Lisabon – belémská muzea, která nesmí návštěvník města minout (Lisboa – museus 2)

Druhá část rad pro návštěvníky lisabonských muzeí je zaměřena na „předměstskou“ čtvrť Belém. Zde nesmíme zapomenout např. na monumentální belémské Kulturní centrum (Centro Cultural de Belém), nacházející se nedaleko kláštera jeronymitů. Centrum bylo postaveno v letech 1988 až 1992 jako sídlo portugalského předsednictví EU, aby se později stalo muzeem, kam ročně zavítá téměř 150 tisíc návštěvníků. Objekt víceméně navazuje na Památník objevitelů, který je svým způsobem také muzeem, a je to v podstatě betonové monstrum portugalsko-italské výroby (arch. Salgado a Gregotti). A to ještě z plánovaných pěti částí byly postaveny jen tři. Kromě výstavních ploch se zde nachází také Velký sál pro 1429 lidí, Malý sál s kapacitou 310 míst a zkušena pro 85 sedících diváků. Centrum bylo otevřeno v roce 1993, zabírá plochu 97.000 m2 a jeho programem je hudba, výtvarné umění, divadlo a fotografie. Součástí belémského centra je také významné Berardo Collection Museum, tedy další lisabonské Muzeum moderního umění. To bylo otevřeno teprve v roce 2007, je zaměřeno na 20. a 21. století a svým návštěvníkům nabízí téměř 900 uměleckých děl a taková věhlasná jména, jakými jsou např. Picasso, Dalí, Magritte, Miró nebo Warhol. A pozor, zejména díky krátkodobým výstavám patří toto muzeum dlouhodobě mezi stovku nejnavštěvovanějších muzeí světa. Rekordní byl v tomto ohledu rok 2010, kdy muzeum navštívil téměř milion zájemců o umění a to se tak na světovém žebříčku dostalo dokonce do „TOP 50“.

Muzeí moderního umění bychom v Lisabonu našli ještě několik, ale my se raději vydáme do unikátního Národního muzea historických kočárů (Museu Nacional dos Coches), otevřeného v belémské Královské jízdárně (palác z r. 1726) v roce 1905, kde sídlilo až do poloviny roku 2015 (dnes se zde nachází obrazárna královské rodiny a sbírka jezdeckých doplňků). Muzeum se pyšní pravidelným ročním početem více než 200 tisíc návštěvníků. V roce 2015 to už bylo ale téměř 350 tisíc a vzhledem k tomuto počtu i zvyšujícím se kapacitním důvodům muselo být rozšířeno o nové prostory. První muzeum kočárů nabízí návštěvníkům Lisabonu jedinečnou sbírku hisorických – a převážně královských – kočárů z období 16. až 19. století. Velkých cestovních kočárů je v nové muzejní budově umístěno sedm desítek. Jednotlivé kočáry byly vyrobeny v Portugalsku, Itálii, Francii, Španělsku a Rakousku. Muzeum doplňuje ještě palác Vila Viçosa, kde jsou vystavena slavnostní vozy. Nová budova má výstavní plochu 7.500 m2.

Pozoruhodné je jistě také Muzeum elektřiny (Museu da Electricidade) v komplexu rekonstruované staré městské uhelné teplárny a elektrárny z počátku minulého století (stavba z let 1908 až 1951). Muzeum na nábřeží řeky Tejo a ulici Av. De Brasilia ve čtvrti Belém bylo otevřeno v roce 1990, a jedná se vlastně o konceptuální výstavu vývoje výroby energií i ukázku „průmyslové archeologie. Kromě stálé „expozice“ se zde konají rovněž krátkodobé výstavy (fotografie, obrazy, sochy nebo staré stroje), koncerty, divadelní představení i konference. Komplex technologických budov v Tejo Central, který dříve zásoboval elektřinou celý Lisabon i jeho okolí je dnes považován nejen za unikátní stavbu v architektonickém panoramatu města, ale také za jeden z nejkrásnějších příkladů průmyslové architektury I. poloviny 20. století v celém Portugalsku.

Opomenout nemůžeme ani vysoce cenněné Národní archeologické muzeum (Museu Nacional de Arqueologia), nacházející se od roku 1903 v neomanuelském západním křídle belémského kláštera. Nejen poloha muzeu “přináší” více než 100 tisíc návštěvníků ročně. Zakladatelem muzea je dr. Leite de Vasconcelos (již od r. 1893 se jednalo o Portugalské národopisné muzeum) a i dnes zde najdeme exponáty z celé země. Mezi muzejní klenoty patří egyptská sekce a poklady portugalské archeologie v čele se šperky z doby bronzové a sbírkou římských mozaik. Další velmi zajímavé archeologické muzeum se nachází ve zřícenině karmelitánského kláštera v centru města.

A u belémského kláštera ještě chvíli zůstaneme. V jeho západním křídle sídlí totiž také Námořní muzeum (Museu de Marinha). Návštěvnicky atraktivní muzeum (ročně téměř 150 tisíc duší) bylo otevřeno roku 1863. Muzeum je zaměřeno na portugalskou mořeplavbu, zabírá plochu 50.000 m2 (z toho více než 16 tisíc stálá expozice) a vystavuje asi 70% z dvaceti tisíc shromážděných exponátů. Kromě částí lodí, jejich modelů, zbraní, uniforem a navigačních přístrojů se zde nachází ještě asi 120 tisíc map, výkresů a plánů s námořní tématikou.

Uvedená muzea jsou opravdu jen špičkou pomyslného ledovce. Vzhledem k tomu, že autor tohoto článku navštívil zatím, bohužel, jen velmi omezený počet lisabonských muzeí, nachází se ve Fotogalerii – víceméně – pouze snímky z muzea Antiga a Belémského kulturního centra.