Loading...

Lednicko – valtický areál – jeho historie a cyklotrasa

Trasy Cyklotrasa Střední náročnost

číslo 1 Parkoviště pod Kolonádou Asfalt 0,0 km
  Odbočka na parkoviště je vlevo, pokud pojedete z Valtic do Úval. Jen o kousek dál je Muzeum železné opony. Z parkoviště je to ke Kolonádě jen kousek do kopečka. Vede tam červená značka, cyklotrasa a dvě NS – Bosou nohou a Vinařská NS Valtice.
číslo 2 Kolonáda na Rajstně (280 m n.m.) Asfalt 0,3 km
  Kolonáda se nachází na kopci Rajsna (dříve Reisten, také Rajstna). Je to klasicistní obdélníkový gloriet, který podpírá 24 sloupů s korintskými hlavicemi. Uprostřed tvoří vítězný oblouk. Střecha je upravena jako vyhlídková terasa, na kterou se dostanete po točitém schodišti uvnitř pilíře. Se stavbou Kolonády začal kníže Alois I. z Lichtenštejna. Měla být památníkem na jeho zesnulého otce Františka Josefa I. a bratra Filipa. Po jeho smrti ve stavbě pokračoval jeho bratr kníže Jan I. z Lichtenštejna. Stavbu dokončil r. 1823. Nad vítězným obloukem z obou stran jsou německé nápisy, které v překladu znamenají: „Syn otci, bratr bratrům.“ a „Nezapomenutelným předkům jediný zůstávající syn.“ Kolonáda sloužila i jako výletní místo tehdejšímu panstvu. Po r. 1945 se k objektu již nesmělo, sloužila pouze jako pozorovatelna pohraničníkům. Až po r. 1989 byla rekonstruována a zpřístupněna veřejnosti, kterým se otevírá pohled na všechny světové strany. Na severu jsou vidět vinohrady a lednicko-valtický areál, na jihu rakouský Schattenberg, na východě pak Malé Karpaty i Mikulov. Terasa je přístupná od 10 do 17 hodin - v červnu – srpnu denně, v květnu od pátku do neděle a v dubnu a v září pouze o víkendu. Ostatní měsíce je zavřeno. Od kolonády jsme se vydali vlevo po červené turistické značce a současně po Mikulovské a Knížecí cyklo.
číslo 3 Rozcestí Asfalt 1,0 km
  Po poměrně prudkém sjezdu naše trasa odbočuje vlevo.
číslo 4 Valtické podzemí Asfalt 1,9 km
  Projíždíme okolo Valtického podzemí, což je labyrint historických vinných sklepů cca ze 13. století. Prohlídky s degustací vín jsou zpoplatněné. Od listopadu do ledna je podzemí uzavřené. Ostatní měsíce doporučuji se na otevírací dobu poptat na tel. č. 723 600 423 . Mne to tam moc láká, ale bohužel až někdy jindy. Jednak bychom to nezvládli časově, ale asi by nebylo ideální se po degustacích vína vydat na výlet.
číslo 5 Valtice – náměstí, kostel a zámek Asfalt 2,5 km
  Jsme na náměstí Svobody v centru Valtic. Tady je informační centrum. Tudy vede cesta k zámku (před infocentrem vpravo) a tady je i kostel. Předchůdcem zámku byl gotický hrad z 13. století, který byl přestavěn na renesanční a později barokní zámek. Dnešní podoba je z let 1643–1730. Je to třípatrová čtyřkřídlá budova, ke které patří konírna, jízdárna, galerie, rokokové divadlo a kočárovna. Zámecký park byl založen r. 1727. V 19. století byl upraven na přírodně krajinářský park s dalekými průhledy. Otevírací doba zámku: od konce listopadu do konce března je uzavřen, o prázdninách je otevřen denně od 9 do 17 hodin, v listopadu jen o víkendu a ve svátek od 10 do 14 hodin, ostatní měsíce je otevřeno od úterý do neděle, vždy od 9 hodin – v dubnu do 16 hodin, v říjnu do 15 hodin, v květnu, červnu a v září do 17 hodin. My jsme si jen prohlédli kostel Nanebevzetí Panny Marie z poloviny 17. století. Vybavení kostela je z 18. století. Pokračovali jsme zpočátku po červené značce dál po silnici - okolo kostela sv. Augustina z r. 1671 až k trati a ještě kousek dál.
číslo 6 Autobusová zastávka Valtice, hřbitov Asfalt 3,9 km
  U autobusové zastávky odbočuje neznačená cesta vlevo k zámečku Belvedere.
