Kaliningrad a Kaliningradská oblast

Kaliningradské nádraží  •  Fotografie (1)  • Foto: helixpomatia

Když cestujete do Ruska, musíte mít ruské vízum a pozvání. I do Kaliningradské oblasti, do které se v dobách minulých nesmělo.

Výhodou internetu je, že si zadáte ruské vízum a pozvání, a vyskočí vám plno nabídek i s cenami. Před 3 lety jsem u společnosti, která si nepřeje být jmenována (*poznámka redakce Turistika.cz), platila 3000 za jednovstupní vízum s pozváním. Letos jsem potřebovala dvouvstupní vízum s pozváním a jako nejlevnější  se ukázala Moraviacontact, sídlí v Praze. Doporučil mi ji můj syn, který jel v létě na BAM. Platila jsem 2900. Můžete si také sami zařídit vízum na ruské ambasádě, vyjde to levněji, ale pozvání vám neudělají.

Tak jsme vyjeli 30. září v půl sedmé ráno z Gdaňsku do Kaliningradu autobusem Ecolines. Byli jsme jediní Češi, jeli Němci, Japonci a hlavně Rusové. V 9.15 jsme přijeli na hranice, přechod Branevo. I když jsme byli jediný autobus, Poláci nás tu drželi 40 minut kvůli tomu, že jedna Ruska neměla v pořádku dokumenty. Dohadovali se s ní i mezi sebou, nakonec musela vystoupit a zůstat.

Na ruské straně v Mamonovu jsme stáli za dlouhou kolonou aut a když jsme přijeli k celnici, museli všichni s dokumenty vystoupit, celníci prohlíželi autobus uvnitř a koukali do zavazadlových prostor. My jsme ukázali pasy, dostali razítko, vytisli nám migrační kartičku. Půlku si nechávají, druhá půlka se odevzdává při výjezdu.

V této oblasti Ruska je o hodinu víc, ale na mém chytrém mobilu automaticky naskočil moskevský letní čas.

Odjížděli jsme v 11.45. Cesta vedla úzkými silnicemi v celkem slušném stavu. Jeli jsme dlouho, žádná civilizace, jen lesy, pole, lesy, pole. Po 20 minutách se objevily dřevěné domečky a první předměstí Kaliningradu.

Na první pohled se mi tu nelíbilo, moderní domy Velké a malé, staré rozpadající se domy, v nejdelší ulici Železnodorožnaja samé ošklivé paneláky.

Přijeli jsme na nádraží, autobusové a vlakové jsou vedle sebe. Hned jsme si šli koupit jízdenky do Vilniusu a z Vilniusu do Petrohradu. Plackarty stály 1757 a 3540 rublů. Za 100 rublů jsem při výměně dávala 56,20 Kč.

Hotel Berlin, který jsme měli objednaný po internetu, je 10 minut od nádraží. 1 noc v dvoulůžkovém pokoji stála 900 Kč. Pokoj s příslušenstvím, televizí s ruskými, litevskými a polskými programy, měli jsme tu rychlovarnou konvici, 4 čaje v sáčku, cukr a šálky. V koupelně každý malý a velký ručník, mýdlo a šampon. Nikdo nás nekontroloval, nesledoval, neplatili jsme navíc za sprchování. To píši proto, že jsem se od jednoho turisty takovéto údaje dočetla. Jediné, za co se platilo navíc, byla sauna. Tam šel můj syn, milovník sauny, na dvě hodiny, jedna hodina stála 800 rublů. Snídaně nebyla v ceně.

O Kaliningradu, který se mi napřed nelíbil, ale postupně mě zaujal, píši v jiných článcích.

Vyjeli jsme si na půl dne do lázní Zelenogradsk. Tam příměstským vlakem za 43, půlhodinová jízda, zpět autobusem za 60. Hodinová jízda se zajížděním do různých vesnic. Všude se mohutně staví, inzeráty a reklamy nabízejí pozemky, domy a byty. Stavějí se domy z cihel, malé, velké, jedno i vícebarevné, hezké i kýčovité. A na druhé straně je všude plno zeleně, lesy a pole, rovinatá a hezká příroda.

Městská Doprava stojí 15 rublů, při přestupu se platí znovu. Vstup do muzea Königsbergu byl 150 rublů. Na víc vstupů nebyl čas.

Ceny potravin v obchodech jsou jako u nás, výběr velký. Hodně zboží z Polska a Litvy, i jiných zemí EU, to je dražší než u nás. Oběd v ne příliš drahé restauraci vyšel na 100 a 65 rublů, porce jsou ale menší, než jsme zvyklí. Stejné jsou jako u nás ceny kafe a čajů v automatech, pohledů, map. Koupila jsem si DVD o historii a současnosti Kaliningradu-Königsbergu za 200 rublů a plyšáka Čeburašku za 350. Stejné plyšáky prodávali v okolí Petrohradu za 600 a na petrohradském letišti za 1400 rublů!

Odjížděli jsme po dvou dnech do Vilniusu, na hranici v Něstěrově  si vzali migrační kartu, dali razítko, jeden celník se ptal, kde jsme všude byli a jak se nám líbila Kaliningradská oblast. Tak skončila první etapa našeho ruského pobytu.