Proč se raději vyhýbat všemu, co se pyšní českým původem, např. dopravcům

Název tohoto článku může být možná lehce zavádějící, ale jeho autor v něm nemíní v žádném případě hanobit vlastní národ či rasu. Jen dnes tolik využívané a proklamované označení český, česká nebo české, které má být známkou té nejvyšší jakosti, v něm prostě vyvolává zimnici, odpor a někdy až panickou hrůzu. Vždyť ty nejhorší možné zkušenosti s organizacemi, občas označovanými i slovem kryptokomunistické, tedy např. Českými drahami (dříve ČSD neboli Člověče seď doma) či Českou poštou má snad každý z nás. O České televizi platí totéž, ČEZ snad raději ani nezmiňovat a ani Česká pojišťovna nevyvolává v každém pocit štěstí, radosti, jistoty a bezpečí.

Pro běžného turistu bývají největší tragedií asi vlaky Českých drah a jejich pravidelně - a vždy k horšímu – se měnící jízdní řády. Nevím jaké zkušenosti mají ostatní, ale načas jedoucí vlaky (je zajímavé, že jinde to jde) jsou u nás opravdu pořád spíše příběhem ze světa sci-fi a o nějaké snaze po zlepšení služeb se dá také hovořit jen s velkou dávkou fantazie. Ceny jsou ovšem vzorné a přitom prý – zcela paradoxně – pořídíte jízdenky na naše vlaky v okolních zemích podstatně levněji než u nás.

Samostatnou kapitolou je někdejší zrušení – a tedy současná totální absence – nočních spojů. Pokud chce turista vyrazit např. na poznávací zájezd (většina těch kvalitních se jezdí jen z měst velkých až těch největších) je ztracen a musí si zaplatit pobyt na hotelu nebo přespat mezi bezdomovci na lavičce v parku. Při cestách zpátečních se dá zase dojet jen do Prahy nebo do Brna a nádražní budovy se pak na noc preventivně uzavřou.

Navíc v nejbližší době zruší České dráhy asi devět rychlíkových spojů, které zastavují v železniční stanici Zábřeh na Moravě. Prý proto, aby byly jejich vlaky rychlejší i konkurenceschopnější a také proto, aby zajistily občanům Prahy co nejrychlejší spojení s Ostravou a Žilinou. Možná to pomůže i pár lidem v Pardubicích, ale okresy Šumperk a Jeseník, které byly snad u všech vlád vždy na periferii zájmu, se tak stanou ještě odřízlejšími. Zdejší zaměstnanosti ani rozvoji turistického ruchu to jistě také nepomůže …

Poslední dobou se však stále více lidí potkává také s dopravními prostředky vznášejícími, zejména pak s letadly. A České aerolinie pak dělají vše proto, aby své kolejové kolegy nejen dohnaly, ale i „po bolševicku“ předehnaly. Vše podle pořekadla „ceny vzorné – obsluha mírná“. Autor článku měl v poslední době „tu čest“ využít služeb této organizace třikrát. A byla to vždy tragedie. Zpoždění od 70 do 185 minut, omluva liknavá a palubní personál pasažérům nenabídl už ani ten cucací bonbon při přistání. Většinou (opravdu ani to ne vždy) upozornil, že si u letušek můžete za špičkové ceny zakoupit nějaký ten nápoj či housku.

Když jsme si v průběhu dlouhého – a kvůli hladu i žízni také zbytečně finančně náročnému – čekání v letištní hale studovali odlety jednotlivých letadel, byly ty, patřící ČSA, většinou také těmi jedinými zpožděnými. Výmluvy typu „nad západní Evropou nás zdrželo špatné počasí“ pak působily nepatřičně až trapně. Naopak tvrzení „při letu z Říma do Prahy nás 150 minut zdrželi technické problémy, závadu jsme provizorně opravili a pak hned přiletěli pro vás“ pasažéry opravdu spíše jen vystraší. Nebo možná přinutí zaklepat si na čelo ...

I u letadel platí, že je lepší nakupovat u zahraničních společností a létat – pokud možno – z okolních zemí, např. Německa, Rakouska nebo Polska. Zkrátka a dobře, pokud se rychle nic nezmění, bude brzy při výběru z několika možností ono označení český – česká – české spíše důvodem k tomu, zaměřit svou pozornost někam jinam. Tedy pokud už náhodou tato doba dávno nenastala.