Ötztaler Wildspitze z Ventu přes chatu Breslauer

Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost

Talleitspitze a Kreuzspitze od Stableinu

Wildes Mannle od Stableinu

potok Rofen

pod Breslauerkou

odbočka na Ukrundkolm a výhled na Wildspitze

pleso v Mitterkar

Wildspitze z Mitterkar

Mitterkarjoch

Brochkogel z Taschahferneru

směr Taschachhaus

sedlo pod Wildspitze

Wildspitze kříž na vrcholu

Nahrát moje fotografie

Vstoupit do fotogalerie (13 fotografií)

Výstup na II. nejvyšší horu Rakouska a IV. Tyrolska samozřejmě může začít přímo na parkovišti v osadě Vent, ale vzhledem k časové náročnosti "víkendovky" (dvoudenní akce) lze jen doporučit použít sedačkovou lanovku Vent-Stablein. Z cca 1895 m n.m. do 2365 m/m se tak lze dostat s dvoujsměrnou vícedenní (platí více než měsíc) jízdenkou. Loukami pod kopcem Wildes Mannle, kudy lze rovněž dojít na chatu Breslauer, se jde zpočátku strmě, pak mírně údolím Rofenkar (výše ledovec) až těsně pod chatu, kam se jde strměji několika serpentýnami. Chata stojí ve výšce 2844 m/m, takže cesta zabere ze Stableinu asi 1 hod. Do Ventu je to o 30 min. dál. Po celou dobu obchází výrazný vrchol Talleitspitze (a za ní Kreuzspitze) a za sebou nechává např. rovněž na druhé straně údolí Ramolkogely. Kdo volí cestu do Rakouska přes den, ten obvykle na chatě Breslauer po kopcem Urkundkolm (i Urkundholm) přespí (lanovka jezdí cca do 17:30). Když dorazíte na chatu včas, lze ještě asi za 1,5 hod. nahoru i dolů navštívit právě vrchol Urkundkolm. V případě nočního přejezdu nebo za ranního vstávání se od chaty (snídaně se podávají 5:00-5:30, 6:00 - 6:30 a pak později) pokračuje dál, nyní do údolí Mitterkar. Kolem plesa a pod Brochkogely vlevo a Urkundy s Wildspitze vpravo cesta zabere asi 1 hod., než se stočí vpravo pod samotné sedlo Mitterkarjoch (3468 m/m) přístupné po Mitterkarferneru. Navzdory názvu nejde o pravý ledovec, spíše o firn s ledovým podkladem. Do sedla lze již s adekvátním nasazeným horolezeckým vybavením jít přímo starou cestou (45 stupňů) stále po sněhu, případně lze odpočit asi v polovině na cca 50 m vysokou a 100 m dlouhou ferratu. Ta zabere 30 min. až 1 hod. podle počtu osob na trase. Není nijak náročná (asi jako Priečne sedlo nebo Ostrý Roháč), má stupnici B/C (spíše slabá B), ale v posledních letech průvodci v Alpách (z různých zemí, ostatně i v Tatrách) volí trvalé přivázání na lana (!), což (bez ohledu na nebezpečnost) způsobuje pro svou nesnadnost značné časové prodlevy. Ze sedla následuje snadný výstup po moc nelámavém ledovci Taschach v podstatě jedním velkým obloukem asi 1,5 hod. do malého sedla (3650 m/m, snad bezejmenné). Z něj se lze dostat na samotný jižní (hlavní) vrchol Wildspitze, 3770 m/m, jasně rozeznatelný za dobrého počasí podle kříže asi za 30 min. Výstup je prudší, pod sněhem bývá suť, na konci jeden strmější nejištěný úsek opět charakteru třeba Jahňačího štítu nebo některých exponovanějších míst v Roháčích (I - II UIAA, velice krátký). V tomto místě se opět tvoří "zácpy". Vrchol má skvělé panorama (za dobrého počasí), lze sejít i na druhý vrchol na severu a z něj prudším svahem zpět na trasu (doporučuje se vystupovat opačně). Cca 4 hod., 1000 m převýšení. Cesta zpět zabere asi 3,5 hod. + 1 hod. do Stableinu. Kolem 15 hod. lze naložit nezbytné mačky, cepín, sedáky, lano (případně ferratový set a přilby) opustit parkoviště a dostat se tak pohodlně do rána domů.