Velikonoce 2019   

Tipy kam na velikonoční výlety

Turistické oblasti 

Praha a okolí - Brno a okolí - Jižní Čechy - Plzeňsko - Ostravsko - Jižní Morava - Vysočina  - Hradecko - Kraj Blanických rytířů - Kladské pomezí a Broumovsko

Krušné hory - Jeseníky - Beskydy - Orlické hory a Podorlicko - Krkonoše   
 

Velikonoční týden a názvy jednotlivých dnů 

Velikonoce jsou svátky s nejdelším přípravným obdobím. Celé období je završeno Pašijovým týdnem či Velkým týdnem. V tomto týdnu si připomínáme život Ježíše Krista, jeho zradu, ukřižování a vzkříšení. Společně s křesťanskou symbolikou jsou provázané i pohanské zvyky. V období před Velikonocemi bychom se měli očistit, v ideálním případě také postít, projevit lásku a milosrdenství a zamýšlet se nad svým životem.

Květná neděle

Pašijový týden začíná Květnou nedělí. Je to poslední neděle 40 denního půstu. Tento den získal svůj název od výzdoby kostelů - nejčastěji je zdobí částečně rozvinuté vrbové větvičky - tzv. kočičky, které jsou připodobňovány k palmovým větvím, kterými lid vítal Ježíše při vstupu do Jeruzaléma. V kostelích jsou předčítány zprávy o umučení Ježíše (tzv. pašije) a zelené ratolesti se světí svěcenou vodou a lidé si je následně odnášejí domů či na hřbitovy svým blízkým. Před Popeleční středou jsou spáleny a věřícím je následně udílen popelec - znamení kříže. Význam svěcení kočiček není pouze náboženský, ale vychází i z lidových tradic, takto vysvěcené ratolesti mají přinést vašemu domovu štěstí a ochranu, údajně mají i léčivou moc.

Modré pondělí

V tento den bychom neměli vykonávat žádnou práci. S Modrým pondělím nejsou spjaté žádné specifické křesťanské obřady, stejně jako s následujícími dvěma dny. Kostely jsou v tento den zdobeny modrým a fialovým suknem.

Šedivé úterý

Protože jsme v pondělí odpočívali, v úterý bychom si měli vynahradit den odpočinku úklidem. Hospodyňky čeká vymetání všech pavučin v domě i okolních staveních. Název dne dává tušit, že se blíží den zrady.

Škaredá středa (Sazometná či Černá)

V tento den Jidáš zradil Ježíše a prodal ho za 30 stříbrných. V České republice se pečou jidáše - pečivo připomínající smyčku, na které se Jidáš oběsil, protože unesl tíhu svého svědomí po zradě Ježíše. Středa bývá nazývána také sazometná, protože se vymetaly komíny. Také bychom vám nedoporučovali se v tento den mračit, protože byste se pak mohli mračit každou středu po celý další rok.

Zelený čtvrtek

Tento den je v křesťanství zastoupen milosrdenstvím a obdarováním, také odpuštěním. K Zelenému čtvrtku se z Ježíšova příkladu váže hostina (Poslední večeře páně), omývaní nohou starcům, v kostelech jsou také svěceny oleje. Velká duležitost je kladena na výběr pokrmů, na Zelený čtvrtek by se nemělo konzumovat maso a živočišný tuk a do jídelníčku by mělo být zařazeno něco zeleného - hrách, zelí, bylinky, konzumují se jidáše s medem. Tento den se také naposledy před Bílou sobotou rozezní zvony, poté "odletí do Říma", k svolávání k bohoslužbám místo nich sloužily řehtačky, klapačky a mlýnky.

Lidé na Zelený čtvrtek rovněž vstávali velice časně, aby se omyli ranní rosou, což jim mělo poskytnou ochranu před nemocemi šíje a ostatním nemocem. Vymetalo se smetí z domu a odnášelo na nejbližší křižovatku jako prevence proti výskytu blech v domě.

Velký pátek

Velký pátek je dnem hlubokého smutku, ticha a dodržování přísného půstu. V tento den byl odsouzen, ukřižován a pohřeben Ježíš Kristus. Dle evangelií zemřel ve tři hodiny odpoledne, na jeho památku se v tento čas konají bohoslužby. Výzdoba kostelů je chudá, zvony stále mlčí a písně jsou zpívány bez doprovodu varhan.

Dle pohanských pověr není dobré na Velký pátek hýbat a pracovat s hlínou, nemělo by se péct, prát ani zametat, ani nic prodávat, půjčovat či přijímat dary. Na velký pátek se také otevírají hory a vydávají své poklady, takže pokud se v tento den vydáte na výlet, pečlivě se rozhlížejte okolo sebe.

Bílá sobota

Bílá sobota, jeden den před Božím hodem velikonočním, představuje poslední den 40 denního půstu a je dnem vzkříšení. Znovu se rozezní zvony, rozsvítí svíce, ožijí varhany před vrcholícím Ježíšovým zmrtvýchvstáním. V tento den probíhá i hodně křtů a obnov slibů věřících.

Z lidových zvyků je ještě před východem slunce potřeba poklidit a vymést nepořádek novým koštětem. Hospodyňky pečou mazance, beránky a chléb, chlapci pletou pomlázky a děvčata zdobí vajíčka. Velká pozornost v tomto období patří také stromům, jsou polévany vodou pro lepší úrodu, někdy potírány čerstvě vykynutým těstem.

Neděle - Boží hod velikonoční

V noci ze soboty na neděli došlo k zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Velikonoční hod zahrnuje pro křesťany hlavně velikonočního beránka, který byl obřadním pokrmem židů před opuštením Egypta. Je ukončen dlouhý půst a lidé mohou konzumovat také maso. Je to den, kdy se věřící schází k "lámání chleba" a jsou svěceny velikonoční pokrmy. Svěcené jídlo je darováno i polím, zahradě a studni. Na Boží hod velikonoční se také schází nejbližší rodina.

Velikonoční pondělí (Červené pondělí)

Velikonoce jsou ukončeny pohanským zvykem - pomlázkou, jiným názvem šmigrustem či mrskačka, kdy chlapci vyšlehají děvčata spleteným vrbovým proutím. Čerstvé proutky pomlázky mají za úkol omladit ženy a dívky a vyhnat z nich lenivost. Muži a chlapci jsou následně odměněni barvenými vejci, sladkostmi, stuhou do pomlázky a většinou i trochou alkoholu. Na Moravě se dodnes uchovala i tradice nošení krojovaného oblečení v tento den a místní společné pomlázky mnohdy měří až tři metry. Červená barva vajec symbolizuje krev Ježíše Krista.

Velikonoční lidové zvyky a tradice

Většina velikonočních zvyků a tradic již byla zmíněna v části s jednotlivými dny Pašijového týdne. K těm nejvýznamnějším lidovým tradicím patří barvení vajíček, pletení pomlázky, pečení - jidášů, mazanců, velikonočních beránků, nesmíme zapomenout ani na pořádný jarní úklid a očištení domova a sebe samých v rámci půstu. Inspiraci pro velikonoční recepty naleznete zde.

Doporučujeme od našich turistů