číslo 7 Zámeček Belvedere Šotolina 4,1 km
  Tento empírový lovecký zámeček byl postaven v letech 1802-1806 v prostoru bažantice, kde se chovali pávi a bažanti. V roce 1894 vyhořel, ale byl obnoven i s původní malbou, převážně na čínské motivy. Ráda sem chodila na procházky i šlechta. Byl odtud překrásný výhled na vinice, nedaleký Mikulov a Pálavské kopce. Po znárodnění zámeček využívala Akademie věd, ale neudržovala ho a chátral. V současné době prochází rekonstrukcí, ale stále je pro veřejnost uzavřen. Potřebujeme se dostat zpátky k trati. Buď to lze stejnou cestou, ale od zámečku přes louku a lesíkem je prošlapaná cestička. Nechá se projet i na kole.
číslo 8 U tratě Šotolina 4,4 km
  Hned za tratí odbočuje červená turistická trasa vlevo a my po ní. Budeme se jí držet poměrně dlouho.
číslo 9 Odbočka Šotolina 6,3 km
  Napojili jsme se i na cyklotrasu. Na kraji lesa nesmíme přehlédnout odbočku vpravo.
číslo 10 Dianin chrám - zámeček Rendez-vous (201 m n.m.) Šotolina 7,3 km
  Další lovecký empírový zámeček, tento je zasvěcený bohyni lovu - Dianě. Stavba z r. 1812 připomíná starověký římský vítězný oblouk. Uprostřed průčelí sedí na trůně právě bohyně Diana, aby na lovce dohlížela, když odcházeli, ale aby je i vítala, když se vraceli, třeba i v noci. Je totiž současně bohyní Měsíce – proto ji vždy zdobí tenký srpek. V levé části byl byt správce, v pravé části je schodiště. V prvním patře je velký sál o rozměrech 7 x 16 metrů, kde se shromažďovalo panstvo před lovem. Má bohatou štukovou výzdobu. V horním patře byly salonky. Zámeček je v sezoně přístupný veřejnosti. Pokračujeme dál po červené značce. Pokud byste na nedaleké křižovatce odbočili po cyklo vpravo, po chvilku dorazíte k rybníčku Rendezvous.
číslo 11 Kaple sv. Huberta (183 m n.m.) Šotolina 9,4 km
  Novogotická kaple Sv. Huberta z r. 1855 se nachází v Bořím lese. Je to otevřená trojboká kaple s gotickými oblouky a se síťovou žebrovou klenbou. Uprostřed je socha sv. Huberta, který stojí na podstavci, u jehož paty jsou sochy andělů. Kaple je postavena z pískovcových kvádrů tak, aby nevypadala jako novodobá stavba. Sv. Hubert je patron myslivců a střelců, ale také řezníků a kožešníků – u kaple se konaly děkovné bohoslužby při ukončení lovů.
číslo 12 Chrám Tří Grácií (183 m n.m.) Asfalt 11,2 km
  Chrám z r. 1825 má tvar půlkruhu. Uvnitř je salon s mozaikovou podlahou, který je pro veřejnost uzavřen. Součástí chrámu je zastřešená kolonáda, kterou podpírá dvanáct jónských sloupů. Ve stěně je dvanáct výklenků, ve kterých jsou alegorické sochy klasického umění a vědy. Před letohrádkem je na podstavci sousoší tří nahých žen - antických bohyní Pallas Athény, Afrodity a Artemis, které byly vytesány z jednoho kamene. Vžil se pro ně název Tři Grácie, i když s mytologickými Gráciemi nemají nic společného. Toto sousoší bylo dříve umístěno v zámeckých zahradách v Lednici. Lichtenštejnové se však rozhodli pro ně postavit samostatné sídlo. Jejich pohled stále směřuje přes Prostřední rybník a Rybniční zámeček k Lednickému zámku.
číslo 13 Statek Nový dvůr Šotolina 11,9 km
  Tato empírová stavba byla postavena v letech 1809 – 1810. Obdélníkový dvůr je obklopen třemi křídly hospodářských budov, ve kterých byly stáje, sýpky a byty zaměstnanců. Čtvrtou stěnu tvoří arkádová zeď. Uprostřed ní byla r. 1820 přistavěna zajímavá zdobená kruhová stavba s velkými francouzskými okny, jejíž část sloužila jako stání pro koně. Uvnitř je také krásně vymalovaný salónek. Kopule je kryta šindelem. Na vnější straně budovy je ochoz, jehož zábradlí tvoří dřevěné kuželky a ze kterého byl vidět zámek Lednice a vzdálené Chřiby. Dříve se zde chovalo dvacet krav bernského plemene, později vzácné merino ovce. Po znárodnění byl objekt využíván k živočišné výrobě, samozřejmě bez ohledu na historický význam. Naštěstí však dvůr byl zachráněn a zrekonstruován. Byl zde založen chov anglického plnokrevníka s dostihovou stájí. Dva koně z tohoto chovu dokonce startovali na Velké pardubické. V současné době je soukromým majetkem, chovají se tam jezdečtí koně a využívá se i k rekreačním účelům. Pro veřejnost je však uzavřen. Přesto v části bývalé hospodářské budovy je zvenku přístupné informační středisko s menším občerstvením i s venkovním posezením. Ještě jeden úsek jedeme po červené – k hrázi mezi lednickými rybníky.
