Černý Kříž - Stožecká skála - České Žleby - Volary

Když jsme se ženou byli na v říjnu 2013 na pár dní ve Volarech, měli jsme připraveno několik tras s ohledem na proměnlivé počasí. Na neděli hlásili rosničkáři krásně a tak jsme si vybrali trasu, na kterou jsme se obzvlášť těšili. Hned na začátku mohu prozradit, že nás nezklamala. Naopak. V jejím průběhu snad nebyla chvilka, kdy bychom se nudili.

Z Volar je třeba se přesunout do Černého Kříže, což je nejlépe vlakem. U nádraží jsme si ještě vyfotili hotel Chata (foto 1), na který máme skvělé vzpomínky. Ještě jako svobodní jsme si tady užívali týden prázdnin (a že jsme si opravdu užívali! ). Pak už sedáme do motoráku směr Nové Údolí a divíme se, že České dráhy na tuto lokálku nasadili naprosto luxusní novou dvouvagónovou soupravu, když nádraží je plné Regionov a starých "orchestriónů" a tím vlakem jede nakonec 6 lidí (foto 2). První zastávkou je Dobrá na Šumavě, dřevěná budka uprostřed luk, a pak už moderní nádraží v Černém Kříži, kde vystupujeme.

Od nádraží vedou naše kroky ke stejnojmennému penzionu a dále po silnici ke Studené Vltavě. Je krátce po východu slunce, tvoří se lehká mlha, pohled je to krásný, jen pro foťák hodně náročný. Od Studené Vltavy stoupáme pod Stožeček, následuje pohodlná cesta po vrstevnici do oblasti PP Stožecká skála. Šplháme nahoru chráněným pralesem, pro nás z úrodné nížiny dost zajímavý zážitek. Pralesy prostě u nás nemáme a když, tak úplně jiné. Výhledy ze skály musí být parádní, my měli trochu smůlu na opar a pro foťák bylo druhým průšvihem sluneční protisvětlo. Ze Stožecké skály pokračujeme pohodlně lesem do Českých Žlebů, kde je přímo v centru báječná hospoda U Matěje. Nevím, jak to tu vypadá v plné sezóně, ale jídlo (guláš) byl vynikající, obsluha rychlá a příjemná (a pohledná ), ceny velice přijatelné až lidové.

Další naše kroky vedou po silnici s NS Zlatá stezka k Soumarskému mostu. Zde je možné se rozhodnout, zda po Zlaté stezce pokračovat až do Volar nebo jít po zelené značce podél Teplé Vltavy. My zvolili druhou variantu, vltavská zákoutí a typické šumavské louky jsme si prostě nemohli nechat ujít. Závěr cesty mají obě tyto možnosti shodný, obě končí ve Volarech na náměstí, jen zelená si ještě odskočí k nádraží.

Pokud nebudete nikde moc odbočovat, našlapete zhruba nějakých 22 km. Možná se to bude někomu zdát dost, ale všechny ty kilometry (snad s výjimkou výstupu na Stožeckou skálu) jsou velice pohodlné a příjemné. S kolem bych se na tu skálu asi netahal, ale jinak je trasa velice vhodná i pro cykloturisty.