14. 7. V třetím dvoře.
7. V třetím dvoře.
Chceš- li rád pevnému domu,
chciť svou radu k tomu dáti;
rač od dříví nedělati,
ani na bahně u vodě,
ač se chceš vystřici škodě,
ale na dobrém základů
maje moudrých lidí radu,
jež to raditi umějí
a k věčnosti rozumějí.
Nová rada Smila Flašky z Pardubic ve 14. stol.
Svěží trávník, pěkná skupina smrčků a dřínů uprostřed, zdi kolkolem křovím a stromovím maskovány, toť první dojem, který dvůr skytá. Ve starém hradě Kravařů míval tento první dvůr čtyři věže ve svých rozích. Dnes jen ze dvou vidíme patrnější zbytky a krom toho rundel, který při přestavbě Vilémem z Pernštýna zřízen a úplně je podoben baštám prvých dvou dvorů.Když tento pán Helštýn přestavoval, zvolil tehda nejnovější způsob opevňování, kterému učil Němec Albrecht Dürer, první v Německu spisovatel v oboru vojenského stavitelství t. j. okrouhlé bašty čili rundely se střílnami, kdežto starší způsob byly hranaté věže bez střílen ale nahoře s podsebitím čili podkrovím, t. j. dřevěnou ven vyčnívající pavlačí, která v podlaze měla otvory, jimiž se střely, vřící voda, smůla, kamení a p. na útočníky metaly. Jdeme-li od zmíněného rundelu v třetím dvoře podél zdi 20 kroků dále, octneme se v rohu zcela křovím zakrytém, kde nepatrné výstupky zdiva prozrazují, že stála zde taková hranatá věž. O jejím podsebití dávno není památky. Vzaloť za své r. 1656., kdy všecky dřevěné části hradeb byly zničeny. Opět 30 kroků dále octneme se u druhé takové hranaté věže, o které pověst vypravuje, že odtud Messenbeck shodil dolů zbrojnoše, kterého byl s Kunhutou Plumlovskou a knězem Bertramem zajal. ( Viz. pověst: Ztracený dědic Helštýna.) V pravo od této věže vidíme zazděnou výpadní branku, která vedla na pěkný taras s rozkošnou vyhlídkou, jichž všimneme si blíže při obchůzce hradu zvenčí.
Stojíme opět u hradního příkopu, čtvrtého v pořadí, ale než překročíme most přes něj vedoucí, učiníme odbočku k hlubokému jezeru, bezedné studní a hladomorně, kam vede cesta z třetího dvoru. Podél příkopu kráčíme až k obydlím, které jsme v předešlé kapitole po pravé straně průjezdu byli popsali. Úzkými dveřmi vejdeme a držíce se stále chodníku po levé ruce, octneme se asi po 50 krocích v příkopu u osamělého čtyřhranného zděného pilíře, jehož dřívější účel těžce lze uhodnouti, a kteréž místo nazývá lid: „U hlubokého jezera“.