Česká Kanada, Český Rudolec - malá HLUBOKÁ, Landštejn, Peníkov - vodní pila - CYKLO

Česká Kanada  2009

Současné území České Kanady se rozprostírá  v Jižních Čechách u rakouských  hranic (na česko – moravsko – rakouském pomezí) mezi Novou Bystřicí,  Slavonicemi a  obcí Kunžak. Rozloha  této příhraniční oblasti činí asi 283 km2.  Přírodní park Česká Kanada  byl  vyhlášen v roce 1994.

 

 Česká Kanada  je výborným prostředím pro cyklistickou dovolenou. Nejen  řidší osídlení, ale i hraniční pásmo (které bylo kdysi nepřístupné) zanechalo tuto  oblast téměř neposkvrněnou. Zvlněná  krajinka, posetá  na mnohých místech skalními útvary,  má   velmi zajímavý   ráz. Kopce  zde nejsou tolik prudké jako třeba  na Vysočině, ale spíš táhlé… Nachází se  tu mnoho  říček a rybníků (s možnostmi  rekreačního využití). Dá se brouzdat  lukami, pastvinami,  či  lesy plnými borůvek a  hub. Lesy hojně vedou klikaté lesní pěšiny i asfaltky.  Není problém i s menšími dětmi takovýmto terénem na kole denně ujet 50 km.

Kunžak (nacházející se u rybníka Komorník) se nám stal na týden příjemným   zázemím  a  zároveň  startem na výlety.

Oblast nabízí různé historické památky (např. Landštejn,  Slavonice, Český Rudolec). Dále  je  možnost projet se parním vlakem po unikátní úzkorozchodné 760mm  trati, která vede z  Jindřichova Hradce do Nové Bystřice.  Mimo   přírodní park lze  také zavítat  do nedaleké překrásné Telče.

 

TIP na  CYKLOvýlet:

Start  z  Kunžaku směrem na JV  po cyklo 1115 k rozc. Na Jitrách, rozc. Pod  Skalou a odtud  po červené   přes  rybník Zvůle, Terezín  a Radíkov   do Českého  Rudolce (ZDE znázorněna TRASA- cca  13 km). V Rudolci  stojí za prohlídku (tedy pouze zvenčí) velmi  zdevastovaný zámek Český Rudolec,  kterému se říká Malá Hluboká.  Mě  též připomněl  italský zámeček Miramare.  Oběma krasavcům se velmi podobá. Kdyby se  Český Rudolec zrekonstruoval, byl by skvostem.

 

Něco málo přes dva kilometry JZ od Českého Rudolce jsme  přibrzdili u  kulturní technické památky a evropského unikátu z druhé pol. 19. stol. - Vodní pily Peníkov . Zdrojem vody pro pohon pilnice je rybník, pod jehož hrází se pila nachází. Až do doby po 2. sv. válce jak pila, tak i  sousední Doubkův mlýn, fungovaly.  Rekonstrukcí a provozuschopnosti se tato dřevěná stavba   dočkala  až   v roce 2005 (blíže  text  na tabuli ve fotogalerii). Do otevírací doby jsme se, bohužel, netrefili, ale  dírami ve vchodových vrátkách bylo možné   nakouknout  dovnitř – skutečně vše celodřevěné.

Cesta pokračovala malebnou krajinou od Peníkova po modré  (asi 8 km –  zde znázorněna trasa)  k romantické  zřícenině  hradu Landštejn ze 13. stol., jedné z nejvýznamnějších románských památek v Evropě. V 18. stol. po  zásahu blesku požár  hrad velmi poškodil. Stavební materiál byl rozebrán, zůstala  jen zřícenina. Rekonstrukce hradu začala  od  roku 1972 a  zpřístupněn  veřejnosti byl v roce 1990.

Ani zde jsme, bohužel,  neměli  štěstí na otvíračku, dovnitř jsme se nedostali. Malým dobrodružstvím pro děti  bylo alespoň obejít rozsáhlé hradby  a dírami ve zdech  nakukovat do nádvoří.  Vydechli jsme a posilnili se  v jedné z restaurací  v  bezprostřední blízkosti hradu a poté ujížděli po žluté  přes  Blato a  Klenovou (zde trasa cca 13 km) zpět do našeho útočiště  v Kunžaku.

 

 

http://www.hrad-landstejn.eu/ - vstupné, otevírací doba, dějiny, prohlídkové  trasy

 

 

 

Články  související:

Jindřichohradecká úzkokolejka

Slavonice - podzemí a bunkry