číslo 14 U trati Šotolina 12,4 km
  Kousek před tím, než se přijede na hráz, po které mimo jiné jezdí i vlaky, odbočuje vpravo podle Mlýnského rybníka žlutá turistická značka a naučná stezka Lednické rybníky.
číslo 15 Vyhlídka na Mlýnský rybník (160 m n.m.) Šotolina 13,0 km
  Na jižním břehu Mlýnského rybníka byla od 90. let minulého století dřevěná krytá ptačí pozorovatelna. R. 2014 byla nahrazena novou dřevěnou vyhlídkou, střecha je pokryta rákosem. Celková její výše je 4 metry, po deseti schodech se dostanete na vyhlídkovou plošinu s lavičkou uvnitř, která je ve výšce 2 metry. Krásně se z ní nechá pozorovat život ptáků na hladině rybníka i severní břehy rybníka. U této vyhlídky je zastávka 11 km dlouhé naučné stezky „Lednické rybníky“.
číslo 16 Odbočka od rybníka Šotolina 13,7 km
  Cesta vede dál podle rybníka, ale žlutá turistická značka i naučná stezka odbočuje vpravo. My jsme ji samozřejmě přehlédli a vyrazili jsme vpravo do kopce, až když jsme viděli na kopečku Apollonův chrám. Není to ale daleko, nechá se to zvládnout. Po cestě by to však asi bylo lepší.
číslo 17 Apollonův chrám (220 m n.m.) Asfalt 14,3 km
  Dříve nedaleko stával Chrám Múz, který byl počátkem 19. století zrušen. Tento empírový chrám s dórskými sloupy byl postaven na návrší v letech 1817-19, do jeho horní části byli umístěny sochy z Chrámu Múz. Na zdi za sloupy je mytologický výjev boha Apollóna na slunečním voze. Střecha chrámu vždy byla upravena jako vyhlídková terasa s klasicistním zábradlím, odkud je rozhled na Lednici a Lednické rybníky, v pozadí jsou vidět Pálavské kopce. Dříve zde bydlela stráž, pak stejně jako ostatní tyto nádherné stavby v lednicko - valtickém areálu chátral. Nyní je po rekonstrukci a vyhlídková terasa je opět přístupná veřejnosti. Je otevřena prakticky celoročně, ale v určité měsíce jen v určité dny: od listopadu do března jen o víkendu a ve svátcích od 10:30 – 16:30 hodin, v dubnu, květnu, září a říjnu denně mimo pondělí od 10:30 – 16:30 hodin, o víkendu ještě o hodinu déle, od června do srpna denně od 9:30 - 17:30 hodin. V případě hezkého počasí je od dubna do října otevřeno až do západu slunce. V ostatní dobu je možno si domluvit návštěvu na telefonním čísle 732 448 353. Když chrám obejdete, tak na straně vzdálené od rybníka je otevřené občerstvení s příjemným venkovním posezením – s točeným pivem i malinovkou. Nabízejí zde i něco k jídlu. Pokračujeme po naučné stezce, kousek jedeme po hlavní silnici, ale hned za rybníkem ji opouštíme.
číslo 18 Křižovatka silnice, cest Šotolina 15,4 km
  Pokud byste chtěli cestu zkrátit, můžete odbočit vpravo, ale téměř hned vlevo po nové cestě a šikmo se tak vzdalovat od hlavní silnice. Dostanete se tak k vyhlídkové věži, která je součástí areálu Lázně Lednice a kudy se dostanete k lednickému zámku. My jsme si tuto část projeli až při zpáteční cestě. Na tomto rozcestí uhýbáme vlevo a pokračujeme podle rybníka, odkud se nám otevírá na chvíli hezký pohled na Apollonův chrám. Je pravda, že jsme se tudy vydali i proto, že jsme hledali tu novou vyhlídkovou věž, která na mapě byla původně chybně označená někde v polích nedaleko rybníka. Byla to sice zajížďka, ale příjemná a na kole to nebylo zas tak hrozný.
číslo 19 Na hrázi Asfalt 17,0 km
  Dojeli jsme k trati a na hráz a odbočujeme vpravo po cyklotrase do Lednice.
