Zlaté Hory - kaple sv.Rocha
Pokud zrovna panovalo jasné počasí, tak jsme ji při návratu z některých dovolenkových výletů z oken busu od zlatohorského vlakového nádraží vždy na chvilku zahlédli. Stojí totiž na vrcholu menšího kopce hned nad městem, je obklopena listnatým hvozdem, ale ten je natolik řídký, že slunečním paprskům pronikajícími mezi stromy nezabrání, aby východní zeď sakrální stavby v pozdním odpoledni neosvítily bezmála silou reflektorů.
Přímo ze zlatohorského rynku kapli nevidět, ale zato k ní odtud vede zeleně značená turistická trasa. Vzdálenost přibližně 1200 m k temeni 527 metrů vysokého kopce překonává zprvu nesympatickým stoupáním, ale jen co se vnoří do lesa, pokračuje po vrstevnici a vlastní vrchol zdolá několika vcelku pohodlnými serpentinami. Ten krášlí romantická sakrální stavba (spíš už kostelík) s barokními prvky, notně oprýskanými zdmi a narušenou statikou, takže na první pohled vypadá, jako by stála stranou veškerého zájmu místních i ochranářů. (To ale – jak jsem se doma na netu dozvěděl ze stránek města a farnosti - naštěstí není pravda.)
Asi 300 m východně odtud turistický chodníček vyběhne z lesa, po jeho okraji zamíří k sedlu s jedním kamenným zastavením křížové cesty, a pak už se šplhá loukou k lesu s vyvýšeninou Mnichovy skály a dále pak až na vrchol daleko většího „hrbu“, který je ve výši 890 m přizdoben rozhlednou a oficiálně se nazývá Biskupskou kupou.
Vraťme se ale zpět ke kapli stojící mnohem níž na vrchu dříve nazývaném Kamennou horou a dnes Rochusem. To podle jména světce, ochránce při morových ranách, jemuž byla od svého vzniku zasvěcena...
Při pátrání o její historii na webech, jsem se dozvěděl zhruba toto:
Sbírka na její stavbu začala probíhat od roku 1634 a měla vzniknout jako dík sv.Rochovi za to, že ráčil zastavit strašlivou epidemii moru, která předtím ve Zlatých Horách zle řádila. Iniciátorem sbírky se stal místní farář Martin Alois Berger, který přikazoval lidem, aby se modlili o odvrácení moru ke světci majícímu tuhle záležitost ve zvláštní kompetenci... a pokud se tak stane, bude mu obyvateli města na Kamenném kopci jako výraz díků vystavěna kaple.
Její vznik ale neproběhl bez různých komplikací. V roce 1639 činila hotovost sbírky 146 dolarů, za což se nakoupil veškerý stavební materiál, ale stavět se nezačlo. Mezi léty 1646 -1647 totiž došlo ke vpádu švédských vojsk a jen o málo později ve městě znovu propukl mor.
Jen co se z něj místní vzpamatovali, iniciovali další sbírky, ale výstavbu kaple povolila biskupská konzistoř ve Vratislavi až roku 1661. Základy vykopali místní horníci a obvodové zdi vznikly díky šikovným rukou biskupského zednického mistra Melchioze Wernera, pocházejícího až z daleké Nisy. Za dva týdny byl s prací hotov, a pak už se zde – mezi dosud nezastřešeným zdivem kaple – na svátek sv.Rocha konala první bohoslužba. Střechu s věžičkou zrobil biskupský dvorní truhlář až v roce 1664 a poté byla na vížku osazena i makovice. Po dokončení a vysvěcení měla kaple zeleně natřenou věž a šindelový krov.
Za prusko-rakouských válek v roce 1759 vyhořela až do základů, následovaly ale nové sbírky na její znovuvybudování... a když se tak roku 1768 konečně stalo, byla prodloužena o víc jak pět metrů a namísto kaple se mohla pyšnit podobou kostelíka.
Od té doby byl mnohokrát opraven, nejdůkladněji naposled v roce 1992 a přitom byly na stěnách interiéru pod starší omítkou nalezeny mnohé barokní malby. Dřevěnou konstrukci střechy pak napadla dřevomorka, tím pádem došlo k rozevírání krovu a narušení statiky obvodových zdí. Následná oprava bohužel nepřinesla očekávaný výsledek, takže pokud chcete vědět jak to bude s kaplí sv.Rocha dál, hledejte odpověď (tak jako já) ve hvězdách...
Roku 1999 byla na stěnu kostelíka nainstalována pamětní deska připomínající prusko-rakouské války, jejichž dvou válečných vřav byla kaple sv.Rocha přímým svědkem... a v té první dokonce i obětí:
Strategické polohy Kamenného vrchu nad městem totiž využilo rakouské vojsko pod vedením generála de Ville a koncem dubna 1759 tady odrazilo první nápor prušáků. V listopadu se situace opakovala, ale tentokrát obránci podlehli a začali se kvapně stahovat směrem k Vrbnu. Při úprku začal hořet jeden stan, plameny poté zachvátily i kostelík sv.Rocha a ten shořel až do základů.
Svědkem další prusko-rakouské řeže se (nyní už kostelík) stal roku 1771. Na temeno vrchu se opět „nastěhovalo“ rakouské vojsko, ale tentokrát se ocitlo čelem velké pruské přesile. Nepřítel měl sebou také velké množství děl, kupodivu byla ale jejich střelba dosti neúčinná. Následný útok na rakouské pozice navíc probíhal v silně zledovatělém terénu, takže při něm padlo asi 300 – 1000 nepřátelských vojáků, zatímco Rakušané přišli jen o 6 mužů!
(V dnes nepřístupném interiéru kostelíka se prý dodnes na stěně nachází malba zobrazující výjev z této bitvy...)
Přidat do oblibených uživatelů
Zlaté Hory
Mapa
Ubytování
Počasí
Chaty a ChalupyPříspěvky z okolí Zlaté Hory - kaple sv.Rocha
