Janské Lázně - Hostinné

Janské Lázně bývají obvykle startovním místem pro výlety směrem severním, tedy do krkonošských kopců. Tam jsme už šli mnohokrát a tak nás napadlo, že bychom se mohli odtud podívat také k jihu, neboli z kopce dolů do krkonošského předhůří. Předpokládali jsme, že by odtud mohly být vidět Krkonoše zase trochu jinak, než jsme zvyklí. Což se plně potvrdilo.

Ten jižní směr pro nás představovala hlavně zeleně značená turistická trasa z Hladíkovy výšiny. Abychom se na ni dostali, mohli jsme od zastávky autobusu na kolonádě využít dvě cesty. Kratší zeleně a později žlutě značenou přes Horní promenádu nebo delší, rovněž zeleně značenou cestu kolem stanice lanovky na Černou horu a nedávno otevřené Stezky korunami stromů. Zvolili jsme tu druhou kolem té stezky. Sice podobná monstra v krajině (a na horách zvlášť) rádi nemáme, ale vidět a zdokumentovat se to dá. Samozřejmě tím směrem šla drtivá většina všech lidí, přijedších stejným autobusem, což jsme očekávali. Část jich zůstala u lanovky, zbytek se od ní ploužil lesem do kopce ke stezce. Ta cesta lesem je příjemná. Pohodlná, občas potůček, fakt dobrý.

U té Stezky korunami stromů (viz zde) je obří parkoviště, Hoffmannova bouda, chata Chudobka, prodejna všeho možného a pro nás to nejdůležitější – rozcestník. Aniž bychom se tu zdržovali, vyrazili jsme po žluté značce opět lesem kolem Zlaté vyhlídky na Hladíkovu výšinu. Tady je na rozcestí lavička, správné místo k první svačince. A po ní už hurá na zelenou trasu směr Javorník. Čeká nás skoro 5 km neustálého klesání. Zprvu otevřenou krajinou s výhledy, pak kus lesem a nakonec po silnici Javorníkem. To je vám neuvěřitelně dlouhá vesnice. Jdete 20 minut, tu chalupa, onde chalupa, další čtvrthodina a pořád Javorník a teprve, když už jste přesvědčeni o nekonečnosti Javorníka, je těch chalup trochu víc a pak křižovatka a konec. Velmi hezky je Javorník představen v tomto příspěvku.

Od té křižovatky se jde pro změnu zase do kopce na Lišku. Z tohoto kopce už začínají ony očekávané výhledy na Krkonoše. Co na kopci naopak končí, je zelené značení. Dál jdeme po modré. Krásná cesta zvlněnou krajinou po nevýrazném hřbetu, výhledy na všechny strany, pro nás jako stvořené. Až skoro po pěti kilometrech končí cesta v lese na silnici nedaleko kapličky pod Hubertovou výšinou. Od kapličky se sejde kousek ještě dolů a jsme na okraji Hostinného. Do centra se jde nejdřív přes Zahrádky na Antoníčku, pak přes Tyršovy sady a jsme na autobusovém nádraží. Od něho je to kousek na náměstí s možnostmi občerstvení (levná cukrárna!) a chcete-li na vlak jako my, z náměstí vás žlutá značka dovede k zastávce Hostinné, město.

Trasa je velice pohodlná, nikterak náročná. Délka zhruba 17 km, převážně z kopce, cesty upravené. Budete-li trávit dovolenou v Jánkách, určitě ji jako odpočinkovou po túrách do Krkonoš doporučím.