Cestování v Lotyšsku
Rady a tipy • Peníze a ceny • Doprava • Jídlo a ubytování
![Autobusové nádraží v Rize před budovami tržnice](http://foto.turistika.cz/foto/90698/95446/th_2013208.jpg)
Po Lotyšsku se dá jezdit vlakem i autobusem, ale vlaky jsou pomalé a když tlačí čas, musí i milovníci železnic použít rychlejší spoje.
My jsme v říjnu 2013 jeli autobusem z Vilniusu do Rigy, cena 45 litasů (1 litas asi 7,30 Kč). V Pobaltských republikách bezvadně fungují autobusy společnosti Eurolines. Jsou rychlé, pohodlné, některé s WC, s možností občerstvení. Nebývají plné, jezdí dálkové trasy poměrně často. Lotyšské silnice jsou v dobrém stavu, provoz není tak přecpaný, jako u nás. A to nemají dálnice, jaké známe v zemích EU směrem na západ od nás.
![Vlakové nádraží v Rize z dálky](http://foto.turistika.cz/foto/90698/95446/th_2013209.jpg)
V Rize jsme si koupili dopředu dálkový spoj z Tallinnu do Rigy, cena 8 latů (1 lat byl 37 Kč). U latů musím použít minulý čas, všude byly upoutávky na eura, na které Lotyšsko přecházelo od 1.1.2014. Z Rigy do litevského Kaunasu byla jízdenka za 11 latů. Vlakové i autobusové nádraží v Rize jsou moderní, čistá, přehledná, informace a hlášení odjezdů a příjezdů jsou v lotyšštině, ruštině a angličtině.
Vlak jsme použili pro cestu z Rigy do Valgy. Cena 4 laty. Malý pomalý vláček nás vezl tři a půl hodiny. Projížděli jsme kouzelnou krajinou se samými lesy s barevnými stromy, několik zastávek bylo typicky cimrmanovských. Uprostřed lesa cedule, nikde žádná cesta ani lesní stezka.
Dojeli jsme do městečka na lotyšsko-estonské hranici. Lotyšská část je Valka a estonská Valga. Tam náš vláček jízdu skončil. Hraniční cedule jsou uprostřed ulic, někde se zachovaly i budky bývalých celnic.
Přespali jsme v estonské části, kterou popíši někdy příště.
![Hranice uprostřed ulice](http://foto.turistika.cz/foto/90698/95446/th_2013238.jpg)
V Rize jsme bydleli v rodinném hostelu kousíček od vlakového nádraží na rohu ulic Merkela a Marijas. V hostelu jsme potkali studenty z různých zemí (Holandsko, Švédsko, Japonsko, Malajsie). Noc v dvoulůžkovém pokoji stála se snídaní 16 latů. U snídaně jsme seděli u jednoho stolu a povídalo se o cestování v Pobaltí a Evropě. Anglicky.
S milou slečnou, která nás ubytovala, jsem mluvila rusky. Ona plynule přecházela podle potřeby z ruštiny do angličtiny. Ve škole se děti učí od první třídy oba cizí jazyky. Obyvatelé Pobaltí se mezi sebou dorozumívají rusky. Litevština a lotyšština jsou jazyky baltské, každý úplně jiný a nemají s žádným jiným jazykem nic společného. Až na pár slovíček a slova mezinárodní samozřejmě. Estonština je jazyk podobný finštině.
Ceny jsou jako u nás, jídlo, vstupy, jízdné.
Po celou dobu jsme v Lotyšsku potkávali milé a ochotné lidi, zkrátka dojmy byly ty nejlepší. Jediným nedostatkem byl nedostatek času.