číslo 20 Lednice Asfalt 18,7 km
  Za hlavní Břeclavskou silnicí se cyklotrasa rozděluje. Podle hradby zámeckého areálu odbočujeme vlevo. Všude je psáno, že v areálu se nesmí na kole, proto jedeme co nejdál, abychom se zbytečně nezdržovali. Zámecký areál známe, určitě se zde zase někdy zastavíme, tak tentokrát park s vodotrysky oželíme.
číslo 21 Vchod do areálu Šotolina 19,2 km
  Sesedáme z kola a téměř až posledním vchodem vcházíme do parku. Vydáváme se k zámku.
číslo 22 Lednice – zámek a kostel sv. Jakuba starší Šotolina 19,4 km
  Pokocháme se pohledem na zámek a jdeme se podívat do kostela. Již ve 13. století zde byla vybudována tvrz, která střežila významný přechod na řece Dyji. V 16. století proběhla významná přestavba na zámek. Už tehdy pravděpodobně vznikla velká zahrada. Od 17. století vlastnili zámek Lichtenštejnové, kteří zámek rozšířili, vybudovali zde hospodářské budovy, zámeckou jízdárnu, zvelebovali i park, vybudovali tam kašny. Postavili oranžerii, která byla předchůdcem dnešního skleníku. Rozsáhlá barokní přestavba je z poslední čtvrtiny 17. století. R. 1715 byla založena lednicko - valtická alej, která spojila oba zámky. Protože si ji oblíbil i Petr Bezruč, jmenuje se dnes Bezručova alej a stále je zachována podél hlavní silnice. Na přelomu 18. a 19. století se začaly v parku budovat romantické stavby, nejstarší z nich je Minaret. V letech 1805–1811 bylo dokonce přeloženo řečiště Dyje a upraven park. R. 1815 bylo empírově upraveno zahradní křídlo zámku. V letech 1843–1858 byla poslední rozsáhlá přestavba zámku ve stylu tudorovské novogotiky. V interiéru bylo vybudováno topení i luxusní umývárny. Z té doby je i skleník, který se zámkem spojoval květinový sál. Ten se v případě potřeby proměňoval na zámecké divadlo. Lichteštejnům byl zámek r. 1945 zabaven. V interiéru jsou vyřezávané kazetové stropy, původní historický nábytek, mramorové krby a unikátní točené dřevěné schodiště, které bylo vyrobeno bez jediného hřebíku. Ve skleníku je 300-400 let starý strom Píchoš Altensteinův (Encephalartos altensteinii). Řada unikátních stromů je v zámeckém parku, některé jsou snad 1000 let staré. Otevírací doba zámku: od listopadu do března je uzavřen, v dubnu a v říjnu je otevřeno pouze v sobotu a v neděli od 9 do 17 hodin, v květnu, červnu a v září je otevřeno denně mimo pondělí od 9 do 18 hodin, v září jen do 17 hodin, v červenci a srpnu denně od 9 do 18 hodin. První kostel svatého Jakuba Staršího na tomto místě se začal využívat r. 1742. Na hlavním oltáři byl obraz od Petra Brandla. Do zdí kostela byly zazděny náhrobní kameny z původního kostela, který stál na místě dnešního zámeckého skleníku a který byl zbourán, když se rozšiřoval zámecký park. V polovině 19. století byl kostel přestavěn v novogotickém (windsorském) stylu do dnešní podoby. Brandlův oltář byl nahrazen novogotickým dřevěným křídlovým oltářem z r. 1856. Dřevěné jsou i oba boční oltáře, kazatelna a velká zpovědnice. Křížová cesta je plastická a je zapuštěna do zdi kostela. Varhany, zvony i dřevořezba Smrt Panny Marie byly použity z původního zbořeného kostela. Kostel byl vysvěcen 5. října 1858. Byl současně i zámeckou kaplí Lichtenštejnů. Areál obcházíme zleva, procházíme jízdárnou do parku.
číslo 23 Jízdárna Šotolina 19,6 km
číslo 24 Na mostě Šotolina 19,9 km
  Po mostě se dostáváme přes Zámeckou Dyji, což je odbočka Dyje, kterou Lichtenštejnové zavedli do svého parku. Hned za mostem se dáváme vpravo. Zámecký rybník chceme projít po západním břehu, kde to ani jeden neznáme. Cesta tam vede přes různé mostky, přes ostrůvky.
