Naučná stezka Veselské pískovny

Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost

	Jezero Veselí I			0,4 km
	Pískovna Vlkov I			2,9 km
	PR Písečný přesyp u Vlkova			5,7 km

Naučná stezka Veselské pískovny se nachází někaleko Veselí nad Lužnicí v okrese Tábor. Provede vás kolem uměle zatopených jezer, kde se v druhé polovině 20. století těžil štěrkopísek.
Pískovny nyní slouží místním jako přírodní koupaliště. Najdeme zde dvě velké písečné pláže, toalety i stánek s občerstvením.
Na naučnou stezku jsmem se vypravila koncem července, v rámci dovolené na Třeboňsku, se svou sestrou a našimi třemi psy.
Trasa naučné stezky začíná u vstupu k plážím. Z parkoviště jsme prošly kolem stánku s rychlým občerstvením a vydaly jsme v pravo na okruh kolem Jezera Veselí I.
Touto cestou moc lidí nechodí. Jakmile jsme sešly z hlavní cesty, ocitly jsme se doslova v pralese. Pěšina kolem břehu byla zarostlá a porost se nám tyčil až nad hlavami. Cestu jsme našly asi jen díky psům, kteří při zemi viděli pěšinu a táhli nás vpřed. Zarostlý úsek naštěstí nebyl dlouhý, jakmile jsme přešly malý kousek louky, napojili jsme se na cestu vedoucí z Veselí nad Lužnicí. Stezka pokračuje kousek lesem, pak přechází přes louku, podél břehu a znovu do lesa. Kousek cesty jsme procházely přes obilné pole a dokonce i kukuřicí. Když jsme se dostaly opět mezi stromy, míjely jsme několik míst oblíbených rybáři. Zde byla cesta prošlapaná.
Konečně jsme se napojily na cestu, ze které jsme vycházely a vydaly jsme se na okruh kolem druhého jezera Pískovna Vlkov I.
Zde je cesta příjemnější. Vede podél břehu a míjí několik menších písečných plážiček. Většina z nich byla již obsazená těmi, kteří se chtěli vykoupat v soukromí. Z druhé strany pískovny, z velkých pláží, se už ozýval šum, jekot a šplouchání vody a tak jsme se také rozhodly pro koupání na "soukromé pláži".
Po příjemném osvěžení jsme pokračovaly dál. Procházely jsme podél břehu pískovny, kolem pole i pod stromy. Obešly jsme jižní břeh, kde se stezka stáčí zpět a vede podél druhého břehu k velkým plážím.
Po cestě jsme odbočily k písečnému přesypu, duně, jež je vytvořena z vátého písku. Písek byl rozpálený, přesto se v něm naše smečka pořádně vyblbla, než jsme pokračovaly dál.
Jak se stezka blížila k plážím, "provoz" na cestě začal houstnout. Lidé vyhledávali volná místa, kde by si rozložili sezení a mohli se v klidu vykoupat. Nakonec jsme byly rády, že jsme se vykoupali na protějším břehu. Velké pláže byly plné lidí, rodinek s dětmi, psů a nafukovacích matrací.

Závěrem mohu říct, že se mi stezka, jako procházka přírodou, velice líbila. Pro poznávací procházku bych ale raději zvolila chladnější den, kdy nejsou břehy obloženy davy lidí. Horko bylo ten den takové, že jsme od koupačky zbytek trasy došly v plavkách. Pro psy to ovšem v takovém parnu byla ideální trasa, osvěžení ve vodě si užívali, jak to jen šlo.