Zřícenina klášterního kostela Koruna Panny Marie v Krasíkově

Když vystoupíme z vlaku v železniční stanici Krasíkov, ani ne za 5 minut se dostaneme ke zřícenině bývalého kostela. Projdeme kolem statku a hned za ním je zřícenina, která je obehnána ohradníky, za kterými se pasou kravičky. Kvůli pastvinám okolo nebyla ani možnost pořádného odstupu pro focení. A tak na tomhle tichém, zapomenutém místě po celou dobu mé návštěvy na mě dohlížely kravičky.:-)

zřícenina kostela  •  Foto: slaja

Na ostrohu obtékaném řekou Moravskou Sázavou stával nejstarší augustiniánský klášter na Moravě. Nazýván byl latinsky Corona Sanctae Mariae nebo jen Sancta Corona, česky tedy Koruna svaté Marie nebo Koruna Panny Marie, německy Maria Kron. Klášter založil Boreš z Oseka nebo-li z Rýzmburka (Riesenburka) roku 1267. Boreš klášter založil jako symbol moci a snad i místo svého posledního odpočinku, což se ale nestalo. Území Moravskotřebovska, kam místo kláštera spadalo, dostal Boreš z Rýzmburka jako dar od krále Václava I.

Roku 1248 proběhla vzpoura části české šlechty, kteří nebyli spokojeni s vládou Václava I. Jako král byl podporován jeho syn Přemysl Otakar, pozdější král Přemysl Otakar II. Situace se ale uklidnila a trůn zůstal Václavovi I. Jeho podporovatelé byli bohatě odměněni. Jako odměnu tedy Boreš získal území okolo Koruny. Borešovo panství čítalo majetky v Čechách, třeba Osek v dnešním Ústeckém kraji, dále i Krásno v dnešním Karlovarském kraji. Na Moravě pak Slavkov, již zmíněná Moravská Třebová a Horní Němčí. Za vlády Václava I. zastával na jeho dvoře funkci nejvyššího maršálka a nejvyššího komorníka. Těžké časy pro něj nastaly za vlády Přemysla Otakara II. Po neúspěšné vzpouře proto králi, kterou vykonal spolu s Vítkovci a Závišem z Falkenštejna, byl roku 1277 popraven. Podle některých pramenů zemřel ve vězení na následky utrpení.

zřícenina kostela  •  Foto: slaja

Ačkoliv klášter nebyl veliký, byl obýván asi desítkou mnichů, stal se kulturním i duchovním centrem kraje. Podporován a hojně obdarováván byl svým zakladatelem. Jeho privilegia pak později potvrdili i král Karel IV. a jeho následovník Václav IV. Pro své bohatství se stal trnem v oku husitům. Ti klášter vyplenili, posléze byl ještě obnoven. Ne však nadlouho, jako příčina zániku se uvádí doba luteránské reformace kolem roku 1550.

Klášter byl též poutním místem. Kajícníci se v nedaleké vsi Tatenice svlékali ze svých hříšných šatů, oblékli se do prostých plášťů, ve kterých doputovali do klášterního kostela a takto oděni mohli před oltářem prosit Pannu Marii.

zřícenina kostela  •  Foto: slaja

Každé tajuplné místo má svoji pověst. Nejinak je tomu i tady. Pověst se vztahuje k založení kláštera. Kromě strategických důvodů založení, vysvětluje i duchovní příčiny založení kláštera. Strategickými důvody myslím vyvýšenou polohu na ostrohu nad řekou Moravskou Sazávou, kdy tento ostroh je ze tří stran obtékán meandrem této řeky. Variant pověstí se dochovalo více, zhruba ale praví toto : Boreš z Rýzmburka si vyjel ze svého hradu v Moravské Třebové na lov do zdejší krajiny. Byl neopatrný, z koně spadl a přivodil si zranění. Jeho kůň doběhl do třebovského hradu bez pána. Našel ho poustevník Budivoj, ten se o něj staral. Když se pak probudil z bezvědomí, vzpomněl si, jak ve snu viděl paní s korunou na hlavě, která se na něj líbezně dívala. Jeho uzdravení trvalo dlouho a on na památku své záchrany nechal v místech, kde se zranil, postavit klášter ke cti krásné paní.

A kdo byla ta krásná paní s korunkou na hlavě? Panna Marie, královna nebes. Mariina koruna ukazuje nejen na její postavení Královny nebes, může být vykládana jako koruna věčného života. Tu Kristus slíbil všem, kdo mu zůstanou věrni až do smrti, dá jí všem, kteří zemřou ve víře. Doufejme, že se tohle stalo zakladateli kláštera panu Borešovi z Rýzmburka i všech mnichům augustiniánům, kteří po dobu tří set let zdejší klášter spravovali.

Až do dnešních dnů se z kláštera dochovaly pouze zbytky jednolodního gotického kostela. S podivem je, že se jedná o zbytky monumentální. Dochovaly se tři obvodové zdi ve tvaru písmene U s několika gotickými okny. Ke štítové zdi je přistavěna bývalá zvonice s dřevěnou nástavbou.

levá část zříceniny  •  Foto: slaja

A tak my i dneska na tomhle zapomenutém místě můžeme, sice s trávou pod nohama místo kostelní dlažby, vychutnat chvilku klidu a pohody.

Zdroje : https://majovyhonzik.wordpress.com/2012/08/31/krasikov-klaster-koruna-sv-marie-lat-corona-sanctae-mariae/, http://www.obec-koruna.cz/obec/historie.php