Loading...
Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost
Začátek trasy | Asfalt | 0,0 km | ||
Okruh začínáme u obchodu s potravinami, kde mezi schodišti můžeme vidět zkamenělý kmen stromu. | ||||
Železniční násep | Asfalt | 0,3 km | ||
Přejdeme silnici na bývalou železniční trať. | ||||
Hlušinová halda | Šotolina | 0,8 km | ||
Halda vznikala od poloviny 19. století ukládáním hlušiny z důlních děl Antonín, Jindřich I a Jindřich II. Původní výška haldy byla 80 metrů a rozloha 12 hektarů, postupným zvětráváním a rozpadem uloženého materiálu sesedá a nyní je o 20 metrů nižší. | ||||
Bývalý atomový kryt | Šotolina | 1,0 km | ||
Čistička odpadních vod | Asfalt | 1,8 km | ||
Výhled na těžní věž dolu Simson | Šotolina | 2,6 km | ||
Dříve zde vedla lanová dráha, kudy se dopravovalo uhlí z oslavanské elektrárny. | ||||
Bývalá cihelna | Šotolina | 3,5 km | ||
Cihelna byla postavena v roce 1924 a svému účelu sloužila do roku 1955. Výroba cihel byla náročná a zdlouhavá. Nakopaný jíl se zpracoval do směsi a plnil do dřevěných forem. Cihly ve formách se nejdříve sušily volně na vzduchu a nakonec pálily v peci, přičemž samotné pálení trvalo 6 dní. Dvakrát tak dlouhou dobu, tedy 12 dní, poté pec chladla. | ||||
Brodky | Šotolina | 3,9 km | ||
Podle archeologických výzkumů z roku 1881 se v těchto místech rozkládalo sídliště z mladší doby kamenné. Bylo zde nalezeno broušené a štípané kamenné nářadí a několik zásobníkových obilných jam. Podle dalších archeologických průzkumů z let 1970-1973 zde ležela také raně středověká vesnice Studyn. Život ve Studynu popisují informační panely umístěné u stezky. | ||||
Samota u Ryškových | Šotolina | 5,0 km | ||
Studánka Barbora | Šotolina | 5,3 km | ||
Anenská | Šotolina | 5,5 km | ||
Místní čtvrti Anenská dal jméno nedaleký důl Anna. | ||||
Rozcestí | Šotolina | 6,9 km | ||
Zde se napojíme na modrou turistickou značku, která nás dovede až k potoku Balinka. | ||||
Údolí potoka Balinka | Šotolina | 7,9 km | ||
Konec trasy | Asfalt | 13,0 km |
Vydáváme se na okružní procházku okolo Zbýšova s cílem blíže poznat hornickou minulost tohoto místa. Volíme zhruba desetikilometrovou trasu po místním značení, které tvoří dvě kolečka, jedno větší, druhé menší – místními vydávaná za sněhuláka, kterého si s trochou fantazie lze pod značením představovat.
Naše trasa začíná na Masarykově ulici nedaleko autobusové Zastávky Zbýšov, Poustka u obchodu s potravinami, kde si pod schodištěm prohlížíme kamenný strom, což je vlastně zkamenělina kusu kmene pravěké dřeviny. Odtud se vydáváme po stopách červeno-žlutého sněhuláka hlavní silnicí dolů a po chvíli mizíme ve křoví na pěšince stoupající do prudkého kopečku. Jak se později ukáže, dříve zde stávalo železniční těleso, takže vlastně procházíme po náspu, kde jsou ještě patrné zbytky pražců a betonových sloupů.
Cesta nás zavede až k hlušinové haldě, která je se svými 60 výškovými metry viditelná již z dálky. Halda je přístupná na vlastní nebezpečí, ale nahoru vede celkem pohodlná cesta, proto neodoláme a škrábeme se na vrcholek. Přesněji řečeno vrcholky, neboť halda je má hned čtyři. I když halda ční nad okolní terén, výhledy zde nečekejte, ty zastínily náletové dřeviny. Pouze dvě holejší místa umožňují výhled na Zbýšov a do okolních polí. Na jižním svahu haldy se vlivem klimatických podmínek vytvořila křovinatá step.
Po poli dojdeme ke křížku, kudy dříve z dolu Simson vedla lanová dráha, která dopravovala uhlí do elektrárny v Oslavanech. Pokračujeme mezi jasně žlutými poli řepky olejky až k bývalé cihelně. Momentálně zde probíhá nějaká akce a je zde zapálený táborák, škoda, že nemáme nic, co bychom si opekli. Zastavujeme se tu tedy alespoň na odpočinek a svačinu z vlastních zásob.
Od cihelny jdeme pěšinkou k lávce přes soutok Neslovického a Zbýšovského potoka zvaný Brodky. Zabočujeme doprava na lesní cestu, která nás zavede k samotě u Ryškových. Přejdeme silnici a po chvíli dojdeme ke studánce Barbora, která dříve sloužila jako zdroj pitné vody pro obyvatele stejnojmenné samoty, která tu kdysi stávala.Vyjdeme kopec na Anenskou, kde se vnoříme do akátového lesa. Zde vidíme odbočku k dopravní štole, po níž se vydáme, vchod je ale zazděný a o štole svědčí pouze větrací otvor s upozorněním na možný výskyt důlních plynů. Akátím sejdeme k bývalému dolu Barbora, který byl vyhlouben roku 1782 s hloubkou 70 metrů, ale pro opakované zaplavování byl roku 1854 opuštěn. Činnost dolu je také poznamenána jednou tragédií, kdy se při požáru v dole udusilo 10 horníků. V současnosti je na místě zahrádkářská kolonie.
Pokračujeme pěknou cestou listnatým lesem okolo pomníčku se vzpomínkou na dávnou vraždu až ke křižovatce s modrou turistickou značkou, která nás zavede Prudkým klesáním do údolí, kterým protéká potok Balinka. Jdeme po široké cestě proti proudu potoka, cesta se s potokem neustále protíná a je zde několik brodů. Nemusíte se ale bát nějakého koupání, vody v Balince je tak na umytí podrážek vaší turistické obuvi.