Kdo nepil kavu, nebyl na Fidži
Kava (fidžijsky yagona) se pila prakticky v celé Polynésii od pradávna. Zdejší obyvatelstvo neznalo před příchodem Evropanů alkohol a při nejrůznějších společenských příležitostech měla kava v polynéské kultuře obdobný význam jako v evropské víno. Nejrozšířenější bylo a dodnes je její užívání na Fidži.
Nápoj se připravuje z drceného kořene pepřovníku omamného (piper methylsticum). Má lehce opojné účinky, ale není návykový. Po jejím užití se dostavuje uvolnění tělesné i duševní bez toho, že by bylo ochromeno vnímání. Kava zlepšuje náladu a sklání k upřímnosti. Na rozdíl od alkoholu tlumí agresivitu, hněv a sklony k hlasitým projevům. Kava je prezentována také jako fidžijská viagra, ale dočetl jsem se také, že působí jako anafrodisiakum.
Měl jsem možnost se zúčastnit několika kavových dýchánků během svého pobytu na Fidži, konkrétně v Nadi. Pod přístřeškem na zahradě restaurace nám k popíjení kavy hráli na kytary čtyři domorodí mládenci a atmosféra byla opravdu uvolněná a upřímná. Co se týče působení kavy na libidum, tak to ponechávám na posouzení každého, koho můj článek k ochutnání kavy inspiroval.
V Sigatoce jsem koupil na tržišti kavu prodávanou na váhu. Kilo stálo 30 fidžijských dolarů (1 FJD = cca 10,50 CZK). V obchodě se suvenýry jsem za sáček s 10 deky zaplatil 5,50 dolarů.
A ještě recept na přípravu nápoje z kavy:
Kavu zabalíme do mušelínového šátku a mačkáním vyluhujme ve vodě, studené nebo vlažné. 10 deka ve čtyřech litrech. Nápoj je silný v závislost na síle jakou kavu vymačkáme. Je možné také kavu ve vodě rozpustit a po té přes mušelínový šátek přecedit. Pije se na lačno.