Zřícenina hradu Sion nedaleko Kutné Hory

Turistické cíle • Zřícenina

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (11 fotografií)

Za tímto turistickým cílem se vydávám při cestě Z Kutné Hory. Jedu přes Malešov směr Chlístovice a přibližně po osmi kilometrech se nachází u silnice nenápadná odbočka vpravo upozorňující na Sion. Po ní pokračuji ještě asi 500 metrů na konec asfaltové silničky, kde je odstavná plocha k parkování. Odtud se vydávám na krátkou příjemnou procházku. Pozůstatky hradu jsou volně přístupné. Pár kamenných zídek, vysokých asi jeden metr, většinou zarostlých, informační tabule, turistický rozcestník a několik ohnišť. Celkový prostor hradu je velký, myslím, že zabírá více jak jeden hektar. Zbytky zdiva zčásti naznačují půdorysnou dispozici hradu. Nelze si také nevšimnout příkopu chránícího přístup k hradu a dalšího, který odděluje předhradí od okolí. Tyto jsou však patrně z doby hradištní. Oplocení a brána z kulatiny je z doby podstatně novější. Areál hradu je zalesněn, pouze v místech, kde byl prováděn výzkum, je les částečně vykácen.

K hradu lze přijít také pěšky. Nachází se zde rozcestí značených turistických tras. Modré vede z Kutné Hory (11 km) přes Malešov a Maxovnu. Červená turistická trasa vede také z Kutné Hory (12,5 km) přes Malešov, Roztěž a Polánku.

Hrad Sion byl vystavěn na trojúhelníkovém půdorysu Janem Roháčem z Dubé v letech 1426-1427 na skalnatém ostrohu nad pravým břehem říčky Vrchlice. Protože byl na obléhání špatně vybaven, prováděly se na začátku 30. let 15. století jeho úpravy. Postavena byla například sypaná obezděná bašta. Hrad však nadále neměl vlastní zdroj vody, ani obrannou věž. Název hradu byl patrně odvozen od biblického Siónu (vyplývalo to z Roháčova husitského smýšlení).

Husitský hejtman Jan Roháč z Dubé se v mládí živil loupežnickým řemeslem a údajně patřil do proslulé bandy posázavského lapky Zúly (byl oběšen roku 1405). Možná z této doby se odvozuje, že Jan Roháč byl velmi bohatý a část svého bohatství zakopal na hradě Sion. A neměl by být problém ho najít. Stačí tady o Květné neděli potkat tři průsvitné postavy, na Zelený čtvrtek je potřeba se opět dobře rozhlédnout a uvidět dvě postavy a nakonec na Velký pátek si přijít pro poklad. Bude tady čekat už jediný duch, který ukáže, kde se poklad nachází.

Jan Roháč z Dubé byl asi pozoruhodný člověk, mohutné postavy a bojovného vzhledu. Píše se, že byl nepoddajný, vzdorovitý, pyšný ale i spravedlivý. Po Žižkově smrti a po bitvě u Lipan se usídlil na hradě Sion a odtud vyhlásil Zikmundovi škůdcovství a boj. Král si to však nenechal líbit a roku 1437 vyslal ke Kutné Hoře vojsko vedené Hyncem Ptáčkem z Pirkštejna. Uvádí se, že hrad byl zdolán po čtyřech měsících tvrdého obléhání, Jan Roháč zajat a odvezen do Prahy, kde byl 9. záři 1437 na Staroměstském náměstí oběšen.

Vzhledem ke špatným obranným vlastnostem hradu nebylo obléhání asi tak tvrdé. Důvodem možná bylo to, že velitel vojska Hynek Ptáček z Pirkštejna byl příbuzným majitele hradu. Nakonec byl ale hrad, vzhledem k rostoucí nespokojenosti panovníka (poslal sem uherské vojenské jednotky pod velením Michala Országa), 6. září 1437 po jediném krátkém útoku dobyt a všichni stoupenci Roháče z Dubé pobiti nebo spolu s ním v Praze popraveni. Hrad už obnoven nebyl.

Roháčova poprava posílila odpor proti Zikmundovi. Panstvo v potupné smrti Roháčově vidělo ohrožení stavovských privilegii, neboť Roháč byl příslušníkem panského stavu. Byť byl v následujících letech hrad rozebírán a ničen, neupadl v zapomnění. Hrad Sion i Roháčův život a boj se staly častým literárním námětem. V roce 1834 napsal J. K. Tyl povídku Svatba na Sióně, v roce 1862 J. V. Frič báseň Roháč z Dubé. Zájem o Sion oživl na veřejnosti i v letech 1867–1868 v době vlastenecké vlny a velkých táborů lidu. K historii hradu Sion se v roce 1898 vrátil v nedokončeném veršovaném dramatu Roháč na Sioně Svatopluk Čech a naposledy v dramatu Jan Roháč Alois Jirásek.

Nedaleko odsud se nachází Kutná Hora. V tomto krásném městě i v jeho okolí jsem zatím navštívil jenom nepatrnou část z velkého množství zajímavých míst:

- rozhledna Havířská bouda:https://www.turistika.cz/mista/rozhledna-havirska-bouda-nad-mestem-kutna-hora

- smírčí kříž u vrchu Kaňk:https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-smirci-kriz-u-vrchu-kank

- velká propadlina u vrchu Kaňk:https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-velka-propadlina-u-vrchu-kank

- NPP Kaňk:https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-narodni-prirodni-pamatka-kank

- památník Kalvárie na vrchu Kaňk:https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-kopec-kank-a-pamatnik-kalvarie

- Macháčkův kámen:https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-machackuv-kamen

- Galerie GASK:https://www.turistika.cz/mista/gask-galerie-stredoceskeho-kraje, https://www.turistika.cz/mista/gask-galerie-stredoceskeho-kraje-vystava-europa-jagellonica-1386-1572

- Bylany u Kutné Hory:https://www.turistika.cz/mista/bylany-u-kutne-hory

- zřícenina hradu Sion:https://www.turistika.cz/mista/zricenina-hradu-sion

- unikátní Kostel sv. Jakuba:https://www.turistika.cz/mista/kostel-sv-jakuba-v-obci-jakub-cirkvice

- každoroční Sedlecká pouť:https://www.turistika.cz/mista/kutna-hora-sedlecka-pout

Další má povídání o některých navštívených místech a cestách se nacházejí na mém blogu: https://cestou-necestou-s-matejem.blogspot.com/ a také na stránkách iDNES: http://pavelliprt.blog.idnes.cz/

Nadmořská výška:

394 metrů nad mořem

GPS souřadnice:

uložit .gpx soubor (49.889, 15.211)

Poslední aktualizace: 2.3.2023

Vyhledání vlakového spojení na výlet