zříenina hradu Freudenstein

Zříceninu hradu Freudenstein nedaleko Karlovic u Vrbna pod Pradědem jsme si prohlédli v rámci dovolené v Jeseníkách. S jeho prohlídkou jsme to měli ale komplikované, protože když jsme se k němu vydali, začalo hustě pršet a tak jsme autem nejdříve jeli do penzionu Schaumanův dvůr koupit známku. Pak jsme odjeli na oběd do Vrbna pod Pradědem a po jídle jsme jeli do Karlovic zpět a shlédli muzeum Kosárna. A protože přestalo pršet, mohli jsme se konečně vydat na Freudenstein.

Auto jsme nechali na lesní cestě v jedné ze zatáček silnice Vrbno pod Pradědem – Andělská Hora a vydali se po žluté značce ke hradu. Po 200 metrech jsme přišli k rozcestníku a vyšplhali na malý kopec, kde hrad stával. Moc pozůstatků zdiva jsme zde ovšem nenašli. Výrazný byl především val a příkop obepínající jádro hradu na severu, východě a jihu, a pak samotný pahorek jádra.

Přece jen jsme narazili na několik zdí, které vypadaly jako zbytky hradu. Docela nás však překvapilo, když jsme se dozvěděli, že nemají s původním hradem nic společného. Původní hradební zdi byly nějakými nadšenci rozebrány a postaveny z nich zcela nové zídky, které však původně v hradu vůbec nebyly. Z původní dispozice se zachovaly jen velmi nenápadné krátké úseky hradby.

Když jsme si prolezli co se dalo, sešli jsme dolů k informační tabuli a seznámili se s historií šlechtického sídla. Zaujalo nás, že z hradu v okolí Vrbna pod Pradědem byl patrně nejstarší, jelikož existoval již ve 2. polovině 13. století. Na mapách z roku 1570 nesl tento hrad jméno Freudenstein, ale říkalo se mu také lidově Starý Fürstenwald.

Hrad vybudoval pravděpodobně kolem poloviny 13. století moravský markrabě a pozdější český král Přemysl Otakar II. Už když jsme ke hradu přicházeli, napadlo nás, že když stával tak blízko staré kupecké stezky a nynější silnice, tak byl zřejmě vystavěn právě kvůli ochraně cesty pod hradem.

Dozvěděli jsme se, že měl oválný tvar a byl ze tří čtvrtin chráněn příkopem a mohutným valem až čtyři metry širokým. Vlastní hrad obíhala mohutná obvodová hradba až 2,5 m silná. Ve východní části hradu byl hradní příkop přerušen vystupující uměle upravenou plošinou. Zaujalo nás, že až sem bylo patrně možno po širokém valu dojet s povozy a zajímavé také bylo, že zde byl dřevěný most, který tvořil jediný přístup dovnitř hradu. Hlavní stavbu hradu asi tvořila budova paláce na skalnaté plošině, která vyplňovala takřka celou plochu hradu.

Na informační tabuli jsme si také prohlédli nákres, jak hrad v dobách své slávy vypadal. Ještě jsme si přečetli, že při archeologickém průzkumu byly na Freudenštejně nalezeny především střepy keramiky a několik kovových artefaktů.

Jak dlouho Freudenštejn existoval, jsme se ovšem nedozvěděli. Nalezená keramika pocházela z konce 13. a z první poloviny 14. století. Navíc v listině o rozdělení opavského knížectví z roku 1377 není jméno hradu uvedeno, takže je pravděpodobné, že byl již tehdy pustý. Na mapě bruntálského panství z roku 1579 byl již pouhou zříceninou. Jeho existence postupně upadala v zapomnění a teprve v 19. století byl odkryt při výstavbě nové silnice z Andělské Hory do Vrbna, na niž bylo také použito kamene z hradní zříceniny.

Na hradě jsme strávili pouhých patnáct minut a když jsme si vše přečetli a prohlédli, vrátili jsme se k autu a jeli do Vrbna pod Pradědem za památkami města.

http://www.jeseniky.net/zricenina-hradu-freudenstejn