číslo 25 Grottův ostrov - akvadukt a umělá jeskyně Peklo Šotolina 20,9 km
  Akvadukt byl vybudován r. 1805. Je napodobeninou římského vodovodu a má připomínat torzo zavlažovacího systému. Na stavbu dokonce byly použity zbytky skutečných antických staveb, které byly dovezeny z Itálie. Nad akvaduktem je velká nádrž, do které se voda čerpala ze zámecké studny dřevěným potrubím - to se už nedochovalo. Voda z jeho vrcholu přepadala přes polozřícený pilíř do rybníka a vytvořila tak umělý vodopád. V současné době je do nádrže čerpána voda z rybníka a jednou za rok je prý umělý vodopád možno vidět. Z druhé strany akvaduktu je umělá jeskyně Peklo. Akvadukt z tohoto pohledu zde vytváří pouze kamennou bránu, proto se tomu říká Grotta - lidově Nebe a Peklo. Jeskyně vznikla navršením velkých kamenů, mezery byly vyplněny barevnými skly, kterými dovnitř vnikalo světlo a tvořilo zajímavé obrázky na stěnách jeskyně. Nyní je jeskyně veřejnosti nepřístupná.
číslo 26 Minaret (175m n.m.) Šotolina 21,9 km
  Minaret se stavěl v letech 1797–1802 , vždy sloužil i jako rozhledna. Je to nejstarší rozhledna na našem území a jediný minaret v Čechách. Je to dokonce nejvyšší stavba tohoto typu mimo islámské země. Stavěl se však na měkkém písečném a vlhkém podloží. Museli vykopat jámu, do které zatloukli spoustu dřevěných pilotů a trámů a základy tak zpevnili. Celá budova je vysoká 64,8 metrů, v 1. patře je osm sálů s orientální výzdobou, kde byla uložena sbírka orientálních předmětů. Na podlaze je kamenná mozaika s maurskými vzory. Zdi zdobí maurské kresby a nápisy. I když údajně byly tyto sály zrekonstruované, byla nyní možnost do jednoho sálu jen nahlédnout. Na horní ochoz vedou 302 schody. Cestou nahoru je možno si odpočinout na dalších dvou ochozech. Samozřejmě nejlepší výhled je z nejvyššího ochozu. Je vidět celý lednicko - valtický areál, Pálavu, Bílé Karpaty a za dobré viditelnosti i vrcholek věže svatoštěpánského dómu ve Vídni. Rozhledna je od října do března veřejnosti nepřístupná. V ostatní měsíce je otevřena denně mimo pondělí od 9 hodin do 17 hodin, v dubnu a říjnu jen do 16 hodin. Od 12 do 13 hodin je polední přestávka U rozhledny je velké venkovní posezení s možností občerstvení. Je možno si dát k jídlu i něco teplého. Pokračujeme dál a vracíme se k zámku po východním břehu Zámeckého rybníka.
číslo 27 Přístaviště a Maurská vodárna Šotolina 23,4 km
  Došli jsme k místu, kde jsme už jednou byli. Před mostkem je přístav. Zde je možno se nalodit na osobní loď a nechat se povozit po ramenech Zámecké Dyje v parku lednického zámku. Hned za mostkem je Maurská vodárna. Sloužila jako parní lázně pro zámecké panstvo a současně jako technické zázemí pro zavlažovací systém parku. Později se součástí stala turbína (instaloval ji sám Viktor Kaplan), která vyráběla elektřinu pro zámek a hospodářské budovy. Objekt i nyní se využívá k zavlažování parkových ploch parku. V budově je informační centrum a stylová kavárna v orientálním stylu. Tady zjišťujeme, že odtud vede zelená turistická trasa přímo k Janovu hradu, o které z dřívějších dob nemáme tušení. Dokonce se po chvilce už nechá nasednout i na kolo.
číslo 28 U Janova hradu – rozcestí Šotolina 25,7 km
  Na rozcestí je občerstvení, k hradu je to už kousek vlevo – přes most.
