Pic de Comapedrosa, Arinsal, Arcalis, Estanys de Tristaina, Pic de Besalí, Rialb - ANDORRA
2013
Již v předchozím článku o Andoře jsem psala o vysoké úrovni lyžařských středisek v této oblasti. CK Jurečka nabízí za velmi příznivou cenu kvalitní zimní zájezdy – lyžování bez front, v ceně zájezdu permanentku, hotel s výbornou stravou a bazénem, možnost zapůjčení lyží atd. Protože je tu poměrně stálé (pěkné) počasí a sníh až do května, lyžaři si tu prý opravdu příjdou na své.
Mezi rozkvetlými azalkami a hořci letos ještě i v červenci ležely velké sněhové plochy.
Estanys de Tristaina
Bydleli jsme El Serrat. Výše už se hotely ani domy kvůli ochraně životního prostředí nenacházely. Zamířili jsme odtud autobusem do SZ části Andorry, do lyžařského střediska Ordina Arcalis . Nachází se tu ve výšce od 1 940 m.n.m. do 2 600 m.n.m. 24 km sjezdových drah. 24 sjezdovek je obsluhováno 14 vleky. Lyžařské středisko se je v blízkosti velikánů Pic Cataperdís (2 808 m.n.m.) a Pic d'a Arcalis (2 777 m.n.m.). Vydali jsme se odtud na okružní cestu kolem jezer Estanys de Tristaina - viz mapa č.1 ve fotogalerii. Trasa (cca 4 hod) na pohled vypadala velmi jednoduše, vedla zprvu po dobře značené mírně stoupající cestě. Později se cesta změnila v kupu adrenalinu. Ve výšce až 2 500 m.n.m. jsme šplhali po skalách i mimo turistické značení. Vyžadovalo to hodně opatrnosti a soustředění, abychom se neskutáleli do vody, protože sněhové lízance v prudkých svazích klouzaly. Trekové hole nám byly výbornými pomocníky.
Zároveň jsme si ale užívali nedotčené přírody. Obdivovali jsme hlavně horskými velikány Pic de Tristaina 2 882 m.n.m. (a dalšími skalními hřebeny) sevřená tyrkysová jezera Estany Primer 2 249 m.n.m., Estany Mig 2 287 m.n.m. a Estany de mes Amunt 2 306 m.n.m. Vodní plochy byly částečně pokryty ledovou krustou.
Autobus nás po tomto divokém výletě svezl kousek nad El Serrat. Byla zde pro turisty vytvořená přírodní piknikovací místa. U jednoho z posezení jsme s lahvinkou vínka a na ohni připravenými vepřovými steaky příjemně zakončili den. Cestou zpět jsme si ještě prohlédli malou botanickou zahradu - Jardí Botánic Vall de Sorenty a odtud jsme se po naučné stezce po proudu divoké říčky severní Valiry (Riu Valira del Nord) skutáleli do našeho útočiště v El Serrat.
(Botanická je označena na mapě č. 3 )
Pic de Comapedrosa
(tam a zpět cca 8 hodinový výlet – po červené GR11 - viz mapa č. 2 v galerii fotek)
Výlet k nejvyššímu vrcholu Andorry - hoře Coma Pedrosa (2 942 m.n.m.) začal v dalším významném turistickém a lyžařském středisku ARINSAL. Výstup na Coma Pedrosu nebyl nijak technicky složitý, ale pro nezdatné turisty poměrně namáhavý. Startovali jsme z parkoviště v Arinsal z výšky cca 1 560 m.n.m. Prudké stoupání se střídalo s mírnějšími úseky. Nejdříve jsme kopírovali říčku Pedrosu. Cestou jsme se v chladné a chutné vodě osvěžovali zvenčí i zevnitř. Nebýt příjemné teploty vzduchu (bylo pouhých dvaceti stupňů), stal by se výšlap v některých úsecích asi nepříjemným. Prudká kamenitá cesta nebrala konce. Odměnou nám pak byly výhledy do panenské přírody, na vodopády, na hory i na zelené plochy. Obdivovlai jsme krásu květin a užívali si voňava a ticha. Vyškrábali jsme se do nádherné kotliny a pak si na chvíli odpočli u horské chaty – Refugi de Comapedrosa (2 267m.n.m.). Pod touto útulnou se vlevo nacházelo Pstruží jezero (Estany de les Traites). Následovalo volnější stoupání a poté opět kotáry. Z kotliny jsme se stočili doprava a mířili pruďasem vzhůru do kotliny další. Skuhrali jsme nad náročností trasy a netušili, co nás ještě čeká. Přišli jsme k malinkému zasněženému jezírku. Proklouzat po jeho příkrém svahu byla docela legrace. Špatný krok by znamenal okamžité osvěžení v ledovém koupališti. Ráz krajiny se změnil. Zeleno nahradilo kamení kombinované se sněhovými plochami. Vystoupali jsme k Černému jezeru - Estany Negre Skutečně pak byla vodní plocha z vrcholu vidět jako velmi temná. Většina z nás, roztroušených v nedotčené krajině, neodbočila nad jezerem vpravo nahoru. Po hřebeni bychom se pak pohodlně dostali k hlavnímu vrcholu. Namísto toho jsme k cíli šplhali z různých míst. Po velkých balvanech byla cesta nejsložitější a nekonečná. V některých úsecích jsme se s vypětím sil škrábali po čtyřech. Po cca 7,5 km jsme na Pic de Comapedrosa, nejvyšším vrcholu andorrského knížectví, ve výšce 2 942 m.n.m., vítězně vyprázdnili placatky se slivovicí a pokochali se výhledy z výšin, než krajinu zahalily mraky. Zpět jsme už scházeli pohodlně, po hřebeni.
Pic de Besalí, Rialb
Jen krátce o cíli posledního výletu v Andoře - vrcholu Pic de Besalí. Startovali jsme na parkovišti SV od El Serrat (NP Sorenty). Nejdříve jsme museli najít cestu ke žlutým puntíkům, které nám měly určovat směr. Vyšli jsme z parkoviště doprava do lesa, do hodně prudkého svahu. Bloudili jsme křovisky a těžko průchodným terénem a pomalu ztráceli naději. Nakonec jsme narazili na cestičku s vymodlenými kolečky. Tato nás (oproti Coma Pedrose) poměrně nenáročně dovedla překrásnou krajinou na vrchol Pic de Besalí (2 637m.n.m., převýšení 865 m.). Užili jsme si výhledů nejen na horské štíty Andorry a Francie, ale prohlédli jsme si z výšin i průsmyk Rialb (mapka ve fotogalerii č. 3). Sestoupali jsme pak k rozcestníku a odtud se vydali do průsmyku (Portela de Rialb), kterým jsme se vraceli (kolem útulny – Refugi de Rialb) zpět do startu.
Andorra zůstane díky naprosto neposkvrněné přírodě, klidu i prima bandě nezapomenutelným zážitkem.
Články související:
Andorra la Vella, Portské víno, Caldea
Grandvalira - Grau Roig, Montmalús, El Serrat, Estanys de l´Angonella, Llorts
Přidat do oblibených uživatelů
Mapa
Ubytování
Počasí
Letenky Ordino
Půjčovna autPříspěvky z okolí Pic de Comapedrosa, Arinsal, Arcalis, Estanys de Tristaina, Pic de Besalí, Rialb - ANDORRA
