Březina, Volduchy, zříc. Kamýk, Osek u Rokycan, zříc. hradu u Březiny, Březina

Na severním kraji Březiny u silnice do Bezděkova je rozcestí (červená,  zelená, žlutá  značka), kde se nechá i velice dobře zaparkovat. Ve 12,15 vystupujeme a pokračujeme kousek po silnici ve směru od Bezděkova po červené.

Až do Volduch to je 8 km.

Po 1 km přicházíme k dalšímu rozcestníku.

Cestou jsme minuli empírový zámek, který začal stavět v r. 1790 hrabě Šterneberk, významný cestovatel a první český vzduchoplavec. Zámek dostavěl jeho bratr Kašpar.  V zámku se scházeli světoví vědci, ale i  iniciátoři, probouzející národní uvědomí.

V letech 1950-2002 bylo v zámku lesnické učiliště, bohužel taky tak vypadá. Není přístupný, ale klasická školní okna kazí dojem z tohoto zámku, který byl v r. 1992 vrácen rodu Šternberků. Zatím nic nenasvědčuje, že by měl být zrekonstruován.

Současně se zámkem založil Kašpar Šternberk, skvělý botanik a geolog, rozlehlý anglický park s množstvím vzácných exotických rostlin. Park, zdá se, že je však udržovaný, alespoň částečně, a za svitu podzimního slunce mne doslova uchvátily staré nádherné stromy.

Ještě se musím zmínit o po pravé stojící kapli sv. Terezii z Lisieux, kterou zde postavil v r. 1934 J. Šternberk. Kaple byla vysvěcena r. 1936, zrušena r. 1950 totalitní mocí, v r. 2000 byla zrekonstruována.

A jsme na vyhlídce. Je zde altánek a vrcholová kniha. Výhled bohužel není ideální, je sice slunečno, ale oobzory jsou hodně zamlžené.

Cestou jsou vidět zbytky valů, nyní již zarostlé. Jsou to pozůstatky slovanského hradiště, dle nálezů keramiky pravděpodobně z období mezi 8. - 10. století. Jedná se o jeden z nejstarších opěrných bodů Slovanů na  západě Čech. Některé prameny prý uvádí též osídlení keltské.

Po asi dalším 1 km  přicházíme na další rozcestí, tentokrát se žlutou. Bohužel všude jsou vandalové a tak v době naší návštěvy byl rozcestník poničen, náš ukazatel chyběl zcela. Ale my naštěstí víme, že máme odbočit doprava. Cesta je široká, pravděpodobně často používaná i auty. Nejedná se ale o klasickou silnici.

Do Volduch zbývají 2 km, cesta vede stále lesem.

Jsme ve Volduchách. Kousek před námi je vidět věž kostela, ale stavba nás nějak nezaujala a tak odbočujeme po modré značce směr Osek.

8 km máme za sebou, do Osek jsou to 3 km, bohužel po silnici. Co se dá dělat.

Provoz skutečně nebyl veliký. Podle mapy má být v Oseku zámek. Podle skutečnosti to vypadá, že v objektu zámku je soukromý statek.

Přišli jsme do  středu Oseka, k rozcestníku. Zde se nám potvrdilo, že Kamýk, který chceme navštívit,  je skutečně vlevo na malém zalesněném kopečku. Kdybychom to byli bývali tušili, mohli jsme si ušetřit kousek cesty po silnici. Všimli jsme si cesty tím směrem, ale netušili jsme, zda tam skutečně je ten náš Kamýk.

A protože na rozcestí je Restaurant "Na rozcestí", tak  jsme se rozhodli doplnit tekutiny něčím jiným než čajem, který jsme si s sebou vzali. A tam jsme zažili milé překvapení. V restauraci  točili dobřanské kvasnicové pivo "Modrá hvězda", které mohu jen doporučit. Je vynikající a znám lidi, kteří si pro něj jezdí do Dobřan i z Plzně.

Takže příjemně osvěženi vyrážíme na Kamýk. Dle rozcestníku je to tam 1 km.

Jsme zpátky v Oseku, tentokrát už na pivo nejdeme. Pokračujeme po žluté zpátky do Březiny. Čeká nás ještě 6,5 km

Šli jsme na  kraji lesa s možností výhledů na Osek, v dálce jsou vidět Brdy, 2x se nám dokonce podařilo zahlédnout i zříceninu Radyně. Cesta zatáčí do lesa.

Žlutá po chvilce odbočila vpravo na cestu a  za posledním domkem vlevo na lesní cestu. Těsně předtím je vlevo širší cesta, po které jsme se dali my. To doporučuji. Dostali jsme se tak ke koupališti - nad ním se tyčí hrad. A cestou k hradu jsme narazili i na naší žlutou.

Hrad nad koupalištěm, tzv. Salon,  je na západním okraji zámeckého parku, byl dokončen pravděpodobně r. 1389 Jindřichem z Elstrberka a obýván až do konce 30leté války. R. 1661 je uváděn jako zpustlý - bylo zachováno jen jádro někdejšího hradního paláce.

Počátkem 19. století byla palácová věž hradu upravena Kašparem Šternberkem do podoby romantického zahradního altánu - salonu, který tvořil dominantu k  založenému anglickému parku.

V r. 2002 - 2003 byl hrad zrekonstruován. Pravděpodobně je však veřejnosti uzavřen. Otevírací dobu jsme nikde nenašli. Salon vypadá hezky od koupaliště, ale i nahoře, když jsme stáli u něj. Zajímavá stavba - určitě stojí za shlédnutí.

Ještě jednou jsme se podívali na kapli, sluníčko už zalezlo, je 3/4 na 5 a začíná se ochlazovat. Je škoda, že zámek vypadá tak, jak vypadá. Prošli jsme bránou, březovou alejí a už na silnici odbočujeme vpravo k autu.