číslo 29 Janův hrad Šotolina 25,9 km
  Pseudogotická napodobenina zříceniny středověkého hradu byla postavena v letech 1801 - 1808. knížetem Janem I. z Lichtenštejna. Právě po něm se jmenuje Janův hrad. Na rozích jsou čtyři věže s ochozy v 1. patře, které na třech stranách propojuje uměle rozpadlé obvodové zdivo, na čtvrté straně je budova zámečku. Stejně jako při stavbě minaretu, se muselo podloží pod hradem zpevnit dřevěnými trámy. Aby hrad vypadal jako ze starých časů, byly na jeho stavbu přivezeny kameny z nedalekého hradiště Pohansko. Tato zřícenina byla postavena tak, aby mohla být používána jako lovecký zámeček. Bydlel zde hajný, byly zde konírny, knížecí arabský kůň měl samostatnou stáj, která dokonce byla vytápěná. Odtud se vyráželo na hony, tady na nádvoří se zvěř rožnila na osmi ohništích. V Rytířském sále se pak pořádaly hostiny. Muži zde nepotřebovali ani vytápění. Naopak dámy seděly v průběhu hostiny ve svých salónech, kde měly krby, ale bez komínů. Ty by narušovaly vzhled středověkého hradu. Rozpálené dřevěné uhlí bylo v krbu v porcelánové nádobě. Z původního vybavení v hradu téměř nic nezbylo. Snad jen stojan na zbraně, na kterém je vyřezána sova jako symbol moudrosti. Měla je nabádat k tomu, aby zabíjeli jen tolik zvěře, kolik jí sní. V interiéru hradu se nachází ještě paroží největšího uloveného jelena – ten vážil 350 kg. Hrad byl Lichtenštejnům r. 1945 zabaven a chátral. Nyní je v majetku státu a je zpřístupněn veřejnosti od dubna do října vždy od 9 do 16,15 hodin, v dubnu a v říjnu pouze o víkendech, od května do září denně mimo pondělí. V té době je v okolí hradu i množnost občerstvení. Je tam poměrně dost stánků. Vracíme se přes mostek zpátky na rozcestí.
číslo 30 U Janova hradu – rozcestí Asfalt 26,1 km
  Odbočujeme po žluté vpravo.
číslo 31 Lovecký zámeček Asfalt 26,5 km
  Klasicistní zámeček byl postaven v letech 1805 – 1806, tedy prakticky v době, kdy se stavěl Janův hrad. Tyto stavby se později doplňovaly. Objekt sloužil jako hájovna. Zde byly zahajovány i ukončovány lovy na panskou zvěř, které se konaly na louce před zámečkem. Panstvo tyto hony mělo možno sledovat z lodžie v 1. patře. Střechu lodžie drželo šest toskánských sloupů, které spojovalo zábradlí z kuželek. Budovu po r. 1945 využívali lesníci jako ornitologickou pozorovatelnu. Po r. 1990 byla prodána soukromému vlastníkovi a je veřejnosti nepřístupná.
číslo 32 Penzion Harmonie Asfalt 27,8 km
  Tady jsme se zastavili na jídlo. Obsluha rychlá, jídlo chutné, ceny rozumné. Co víc si přát.
číslo 33 Rozcestí Šotolina 28,0 km
  Jsme v místě, kde jsme dnes již jednou byli. Nyní odbočujeme vlevo do nového areálu.
číslo 34 Lázně Lednice, kolonáda, amfiteátr Šotolina 28,2 km
  Dostali jsme se do poměrně nově upraveného prostoru. V r. 2007 byl na hlavní Břeclavské ulici otevřen Lázeňský dům Perla. Pro rehabilitaci využívá koupele v jodobromové vodě, která léčí onemocnění kloubů, páteře a cév, je to vhodné pro poúrazové stavy a relaxaci. My jsme odbočili do prostoru za tímto lázeňským domem, kde r. 2014 byla otevřena odpočinková zóna – pro lázeňské hosty, ale samozřejmě i pro obyvatele Lednice a jejich návštěvníky. 365 metrů dlouhá zastřešená kolonáda tak propojuje lázeňskou zónu s centrem obce a se zámeckým parkem. Je zde i amfiteátr, takže možnost uskutečnění kulturních programů. Kolonádu doplňují lavičky a fontány, které jsou po setmění nasvícené. Vypadalo to, že je tam i nějaká kavárna. Uvnitř jsme nebyly. V tomto prostoru je zakázána jízda na kole.
číslo 35 Lednice – vyhlídková věž (165 m n.n.) Šotolina 28,9 km
  Vyhlídková věž byla postavena současně s kolonádou na jejím druhém konci, téměř už mimo město. Je to poměrně nízká kovová konstrukce, obložená dřevem. Měří 6,5 metru, vyhlídková plošina je ve výši 5 metrů a vede na ni 23 schodů. Je volně přístupná po celý rok. Je z ní vidět okolní přírodní park, minaret, Mlýnský rybník, je vidět i vysílač Děvín na Pálavě. Budete-li tímto směrem pokračovat dál od města, dostanete se k Mlýnskému rybníku a dál do Břeclavi, kam je to 10 km. My jsme se vrátili přes kolonádu zpátky, abychom se vraceli po cestě, kterou jsme dopoledne přijeli.
číslo 36 Rozcestí již po třetí Asfalt 29,8 km
  Odbočujeme vlevo po cyklotrase.
číslo 37 U trati - nádraží Asfalt 30,5 km
  Těsně před tratí zajíždíme kousek vpravo k nádraží. Tato nádražní budova určitě stojí za to k ní zajet. Pochází z konce 19. století. Je zdobena glazovanou keramikou vyrobenou v původní lichtenštejnské cihelně v Poštorné.
