál s vegetabilní výplní tympanonu pro změnu odpovídá portálu pražské Staronové synagogy a podobné raně gotické portály najdeme také na některých našich hradech, např. na Bezdězu. I zde je datace řazena do II. poloviny 13. století. Klášterní kaple Andělů strážných je orientována k severovýchodu a její současná podoba je víceméně výsledkem náročných novodobých rekonstrukcí. Některé její části totiž byly postupně odbourány a kaple dokonce svého času sloužila jako bytové prostory.

V Německu nebo Francii nejsou dvoupodlažní kaple žádnou raritou, ale na našem území se s nimi zase tak často nesetkáváme (autor článku osobně navštívil ještě jednu, a to v západočeských Plasech). Je přitom zajímavé, že se odborníci nemohou příliš shodnout v historii a účelu kaple Andělů strážných. Původně byly tyto prostory zřejmě využívány jako špitální kostel a až později jako soukromá oratoř. Je však také možné, že tato kaple byla postavena jako relikviář k úschově trnu z Kristovy trnové koruny, který klášteru daroval český král Přemysl Otakar II. Někteří vědci zastávají názor, že kaple Andělů strážných mohla vzniknout těsně po založení konventu. Proti tomu však svědčí informace o tom, že původní klášter byl během povstání Vítkovců proti Přemyslu Otakaru II. (r. 1276) zničen. Proto nechal český král klášter znovu postavit zbořený klášter, a to zřejmě v letech 1279 až 1281. Dokonce se říká, že ani nelze nalézt místo, kde „starý“ zlatokorunský klášter vlastně stával.

Vnitřní prostor kaple je tedy rozdělen na dvě podlaží. To dolní má výšku 7,3 metru, to horní pak 4 m. Vnější zeď je členěna několika nevýraznými opěráky se stříškou a rozdělení na patra poznáme podle drobné římsy. Podélné stěny jsou slabší, štítové poměrně masivní. Původní okna s půlkruhovým zakončením se dochovala jen v horním patře, v tom dolním byla zcela zničena. Obě podlaží spojovalo vložené šnekové schodiště v jihozápadním koutu kaple. Také toto schodiště bylo později - tedy počátkem 17. století – vybouráno a jsou z něj patrné již jen některé fragmenty. Stalo se tak při zřizování hudební kruchty a schodiště pak bylo přistavěno zvenčí. Již v roce 1787 byl stržen presbytář kaple, ze kterého se toho do dnešních dnů dochovalo také jen pramálo (zbytky západních oken). Strop přízemní kaple je rozdělen třemi poli křížové klenby, jejíž svorníky zdobí vegetabilní motiv, připomínající věnec listů. Žebra přisedají na polygonální přípory, konzoly pak mají tvar obráceného jehlance a jsou zakončeny polygonálními krycími deskami. Horní patro je klenuto třemi obdélnými křížovými poli, přičemž jednotlivá žebra mají stejný profil jako v dolní kapli. Zde se však sbíhají ve svazcích až do soklíků u země. Vrcholové svorníky jsou zdobeny listovým dekorem.

A co v kapli Andělů strážných zaujme nejvíce. Určitě nevelký, ale krásný, křídlový gotický oltář nebo nástropní fresky. Postupně jsou odkrývány také nástěnné malby. Za pozornost také určitě stojí vítězný oblouk v interiéru kaple nebo původní vstupní portál, později částečně upravený. Portál má výrazně vertikální tvar a v jeho ústupcích jsou vloženy sloupky s patkami na konzolách. Najdeme zde také dvě figurální konzoly s atlanty, kteří vynášejí tympanon s reliéfem listového dekoru. Také členění tympanonu rámuje pás s motivem vinných listů. Chronogram v nápise vítězného oblouku skrývá datum poslední malířské výzdoby, kterou zde provedl český malíř období pozdního baroka a rokoka František Jakub Prokyš, a to již v rokokovém duchu.