Zlatá Koruna – kostel Nanebevzetí Panny Marie

Jednou z nejcennějších památek obce Zlatá koruna na Českokrumlovsku je dozajista klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Pozoruhodná trojlodní gotická bazilika s přečnívající příčnou lodí byla pravděpodobně založena v období okolo roku 1300, aby v letech 1663 až 1667 prošla částečnou barokní úpravou. V pětiboce uzavřeném chrámovém kněžišti najdeme nejen monumentální hlavní oltář z roku 1772, ale také např. rozměrnou nástropní malbu s tématem Nanebevzetí Panny Marie, pocházející z II. poloviny 18. století. Krásu hlavního oltáře trošku kalí fakt, že jeho deskový obraz s Madonou Zlatokorunskou je pouhou kopií. Originál si můžeme prohlédnout v pražské Národní galerii. Mobiliář v interiéru konventního chrámu pochází v drtivé většině z období rokoka. A hned si ještě můžeme prozradit, že chrám Nanebevzetí Panny Marie bývá označován za významný architektonický počin, který předznamenal veliký rozkvět cisterciácké architektury v Čechách. Tzv. cisterciácká gotika slavila největší úspěchy ve Francii a francouzské kláštery byly pro Zlatou korunu zřejmou inspirací. Toliko na úvod.

Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Zlaté koruně je typickým cisterciáckým trojlodím, které přetíná příčná loď. Boční lodě jsou od té hlavní odděleny osmi páry pilířů. Najdeme zde také stopy – zřejmě nikdy neprovedeného – opěrného obloukového systému. Chrámový chór je neobvykle protažený a jsou k němu přidruženy čtyři pětiboké kaple. Kostel byl původně dokonce čtyřlodní, ale jeho čtvrtou loď se dvěma kaplemi, postavenou za vlády Václava IV., nechal v 60. letech 17. století zbořit opat Bernard Pachman. Je zajímavé, že celý interiér kostela působí velmi zdobně a umělecky a přitom se současně vyznačuje cisterciáckou jednoduchostí, strohostí, čistotou a odlehčeností. Celkový dojem částečně ruší jen pozdější barokní valená lunetová klenba jemnou štukaturou z roku 1664. Klenba se dnes nachází ve výšce 17 metrů, ale původně byl kostel zřejmě vysoký až 21 metrů. Atypický je také honosný presbytář, který je již zcela „v barvách“ zdobného pozdního baroka. Zvláštní půvab chrámu ještě zvyšuje příčná loď, jejíž obě strany jsou zastavěny nedokončenými - a celkem ponuře působícími - oltáři.

A ještě – jen tak, bez ladu a skladu – pár dalších informací a zajímavostí. Říká se, že každý z cistercienských chrámů se může pochlubit nějakou zvláštností. Ve Zlaté koruně to může být např. fakt, že konventní chrám není orientován - osa lodi směřuje téměř od jihu k severu, přičemž osa choru pak směřuje ještě více na sever. Odchylka chórové osy údajně symbolicky představuje naklonění hlavy na kříži umírajícího Spasitele. Podle dochovaných zápisů bylo při stržení 3. boční lodě současně zazděno 31 oken s krásnými kamennými kružbami. Naštěstí zůstalo zachováno nádherné rozetové okno nad někdejším hlavním vstupem. Tato rozeta bývá často připisována Michalu Parléřovi a jakoby by byla vytvořena z šesti hrotitých dvojdílných oken, která se uprostřed soustřeďují v šestiúhelníku, vyplněném růžicí. Na obvodu jsou pak spojena šesti menšími růžicemi umístěnými v klínovitých mezerách mezi hroty vrcholů. Ve východním rameni chrámu byla zřejmě původně zřízena empora, na kterou byl přístup přímo z dormitáře. Podle některých záznamů a interiérových objevů vědci předpokládají, že kostel mohl být založen v nynějších rozměrech, a to již před rokem 1278.

Je jisté, že v období husitských válek byl kostel vypálen a znovu zastřešen byl až po třiceti letech. Přes tuto snahu se stal konventní chrám na přelomu 16. a 17. století chátrající poloviční zříceninou. S postupnou rekonstrukcí kostela se však začalo již v roce 1665. Tehdejší opat Bernard Pachmann sice stavbu víceméně zachránil, ale současně neodpustitelně zlikvidoval téměř veškerou původní gotickou kamenickou práci. Tím jsme možná navždy přišli o klenot světového významu. I tak je však na co se dívat. Například podoba prostých nosných pilířů připomíná chrám sv. Barbory v Kutné Hoře. Současná valená klenba s velkými lunetami se pak „skoro“ podobá někdejší klenbě křížové a na průsečných hranách je slabě zdobena štuky. Historie vzniku klenby hlavní lodi však zřejmě zůstane navždy stavitelskou záhadou, protože je zřejmé, že stavitel chrámu chtěl loď zaklenout pomocí vnější opěrné soustavy, ale nikdy k tomu nedošlo. Přesto všechno je však kostel Nanebevzetí Panny Marie dispozičně skutečnou bazilikou (trojlodní dispozici s vyšší střední lodí se zónou bazilikálních oken).

Návštěva interiéru tohoto překrásného chrámu je možná pouze jako součást I. klášterní prohlídkové trasy. Vstupné přijde na 100,- Kč (snížené 60,- resp. 70,- Kč, rodinné 250,- Kč), a protože klášter Zlatá koruna spadá pod Národní památkový ústav, který rozhodně není charitativní organizací, za možnost fotografování se vstupné navýší o 150,- Kč. Pro interiéry klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie přitom tato povolenka neplatí.