Vřesová studánka – Povídání o historii a znovuzrození
Když na podzim loňského roku (2015) v šumperské Galerii mladých (součást Vlastivědného muzea) probíhala výstava věnovaná záměru obnovit poutní (a turistické) místo na Vřesové studánce, nebyla to jediná prezentace této snahy. https://www.turistika.cz/vylety/vresovka-v-galerii-mladych
Dalším, patrně zatím nejtrvalejším, příspěvkem k této snaze je kniha, kterou připravil jeden z iniciátorů nejnovější snahy. Šumperský podnikatel Pavel Holubář spolu s místním historikem Drahomírem Poláchem obohatili předvánoční (i povánoční) trh výpravnou publikací „Vřesová studánka – Povídání o historii a znovuzrození“.
Poutní místo na svahu Červené Hory po staletí přitahovalo řadu návštěvníků nejen o pravidelných poutích, ale postupně se stalo oblíbeným místem výletníků ve všech ročních obdobích. To vše je dostatečně zdokumentováno i na jiných stránkách Turistiky, proto se věnujme hlavně literatuře.
Ze struktury knihy lze usoudit, že první části, které jsou věnovány historii poutního místa i turistického vyžití, jsou převážně dílem historika Drahomíra Polácha. Ten už se osvědčil jako autor jiných pozoruhodných děl o historii, zajímavostech a pamětihodnostech ze Šumperka a okolí. Jeho práce je o to záslužnější, že Šumpersko je krajem, v kterém v minulosti převládalo německé osídlení a po odsunu se značně vytratila mezi obecným lidem paměť na dějiny v podhůří Jeseníků.
Autor nás seznamuje s pověstmi, které předcházely vzniku poutního místa u „zázračné“ studánky. Samozřejmě nemůže pominout širší vztahy v krajině a poměrně kladně hodnotí i spoluúčast zemské vrchnosti, která z velké části náklady na vznik kaplí a kostelíku, které u Vřesovky bývaly. V podstatě jak Žerotínové, později Liechtenštejnové a naposled i Kleinové měli svůj podíl na rozkvětu místa. Nakonec nezanedbatelná byla i úloha nejdříve losinských a později vízmberských (Loučná nad Desnou) duchovních.
Vcelku logicky měli k Vřesové Studánce obyvatelé dnešních Koutů nad Desnou (a jejich částí). Nenápadně se tak dozvíme i o jejich historii.
Pro četné turisty – průzkumníky budou možná zajímavé zeměpisné reálie, které navedou zájemce vydat se na Vřesovku ve stopách dávných poutníků, tedy objevit již zaniklé stezky. Pro mnohé bude určitě informace, že na Vřesovku se chodilo jinak než dnes novinkou.
Velká část publikace je věnovaná turistiky na Vřesové studánce, tedy turistické chatě, jejím nájemcům, dění na chatě i okolnostem, které předcházely zániku. Kostelík vzal za své již brzy po válce (požár v květnu 1946), chata sloužila ještě do 70. let minulého století, definitivně stržena v roce 1988.
Závěr knihy je pak věnován současným snahám o obnovení jak poutní kaple tak i turistické chaty. Dozvíme se, že původní záměr na obnovu kostelíku vznikl poměrně v hluboké totalitě (1959), tehdy měl ale kostel představovat muzeum hor. Bohužel to na dlouhou dobu byl poslední záměr obnovy svatostánku. Snahy o opravu či rekonstrukci chaty byly sice častější, ale nakonec rovněž nedopadly. Poměrně pokročilý byl záměr jesenické firmy Campa-Net (v letech 2012–13), který byl dotažen již do záměru první projektové dokumentace.
Na jejich snažení (a první ideu) nakonec navazuje současný Spolek pro obnovu poutního místa Vřesová Studánka, který vznikl v březnu 2014. V 70. letech minulého století záměr obnovy poutního místa prezentovali tehdy studenti architektury a výtvarného umění (Jan Jemelka, Miroslav Vochta, Otmar Oliva). S těmito mezitím již zavedenými tvůrci se spojil i spoluautor knihy Pavel Holubář.
Zatím se zdá, že jejich snaha je nejdotaženější. Nutno podotknout, že výše zmínění tvůrci již projevili svůj vztah k Jeseníkám v četných dílech, které jsou tu k vidění (Šerák, Švýcárna, Paprsek). Kladně se k záměru staví Horská služba. V současnosti jsou snad i vyřešeny církevní restituce (pozemky), záleží na přístupu dalších orgánů (Správa CHKOJ by neměla být vysloveně proti, obec Loučná je určitě za). Závisí i na postoji různých občanských sdružení. Jednu ze snah po obnově místa poněkud nešťastně zhatilo sdružení SOJKA a to i za zřejmě nevědomého přispění některých protagonistů Divadla Járy (da) Cimrmana...
Přidat do oblibených uživatelů
