Nenechte si sebrat Pamukkale
Rady a tipy • Peníze a ceny • Doprava • Ostatní
Asi největším přírodním zážitkem při návštěvě Turecka je výlet na Pamukkale. Denně vyjíždějí ze všech turistických středisek na západním a středním středomořském pobřeží Turecka desítky autobusů k této unikátní přírodní památce. Jeďte také. Ale pozor! Snadno můžete o Pamukkale přijít.
Bylo by velkou chybou nenavštívit Pamukkale. Tento světoznámý přírodní klenot je vzdálen od Alanye asi 400 km. Řada místních cestovních kanceláří nabízí na Pamukkale autobusový zájezd a to v ceně od 30 do 55 EU. Sám jsem takto v 6/08 Pamukkale navštívil a chci vás varovat. Na jednodenní zájezd odjíždějí autobusy z Alanye po 3 hod.ráno. Cestou sbírají další výletníky u jednotlivých hotelů a z města odjedou třeba až v 5 hod. Cestu dlouhou 400 km by mohly autobusy projet za cca 6 hod. Ve snaze dosáhnout co nejnižší ceny zájezdu a tím být konkurence schopnými, zastavují autobusy u vekoprodejen oděvů, koberců,prodejen výrobků z Onyxu nebo ze zlata. Jejich majitelé zřejmě dotují cestovní kanceláře. Výsledkem je, že na Pamukale dojedete ve 14 hod. a na prohlídku dostanete 2-2,5 hod. A to je málo. Přesto se do hotelu v Alanyi vrátíte ve 2 hod ráno následující den. Po své vlastní zkušenosti doporučuji najmout pro výlet do Pamukkale taksi, které účtuje 250 EU za přepravu 7 osob tam i zpět a je k dispozici celý den. Pamukkale je přírodní útvar v délce cca 2500 m, šířce 500 m a výšce 150 m, který vytvořila termální voda o teplotě cca 35°C, obohacená o rozpuštěný oxid uhličitý a uhličitan vápenatý. Na vzduchu obsah vody oxiduje a vytváří nerozpustný travertin. Výsledkem této od věků probíhající činnosti je kouzelná krajina jezírek, vodopádů, bílých stěn a tekoucí teplé vody. Přesto, že po bílém nerostu proudí voda, povrch neklouže a chození po něm je velmi příjemné. Pro velký počet návštěvníků je pohyb po celé oblasti omezen a je nutno chodit bez obuvi. Návštěvníci se mohou koupat jen v uměle vybudovaných jezírkách, která však již obrůstají traventinem a jejich původ prozradí jen pravidelný tvar. Přes toto omezení je návštěva přírodního útvaru Pamukkale (v překladu Bavlníkový hrad) nezapomenutelným zážitkem.
Pro přílišné polední vedro na bílém kopci doporučuji raději rozdělit návštěvu na 2 dny a navštívit Pamukkale večer i ráno, s přespáním v místě.
Ale to není vše. Pamukkale se svojí krásou a léčivými účinky mírně radiokativní vody bylo známé už ve starověku. Přímo nad bílými stráněmi založil ve 2.st.př.n.l. pergamonský král město Hierapolis (Svaté město). Hierapolis se stalo náboženským a lázeňským centrem s vrcholem své prosperity za římského císaře Tibéria (r.14 - 35 n.l.) Žilo v něm až 100.000 obyvatel. Město zaniklo po zemětřesení v roce 1334.
Dnes jsou na velikém prostoru, přímo nad Pamukkale, zbytky Apollónova chámu, amfiteátru, antického pohřebiště (nekropole) pravděpodobně největšího v Turecku, lázní a dalších staveb. Celek je velmi impozantní a jen jeho prohlídka si vyžádá několik hodin i pro nezasvěceného návštěvníka. Amfiteátr mohlo navštívit 15.000 diváků a jeviště má 2 úrovně, jednu pro hudebníky a druhou pro herce. V celém prostoru akropole jsou volně přístupné zajímavé pozůstatky budov a jejich výzdoby.
Na mých stránkách www.ceskykras-foto.cz ve fotogalerii Turecko, Alanya a památky najdete řadu fotografií z Pamukkale.