Geocaching 2 - První kousek

První mrazík  •  Fotografie (1)  • Foto: milanbarta

Následující den po prohlášení, že geocachingu nepropadnu, jsem šel mlhou za šipkou. Sledoval jsem, jak se mi na starém hřbitově, o kterém jsem vůbec nevěděl, že v mém městě existuje, krátí vzdálenost k nadefinovanému cíli. Vůbec nic jsem v té době o GPS nevěděl, k více než deset let staré džípísce jsem neměl návod a souřadnice jsem do ní zadal vlastně jen tak nějak intuitivně. S sebou jsem si vzal syna a říkal si, že aspoň on bude ohromen. Synovi v té době bylo třináct, zásadně odmítal nosit čepici, ruce měl zastrčené v kapsách stále rozepaté bundy (puberta, pro neznalé). Byl konec listopadu roku 2007 a krajinu pokrýval jemný poprašek sněhu.

V lesíku za městem jsme našli jediný náhrobek a v jeho rohu pod kamenem krabičku, do které obvykle děti dostávají svačinu. V ní zápisník (logbook) a několik v podstatě bezcenných maličkostí. Vzal jsem si duhovou skleněnku a vyměnil ji za kdesi na Balkáně koupený dětský kompas. Tolik jsem z rozhovoru s "kačerem" věděl, že bych měl dát něco cennějšího, než si beru. Stále jsem měl pocit, že jsem nad věcí. Končil pracovní týden ...