číslo 38 U hráze Šotolina 31,6 km
  Odbočujeme po žluté, po cyklo a po naučné stezce Lednické rybníky vpravo.
číslo 39 Rybniční zámeček Šotolina 32,1 km
  K zámečku se musí z cesty odbočit do kopečka. Minout ho nelze. Je vidět od rybníka. Empírový zámeček byl postaven v letech 1814 – 1817. Patrová budova má předsunuté přední průčelí. V době výstavby měl 10 metrů dlouhé boční arkády, 80 cm široké. Ty však byly zbourány před r. 1840. Jejich základy se našly při opravě objektu r. 2003. Zámeček je na kopečku nad rybníkem tak, aby bylo vidět na Nový dvůr a Chrám Tří Grácií na druhé straně rybníka. V domku bydlel hajný, sloužil panstvu v době lovu ptactva a ryb. Později zde bydlel i knížecí zahradník s rodinou. Když byla r. 1922 v Lednici založena Hydrobiologická stanice vysokých škol brněnských, poskytl kníže Jan II. z Liechtenštejna tyto prostory pro potřebu školy, r. 1928 jim ho daroval. Činnost stanice skončila r. 1971 a zámek byl předán lesnické fakultě VŠZ v Brně, která zde dalších 30 let měla ornitologickou expozici vodního ptactva. V současné době zámek vlastní Mendelovy univerzity v Brně, které zde konají různé společenské a kulturní akce a využívají ho i k ubytování. V letech 2002–2008 zde proběhly rekonstrukční a restaurátorské práce interiéru i exteriéru. Interiéry lze prohlédnout vždy o vánočních a velikonočních svátcích. Je možno si domluvit individuální komentovanou prohlídku. Pod Rybničním zámečkem je u rybníka volně přístupný řopík. Pokračujeme dál podle Prostředního rybníka a za silnicí podle Hlohoveckého rybníka.
číslo 40 Hraniční zámeček Asfalt 35,1 km
  Klasicistní zámeček byl postaven v letech 1816 - 1819 na podmáčeném podloží. Proto i tady bylo nutno použít dřevěné piloty a rošty, na kterých zámek stojí. Dvoranou zámečku protéká potok, který v době výstavby tvořil hranici Moravy a Dolního Rakouska. Proto byl a do dnešního dne je na fasádě německý nápis „Zwischen Österreich und Mähren“ (Mezi Rakouskem a Moravou). Tato jednopatrová budova se třemi pavilony a altány byla postavena pro panstvo jako letní sídlo. Interiéry byly zdobeny téměř jako zámek v Lednici. Po roce 1945 sloužil zámek jako ornitologická stanice. R. 1995 byl celý objekt zrekonstruován. V současné době je tam hotel s restaurací, slouží pro pořádání školení, konferencí i svateb. Ceny jsou zde samozřejmě o něco vyšší, ale interiér je nádherný. Od zámku odjíždíme po modré turistické trase a cyklotrase přes Hlohovec, bohužel po silnici. Ale provoz naštěstí nebyl moc velký.
číslo 41 Bezručova alej Asfalt 38,5 km
  Přijeli jsme k hlavní silnici Lednice – Valtice, jejíž směr vytyčili Lichtenštejnové již r. 1715. Po ní dojíždíme do Valtic.
číslo 42 Valtice – náměstí Svobody Asfalt 39,9 km
  Tudy jsme ráno projížděly. Tak ještě kousek rovně a pak doprava – směr Úvaly a také Rakousko. Je to sice značená cyklostezka, ale bohužel po silnici. A do kopce. Komu se nechce po silnici, může jet po vinicích – po levé straně je pás, kudy vinaři projíždí auty. My jsme dorazili až za tmy a bez světel, tak jsme tuto cestu zvolili. Na kole nic moc, raději jsem šla pěšky.
číslo 43 Parkoviště 41,7 km
  Konečně v cíli.

Lednicko-valtický areál se stal r. 1996 součástí světového a kulturního dědictví UNESCO. Rozkládá se na ploše 283 km2 na jihu Moravy – v okrese Břeclav. Vznikl v průběhu 18. a 19. století, kdy knížecí rod Lichtenštejnůzde vytvořil přírodní park, jehož součástí jsou různé zámečky, altány, rozhledny, ale také louky, lesy a rybníky. Jedním z důvodů, proč tyto stavbičky vznikali, bylo i zvýšení pracovní příležitosti pro poddané a tím pádem zlepšení jejich sociální situace. Většinu těchto staveb projektoval Josef Hardmuth, který r. 1789 vynalezl tužku, tj. tuhu obalenou dřevem, jak se tehdy říkalo.

