23.15. Zámecké sklepy.

15. Zámecké sklepy.

Moudrost v plném sklepě skryta, poháru co skytá ret

Mohou líp dva krátké řádky nežli epos vyprávět?

Vrchlický.

Hradní palác Helštýna vystavěn jest na nejvyšším vrcholku hory a má podobu písmeny L, jejíž delší, 13 oken čítající čára čelí k východu, kratší k severu. Skoro pod celým zámkem rozkládají se rozsáhlé vzácné sklepy, jichž čítáme celkem sedm s třemi vchody. Kdo si je důkladněji prohlédnouti chce, musí se opatřiti několika světly, které nejlépe poslouží, upevníme-li je na různých místech ve zdi. Za přiměřené zpropitné zapůjčí světla vrátný.

První sklep leží v pravo od zámeckého vchodu, a opažení jeho dveří podobá se úplně onomu, jaké nalezli jsme u různých dveří na předhradí, což zdá se poukazovati na stejnou stavební dobu. Vchod do tohoto sklepu jest ze všech tři nejužší (1m), sklep sám 7:70 m dlouhý, 5:20 m široký a 4 m vysoký. Jako všecký ostatní byl cihlami dlážděn. Vytrhávání dlažby sůčastnili se nejpilněji různí kopači pokladů, o čemž v kapitole „Poklady na Helštýně“.

Vchod do druhého sklepu o ½ m širší, leží v levo od zámeckých dveří. Pažení dávno jakás hrabivá ruka vytrhala. Ostrými balvany trčí živá skála při vchodu ze země. Stoupáme do nejrozsáhlejšího hradního sklepení. V délce 28 m leží zde patero sklepů za sebou. První tři jsou skoro stejné velikosti, 6 m dlouhé, 6:30 m široké. Čtvrtý jest mnohem menší, Pátý největší, zdéli 7 m. První tři mají po jednom okénku do dvora. Čtvrtý má po levé straně zazděné dvéře, které vedly do sklepa pod kratším zámeckým Křídlem. Pátý konečně měl okénko, které vedlo na severní zámecký taras.

Vyšplháme-li do onoho okénka a rozděláme světlo, zpozorujeme, že bylo kdysi nad míru důkladně zabezpečeno. Má totiž dvojí mohutné kamenné pažení a v každém chránily dvě silné kolmo jdoucí a čtyři vodorovné železné tyče před nepovolanými ochutnavatelí vzácných vín ve sklepích. Při drancovaní hradu „rukou přátelskou“ neušetřeno ani těchto mříží a museli je robotnici asi s velikou námahou vylámati. Okno samo jest dnes kamením ucpáno; proč, sděleno v kapitole „Na zámeckých tarasích“. Dveře mezi jednotlivými sklepy jsou klenuté; jen ve dveřích ze čtvrtého do pátého sklepu jest nahoře mohutný dubový trám, který lakotní plenitelé hradu asi přehledli.

Třetí a poslední vchod do sklepů konečně leží ve dvoře uprostřed kratšího zámeckého Křídla. Byl ze všech nejširší; obloukovitá obruba jeho dveří má šířku 1.60 m. Vchod ten jest skoro úplně zasypán, tak že jen po předběžném vykopaní díry dostaneme se po břiše lezouce dovnitř. Sklep ten byl by každému pivovaru vítaným. Je 10 m dlouhý, 6 m široký a 4 m vysoký. Podélný jeho směr jde jako kratší zámecké Křídlo od východu k západu.

Hned v levo u vchodu byl ve zdi výklenek, snad k uložení různého sklepního náčiní. Kterýsi kopač pokladů čenichal zde šťastné místo a vylámal s podivuhodným úsilím ve výklenku hlubokou díru až do živé skály, která mu konečně tvrdostí svou postavila vstříc své neúprosné „marně!“ Všude po zemi vidíme vytrhanou dlažbu a díry způsobené kopači pokladů, kteří zapomněli, že statečným našim předkům sud vína býval milejší než tři zakopané hrnce Pražských grošů. A měli pravdu!

Fotogalerie