Praha - Stodůlky - Praha – Velká Chuchle, přes Řeporyje, Ořech, Slivenec
Trasy • Pěší trasa • Malá náročnost
Metro Stodůlky | Asfalt | 0,0 km | ||
Řeporyje | Asfalt | 1,5 km | ||
Ořech, Ke Kalinovu mlýnu, nástup na polní cestu | Šotolina | 4,6 km | ||
Kalinův mlýn | Šotolina | 6,2 km | ||
Rozvodna | Asfalt | 8,6 km | ||
Most do Slivence | Asfalt | 9,7 km | ||
Rozcestník ve Slivenci | Asfalt | 11,4 km | ||
Velká chuchle, zastávka 172 Kazínská | Asfalt | 13,7 km |
Délka trasy cca 19 km
Poměr asfalt, zpevněné cesty/polní a lesní cesty cca 50/50
Většina trasy je shodná s mým příspěvkem https://www.turistika.cz/trasy/praha-stodulky-praha-zlichov-hlubocepy-pres-reporyje-orech-slivenec, jen závěr je jiný. Na uvedeném odkazu si mmůžete prohlédnout i další fotky. Od doby poslední návštěvy těchto míst došlo k několika změnám, které „vypíchnu“.
Naši výpravu začneme přímo na metru Stodůlky. Vystoupíme směr Sídliště Stodůlky a dáme se k poště, odkud modrá značka kolem paneláků překročí Jeremiášovu ulici a přímo proti přechodu pro chodce se vnoříme mezi stromky a do louky. Po chvíli dorazíme k první zajímavosti na trase, Středověkému městečku Řepora. Kolem plotu městečko obejdeme a po asfaltce lesíkem vkročíme do Řeporyj. Dojdeme ke kostelu, před kterým je rozcestník a pokračujeme stále po modré směr Ořech. Po překročení kolejí můžeme jít stále rovně a ušetřit kousek cesty, jinak nás značka provede mezi vilkami po okraji Řeporyj a zase vrátí na hlavní silnici.
Silnice je poměrně frekventovaná až do Ořechu, kterým když projdeme, dostaneme se konečně mezi louky a míříme ke Kalinovu mlýnu, před kterým se rozkládá lesní osada Ariana s rozcestníkem. Napojíme se na červenou značku a pokračujeme směr Slivenec. Mineme zmiňovaný Kalinův mlýn a vnoříme se do přírodně na pohled vděčné částí podél Radotínského potoka. Problém zde je, že většinu roku leží na cestě dost vody a vrstev bahna a chůze je tedy značně ztížena. Potok budeme dvakrát překračovat. První můstek je momentálně složen k levé straně, ale stále se nechá poměrně snadno překonat, druhý most je náročnější, ručkujeme po krajích, prkna už dávno vzal čas :-) První změna – most už je opraven, viz foto, chůze tedy pohodlnější, ale zmizelo to dobrodružství při jeho přelézání. U tohoto mostu spatřena vysoká zvěř, rovněž přiloženo foto. Poté co vyjdeme na silnici, dáme se Doprava a kdo nemůže, využije autobusovou zastávku Maškův mlýn (odvoz ovšem o víkendu pouze každé dvě hodiny).
Následovat bude, obzvláště pokud je jasno, poměrně náročná etapa. Prudším kopcem vystoupáme nad Lochkovský profil a cca 2,5km jdeme po zcela otevřené plošině ke slivenecké rozvodně a následně se ztočíme zpět ke Slivenci. Tento oblouk lze vynechat, byla vybudována nádherná cesta lemovaná prozatím malými stromky, která plošinu přetíná, můžeme tedy na ni ze značky odbočit a na jejím konci se na značku opět Doprava napojit. Původně vedla trasa dle starého popisu: Dle mapy bychom teď měli překročit čtyřproudou silnici Pod Lochkovem, což ostatně musíme udělat, na druhé straně pokračuje značka přes Slivenec. Jak se však má silnice překročit je otázka, v místě, kde je zakresleno přetnutí v mapě se musí silnice přeběhnout, pokud pokračujeme dále, staví se mosty, ale je to stavba, tedy nevím, zda by nás tam dělníci pustili. Stejně jako loni jsme i letos tedy silnici přeběhli a na druhé straně se vedle betonárky vyškrábali do kopečka. (toto přeběhnutí počítám již nebude v brzku možné, staví se zábrany, jak se bude tato trasa chodit, než budou hotové mosty, které navíc způsobí zacházku, je otázka…) Změna. Betonárka kompletně zmizela, na jejím místě se vysazují keře(?). Mosty již dobudovány (duben 2011), ač značka zatím nenalezena (je zde ale rovněž značka naučné trasy), dojdeme k prvnímu z nich, přes něj překonáme silnici a na křižovatce se dáme vlevo, kde na modrou už znovu narazíme. Silnice pak již v klidu pokračuje skrz Slivenec a dovede nás k rozcestníku.
Zde červenou opustíme a opět po modré se vydáme směrem k Velké Chuchli. Čeká nás pohodová cesta většinou z kopce a po rovince, když jsem zde byl poprvé, nevšiml jsem si odbočky a do Chuchle došel po silnici, což je také možné, ale hezčí varianta je držet se značky, která uhýbá v prudké zatáčce vpravo za domy a vede kolem zahrádkářské osady. Na silnici stejně nakonec dojdeme a značky skončí u autobusové zastávky. Já chodím ještě o zastávku dál (stále rovně ze směru, odkud jsme přišli), je to asi 200 metrů a pokud nejede autobus, půl hodinové a delší intervaly, můžeme využít prakticky hned u zastávky hospůdku se zahrádkou v prvním patře nad poštou.