Zlín - Bartošova ulice
Turistické cíle • Města, obce, vesnice • Ulice
Ulice, dlouhá asi 200 m, spojuje zlínské náměstí Míru s ulicí Vodní, od které už je vidět koryto s městským "veletokem" - řekou Dřevnicí. Je pojmenována na počest mladcovského rodáka, etnografa a národopisce Františka Bartoše. V minulosti ulice spojovala rynek se sousední osadou Trávník, která později splynula s městskou zástavbou. Kromě různorodých domů - něco funkcionalismus, něco moderna a zbytek "socrealismus" část Bartošovky lemuje i zámecký park - Sad Svobody. Ulice mírně klesá z náměstí západním směrem, tady nás zaujme pohled na boční část karmínově zbarvené radnice, vystavěné ve (pro Zlín tolik typickém) funkcionalistickém slohu. Radnice je sídlem magistrátu města a nalezneme zde i Infocentrum. Tohle vše je ale přístupno z náměstí. Z "naší" ulice můžeme navštívit boční přízemí, skrývající italskou restauraci Dolce Vita a Galerii. Protější mohutný komplex tří spojených bloků je už dílem doby před sametem. Přízemí zdobí dlouhá terasa, z níž je možno navštívit další restauraci. Tahle nese jméno Celnice. Blok domů pod radnicí, z nichž návštěvníky namísto očí sledují skleněné výkladní skříně obchodů, je zakončen domem se zaobleným nárožím. V těchto místech do Bartošovy ústí ulice Soudní.
Tady se nachází zajímavý obchodní dům Modus, vystavěný už v roce 1933 dle projektu M.Lorence. Býval to jeden z nejhezčích funkcionalistických skvostů města se slavnou kavárnou a cukrárnou Malota. V cukrárně v přízemí výrobu zmrzliny umožňoval americký stroj, v patře sídlila kavárna s živou hudbou a nahoře se bydlelo. Ani po komunistickém převratu se nijak nezměnil její provoz, jen se vyměnili majitelé (ti původní se pro jistotu zavřeli) a o kavárnu a cukrárnu se starala "firma" RAJ. Ta byla známá tím, že v užívaných objektech do oprav nic neinvestovala, a tak se jí podařilo dům zcela vybydlet. Kupodivu se s rekonstrukcí začalo už těsně před tou další revolucí, ale dokončena byla až po roce 1996. Z původního funkcionalistického vybavení zbylo jen velmi málo, neboť interiéry byly přizpůsobeny obchodnímu prodeji, bylo přistavěno vrchní patro a dům byl zvenčí obložen keramickými obklady.
Dalším zajímavým objektem v Bartošově ulici je Integra, spojená do jednoho celku s vedlejší Kaskádou. V roce 1883 se o její výslednou podobu přičinili hned tři architekti - J. Láska, Z.Jašek a S.Mikeska. Od této části ulice je protější strana za parkovištěm lemována vegetací spodní zámecké zahrady. Z domů, vyčnívajících ze zastavěné části, nejspíš překvapí jednolitá modrá fasáda přestavěné Moravy. Zatímco kritici jásají nadšením nad tímto - údajně supermoderním arch.počinem (prý se konečně stala stavbou hodnou krajského města), leckterý z pamětníků se nad její současnou podobou zhrozí. A zamáčkne slzu v oku při romantické vzpomínce na "starou" Moravu. Venkovní socialistická fasáda sice žádnou perlou nebyla, ale vevnitř to žilo: nad restaurací s výborným jídlem probíhaly populární seznamovací diskotéky a "jít do Moravy" bývalo pojmem... Dnes v přízemí sídlí vegetariánská restaurace PRANAYA a při pohledu do jejího interiéru se nejeden domorodec se zadostiučiněním radostně zašklebí, neboť restarant téměř stále zeje prázdnotou... V místech, kde u Moravy stávala slavná undergroundová venkovní zahrádka, dnes též stojí nový (ale aspoň zajímavý) polyfunkční dům s prodejní pasáží, v němž má hlavní sídlo ZLÍNSTAV.