Zlínský Modus
Turistické cíle • Památky a muzea • Dům, budova
Všechny dříve narozené asi zklamu. Nejedná se o připomínku na slavnou slovenskou hudební skupinu, v níž po boku Janka Lehotského pěvecky zazářila Marika Gombitová a Miro Žbiro - ten náš zlínský Modus je „jen“ obchodním domem. Jeho kulisa tvoří zajímavou dominantu průsečíku ulice Bartošovy a Soudní a oživuje okolní, poněkud fádní architekturu. Dnes se v interiérech jeho čtyř pater nachází např. pracoviště Českomoravské stavební spořitelny, butiky plné oděvů, textilu, prádla, kosmetiky a jiných serepetiček... a svůj domov zde nalezla i zlínská rozhlasová stanice Kiss Publikum.
My, kteří budovu spatříme až nyní, jsme bohužel přišli o zážitek z návštěvy funkcionalistického skvostu, vytvořeného už roku 1933 architektem Miroslavem Lorencem. Jenomže to ještě nebýval obchodním domem, ale své sídlo zde měla slavná Kavárna a cukrárna, patřící rodině Malotů. V tehdy daleko elegantnější (a pouze třípatrové) budově byla v přízemí cukrárna s prvním americkým strojem na zmrzlinu u nás. V posledním patře se bydlelo a o poschodí níž se nacházela kavárna, kde po večerech vyhrávala živá hudba. Kromě místní inteligence si ji při svých návštěvách Zlína oblíbila i Ljuba Hermanová či samotný Kristán – Oldřich Nový.
Majitelé kavárny a cukrárny zdárně přežili konec první republiky i druhé světové války, ne tak ale nástup režimu, slibujícího nám nové a šťastnější zítřky. Objekt byl úspěšně znárodněn (majitelé nešťastně zavřeni) a usídlil se v něm nechvalně známý podnik RAJ. I když se za léta své existence snažil seč mohl (a do oprav budovy neinvestoval ani symbolický československý halíř), budova nejenže do převratu nespadla, ale byla „jen“ totálně vybydlena.
K její celkové rekonstrukci došlo v roce 1996. Poněvadž byla dle plánů L. Jungwirtha navýšena o jedno podlaží, zvenčí obložena keramickými obklady a uvnitř přeměněna na sídlo obchodního domu, z její prvorepublikové nádhery toho už moc nezbylo.
Ale nevěšte hlavu: docela hezký pohled je na ni zvenčí i dnes...