Veřejná doprava v Moldavsku
Doprava letecká
Vzhledem k velikosti země a vzhledem k počtu obyvatel, vnitrostátní letecká doprava neexistuje. Na jedniném mezinárodním a vlastně jediném civilním letišti v Kišiněvu krom moldavských aerolinií přistávají a vzlétají také letadla Wizzairu, Taromu, Tureckých aerolinií a také několik ruských aerolinek.
Železniční doprava.
Železniční síť Moldavska má délku přes 1200 km ale pro cestování v rámci země je prakticky nepoužitelná. Z hlavního nádraží v Kišiněvu, které je celkem okázalé, se zastřešenými nástupišti vyjíždí během dne cca 7 vlaků, z toho jsou pouze 3 osobní, zbytek jsou pak mezinárodní rychlíky do Moskvy, Petrohradu, Kijeva a jeden do rumunského Iasi. Osobní dopravu zde tvoří jen dva vlaky (dopoledne a odpoledne) do pohraniční stanice Ungheni, a jeden vlak do stanice Bender II (sousedí se separatistickou Podněsterskou republikou). Pokladna je během dne obsazená pokladní, ale pusté příměstské pokladny a opuštěná nástupiště asi 300 metrů od hlavního nádraží, která sloužila kdysi příměstské dopravě dávají tušit, že nelepší léta má železnice v Moldávii už za sebou. Lístek na vlak je směšně levný, 10 MDL (asi 12 korun) za 50 kilometrů z Kišiněva do Calarasi. Motorová jednotka Ganz ze 60-tých let miulého století je ale skoro plná, i když cestovní rychlost se pohybuje stále kolem padesátky. Okna u vstupních dveří, jsou pobitá plechy, takže na představku je tma, lavice jsou dřevěné a černá špína mezi okny odhaluje, že krom deště, tyto vlaky vodu asi neznají. Ale jede na čas. V Calarasi se míjíme s tou samou jednotkou ovšem rekonstruovanou, s velkou moldavskou vlajkou na čele. Vlajková loď moldavských železnic – ale zatím už několik let jediná.
Autobusová doprava.
No autobusová, 80% veškeré dopravy v Moldavsku tvoří doprava tzv. maršrutkami. Tento způsob přepravy byl a je velmi oblíbený v zemích bývalého Sovětského Svazu. Pro ty později narozené, jedná se o mini a midibusy do cca 20 ti míst k sezení, které jezdí po určených trasách a nabírají cestující na mávnutí a kdekoli zastaví. Flotilu zde v současné době tvoří zejména secondhandové vozy z Německa typu Mercedes nebo Wolkswagen, které by ovšem u nás většinou technickou vůbec neprošly. Pokud nastupujete na autobusovém nádraží, kupují se lístky u pokladen, při nástupu na jiných zastávkách se platí přímo řidiči a to až při výstupu. Jízdné není drahé, 50 km stojí asi 30 – 35 Kč.
Horší je to s jízdními řády. Maršrutky je zde na rozdíl třeba od Ukrajiny, kde vozy jedou vždy, jak se naplní, většinou dodržují, horší je ale najít. Existuje web www.autogara.md, kde lze vyhledat spojení, ovšem pozor, jen z velkých stanic a autobusových nádraží. Pokud se vracíte stejnou linkou zpět, obvykle jsou odjezdy vylepeny někde ve voze, na vesnicích vám pak místní lidé ochotně řeknou kdy maršrutka odjíždí. Při plánování ale pozor, poslední odjezdy z vesnic do měst, můžou být třeba kolem 14 hodiny, později se nemusíte dostat, vše je plánováno především na svoz do práce a na trhy.
V hlavním městě se nachází čtyři autobusová nádraží, centrální na rohu ulic Tighina a Mitropolit Vaarlam, pak je tu nádraží jížní v části Shinoasa, severní na ulici Calea Muselor a tzv.Suburban. To jsem nedříve dlouho hledal v mapách, až po dotazu na centrálním nádraží mi ukázali kde se nachází, vlastně to jakoby jeho pokračování. Ovšem v reálu je docela těžké rozeznat, kde končí trh a začíná nádraží. I pokladny se tu krčí mezi stánky trhovců a je potřeba je najít.
Městská doprava.
Je zavedena ve větších městech v podobě autobusů, maršrutek a v Kišiněvu i trolejbusů (ty jezdí i v Tiraspolu a Benderu v Podněstří). Jízdné v Kišiněvu je nepřestupné, stojí 2 MDL (cca 2,4 Kč) a zaplatíte u průvodčího ve fialové vestě, který chodí po voze s kotoučkem malých jízdenek a hrstí bankovek na vrácení. Trolejbusová doprava je zde poměrně hustá, řada vozů je nových z Běloruska a částečně jsou i bateriové, nepříklad ty, které vás dovezou na letiště. Cestování veřejnou dopravou po Moldavsku se tedy netřeba bát.