Lanšperk - Žamberk

Je to už hodně let, co jsme se se ženou zúčastnili tradičního Pochodu přes tři hrady, který pořádá KČT Sopotnice. Mimochodem, letos se 10. května koná už 42. ročník (viz http://www.kct-sopotnice.com/index.php/pochod-trocha-teorie). Těmi třemi hrady se myslí Potštejn, Litice a Žampach. My jsme tehdy ale zvolili tu nejdelší možnou trasu - 50 km - a ta vedla ještě na hrad čtvrtý, na Lanšperk. Kontrola tehdy byla pod hradem a protože jsme neměli času nazbyt, na vlastní zříceninu hradu jsme ani nevylezli. Od té doby jsme Lanšperkem procházeli několikrát. Výhled od kaple na kopci jsme si nikdy ujít nenechali, ale ten hrad nás nikdy nezlákal. Proč? To fakt netuším. Snad proto, že se k němu muselo odbočit z trasy a přitom tam kromě trošky zdí nic není. Vždycky jsme si řekli, že příště, jenže příště jsme si to řekli zase. Až letos v únoru jsme to napravili, a to ještě z důvodu, že na Lanšperku byla poslední keška široko daleko, kterou jsme ještě neměli. A tak jsem vymyslel trasu, při které jsme Lanšperkem raději rovnou začínali, abychom ho zase nevynechali.

Dostat se do Lanšperka není nejmenší problém. Trať Ústí nad Orlicí - Letohrad je hodně frekventovaná, vlaky tu jezdí každou chvíli a přípoje na další tratě navazují většinou taky dobře. Po vystoupení z vlaku vás čeká cca 16 naprosto pohodových kilometrů. Pravda, Žamberk leží ve vyšší nadmořské výšce než Lanšperk, takže převážná část trasy vede do kopce. Jenže to stoupání je až na výjimky sotva znatelné. Proto náročnost malá, jedná se o vyloženou oddychovku.

Od stanice v Lanšperku je jediné stoupání, kde si člověk chvilku trochu zafuní. To když se leze k tomu hradu. Tam nás čekalo příjemné překvapení a hodně jsme se hradu za náš dosavadní nezájem omlouvali. Z hradu toho sice moc nezbylo, ale místní nadšenci zde vybudovali velice jednoduchou "rozhlednu" a výhled z ní zkrátka nemá chybu. Výborný nápad, zaslouží "palec hore".

Od hradu přejdeme po zelené značce ke kapli, i k ní na kopeček stojí za to vylézt. Od kaple začíná mírný sestup ke spodnímu okraji Dolní Dobrouče. Asi 10 minut se pak jde po frekventované hlavní silnici, to je jediný ne úplně příjemný úsek trasy. Naštěstí krátký, u nádražíčka přejdeme trať, brzy na to i Tichou Orlici a od osady Valdštejn začne mírňoučké stoupání proti proudu potoka Potočnice. Pěšina nás zavede k rybníku Šušek, nádherná lokalita. Za další kilometr jsme na kraji Písečné. To je vesnice dlouhá jak tejden s pracovní sobotou, jak se dříve říkávalo. Naštěstí je v ní na co koukat. Hned na začátku potkáte studánku, co když se z ní napijete, tak budete žít až do smrti, pak je tu několik křížků, další studánka, spousta hezkých zahrad, občas se vám objeví pohled na Žampach - žádná nuda. Z Písečné se přeleze kopeček a jste u dalšího pěkného rybníka. Pak se přeleze ještě jeden kopeček a to už jsme na okraji Dlouhoňovic s výhledem na cílové město Žamberk. Přejdeme trať, chceme-li na vlak, zahneme vlevo k nádraží, chceme-li do centra, zahneme vpravo podle zelených značek a po 20 minutách jsme v cíli.