Loading...
Velký Kriváň, Snilovské sedlo, Chleb, Velký Rozsutec, Poĺudňový Grún, Medziholie – hřebenovka
Pěkných míst, která se dala na Malé Fatře během týdenního pobytu probrouzdat, bylo mnoho, ale z mého pohledu se stala nejatraktivnějším (4 -5 hod) výletem nenáročná hřebenovka od Snilovského sedla (1 524 m.n.m.) k úpatí Velkého Rozsutce. Příznivé počasí umožňovalo skvělé výhledy.
Opět bylo třeba do startu i do cíle rozdělit auta. Dojeli jsme do Vrátné a zatím, co děvčata vystála frontu na lístky na lanovku, pánové dvěma auty sjeli do Štefanové (cca 5km), kde jedno auto zaparkovali* a druhým se vrátili zpět do Vrátné.
(Vrátnou dolinou jsme pouze projížděli. Třeba bude někdy příště prostor pokochat se tímto z nejvýznamnějších center turistiky a lyžovačky na Malé Fatře.)
Osmimístná lanovka z Vrátné do Snilovského sedla (1 524m.n.m.) překonala převýšení 754 m. Odtud jsme nejdříve po červené směrem doprava vyběhli na Velký Kriváň (1 709m.n.m.). Po seběhnutí z větrné hůrky jsme se z rozcestníku Snilovské sedlo po červené (tentokrát doleva) vydali po hřebenovce (TRASA). Kosodřevinami a loukami jsme vystoupali na vrchol Chlebu (1 646 m.n.m.), pokračovali přes sedlo Za Hromovým, hřeben Sten k Poludňovému Grúnu (1 460 m.n.m.) a Stohovému sedlu. Na rozcestníku Chrbát Stohu jsme přešli na značku žlutou. Zde zároveň na čas skončily úžasné výhledy, protože úzká cestička (plná kořenů a kamení) vedla po vrstevnici Stohu lesem. Žlutá nás dovedla k samému úpatí Velkého Rozsutce (1 609m.n.m.). Tento velikán nás doprovázel po celou cestu. Téměř na každé fotografii tvořil Velký Rozsutec pozadí hřebenovky, měnily se pouze úhly pohledů. Na rozcestníku v Medziholiu (1 185m.n.m.) jsme odbočili doleva a po zelené sešli z kopce (asi hodinu a čtvrt) do Štefanové.
V jedné z místních restaurací jsme se posilnili krajovými specialitami – haluškami s brynzou, pirohy a bramborovými plackami ( to vše na jednom talíři). Připili jsme si podmáslím, následně chlazeným pivečkem a děj se vůle Páně.
Ze Štefanové* tatínci zajeli pro auto do Vrátné a ujížděli jsme, uspokojení z parádního výletu, do místa ubytování.
Celý týden probíhala degustace a soutěž o nejchutnější halušky a kyselicu. Mnoho bodů nasbíral Jánošíkov dvor v Malé Petrové, ale absolutním vítězem se opět staly haluše a kyselica v Beskydech na Kohútce, kam nám nebylo lenošno při zpáteční cestě ze Slovenska vyjet. Další bezkonkurenční delikatesou jsou v této meteostanici kynuté borůvkové knedle s tvarohem.
Ale zpět k Malé Fatře. I když jsme dostali do těla, pobyt byl díky mnoha hezkým místům (výhledům) skvělý a důkladně se pročistila a odpočala hlava. Rozbitá kolena a lokty (z Jánošíkových dier) se brzy zahojila. Zůstaly příjemné vzpomínky.
Poděkování Alce, Hance, Honzovi a Peťovi za společnost.
Slovensko
Články související s pobytem na Malé Fatře:
Malý Rozsutec, Jánošíkov diery
Šútovský vodopád a hrad Strečno