Bohužel během 20. století většina malých staveb nebyla využívána, ani opravována, a tak koncem 20. století na většinu z nich byl dost neutěšený pohled. Jen o ty největší skvosty se pečovalo – o zámek v Lednici. Přesto se podařilo všechny tyto stavby opravit a zpřístupnit veřejnosti. Určitě stojí za to se na ně přijet podívat.

V celém areálu je řada turisticky značených tras, naučných stezek i cyklotras. My jsme si udělali vlastní trasu, abychom toho zvládli projet co nejvíc během co nejkratší trasy. Naše trasa vede přes všechny památky, které jsou v lednicko – valtickém areálu. Vynechává jen Obelisk, který je přece jen trochu stranou. Vyjeli jsme poměrně dlouho, takže bychom to za světla zpátky už nestačili. A světla na kolo s sebou nemáme – tedy máme, ale nesvítí. Bohužel koncem září se už brzy stmívá.

Další objekty, které do tohoto areálu patří - zámeček Lány, Pohansko a Obelisk - už skutečně nestíháme. Snad to někdy vyjde.

Trasa měří cca 40 km, až na malé výjimky je po rovině a ve většině případech je mimo silnici. Jen přímo v parku u lednického zámku se musí jít pěšky. Tam se na kolech nesmí. Na trase je i možnost občerstvení, takže není nutné s sebou nějaké zásoby vozit. Hlady ani žízní určitě neumřete.

My jsme se na trasu vydali z parkoviště pod Kolonádou ve Valticích. Mělo to tu nevýhodu, že poslední úsek trasy je do kopce. Velkou výhodou však je, že se tam neplatí parkovné a navíc se tam nechá večer v autě přespat.  Takže nemusíme už nic jiného shánět a v pohodě ráno můžeme pokračovat v naší cestě po rozhlednách a minipivovarech.

Poslední aktualizace: 12.1.2017
Lednicko – valtický areál – jeho historie a cyklotrasa na mapě
Autor: jircak
Kvalita příspěvku:
hodnotit kvalitu příspěvku | nahlásit příspěvek redakci
Sdílet s přáteli
Byl jsem zde!
Zapamatovat

Příspěvky z okolí Lednicko – valtický areál – jeho historie a cyklotrasa

Kolonáda na Raistně
Kolonáda na Raistně
Památník
Tato stavba byla postavena v r. 1823.Nechal ji postavit kníže Jan I. z Li…
0.4km
více »
Lednicko - valtický areál - Kolonáda Reistna
Lednicko - valtický areál - Kolonáda Reistna
Ostatní
Kolonádu, tiež nazývanu Reistna, postavili pod vedením valtického staviteľa Josefa Poppeleckého v rokoch 1810 - 1817. Vzorom mu bola schönbrunnska…
0.5km
více »
Z Valtic do Rakouska bosou nohou
Z Valtic do Rakouska bosou nohou
Trasa
V loňském roce byla přímo na česko-rakouské hranici otevřena zajímavá…
0.5km
více »
Vinařským okruhem kolem Valtic
Vinařským okruhem kolem Valtic
Tipy na výlet
Jedeme na jižní Moravu do okresu Břeclav. Poblíž státní hranice …
0.6km
více »
Château Valtice - Vinné sklepy Valtice
Château Valtice - Vinné sklepy Valtice
Vinařský cíl
Ulice Vinařská ve Valticích? To zní jako dobrá adresa pro nejv…
0.7km
více »
Valtice - měšťanský dům č.p. 48
Valtice - měšťanský dům č.p. 48
Měšťanský dům
V 18. století dochází díky podnikatelské činnosti zdejšího panstv…
0.9km
více »
Valtice - městské hradby
Valtice - městské hradby
Hradby
Valtice již v roce 1227 byly vedeny jako město a proto lze předpo…
0.9km
více »
Zámek Valtice - bývalé honosné sídlo Lichtenštejnů
Zámek Valtice - bývalé honosné sídlo Lichtenštejnů
Tipy na výlet
Zámek Valtice je překrásný monumentální zámek dokládající moc a bohatství…
1.1km
více »
Valtice - radnice
Valtice - radnice
Dům, budova
Nachází se na hlavním náměstí Svobody a vytváří dominantu jeho se…
1.1km
více »
zámek Valtice
zámek Valtice
Tipy na výlet
Autem jsme vyrazili do Valtic. Valtice se nachází u rakouských hranic asi 60 km jižně od Brna. Navštívili jsme zámek Valtice, který…
1.1km
více »
zavřít reklamu