Cesta z Poruby nenáročným terénem převážně po cyklostezkách nejprve přes Martinov k řece Opavě, kolem rybníku Štěpán a Loděnice, kolem štěrkovny do Hlučína a dále přes Darkovičky s pěchotními sruby a tanky do Darkovic a Hatě, kde bude pře hranicí nejvyšší bod trasy 281 m n. m. Na hranici je kromě cedule ještě stará celnice, která je již opuštěná. Od hranice vede rovná cesta až do Tworkówa, kde je kostel sv. Petra a Pavla a ruiny renesančního zámku, které nejsou volně přístupné, ale za poplatek 2 PZN je možné jít na nádvoří. Ovšem není tu o moc více vidět než, když stojíte za plotem. Ze zámku vede stezka kolem rybníka alejí Hroza (Hrůza). Název není neopodstatněný, neboť ze staletých stromů padají větve silnější přes 10 cm. Na druhém konci rybníka je vodní mlýn. Odtud přes malé obce Bieńkowice a Bojanów do Krzanowic, které patřily do opavského vojvodství a od roku 1265 získaly od Přemysla Otakara II. Městská práva. V roce 1288 zde Přemyslovci postavili kostel sv. Waclawa. Z Krzanowic je to kousek polní cestou k české hranici, kde po pár metrech se polní cesta naváže na cyklostezku přes Rohov s hospodou U Komárků http://www.ukomarku.cz/hlavni-strana/ s vyhlášenými pečenými koleny. Je zde také kaple sv. Petra a Pavla, dále cestou do Strahovic je k vidění kostel sv. Augustina a kaple Panny Marie Schonstattské . Trasa pokračuje přes Kobeřice, kde je dodnes činný lom na sádrovec a kostel Panny Marie Nanebevzaté. Z Kobeřic přes pole kolem hřebčína Albertovec do Bolatic se závodem Lanex, kde se vyrábějí lodní, horolezecká i jiná lana, vyvážená do celého světa. K zajímavostem také patří kostel sv. Stanislava, skanzen lidových tradic a řemesel a zámek, který dnes slouží jako obecní úřad. Z Bolatic přes Bohuslavice, Dolní Benešov a Jilešovice k řece Opavě po jejímž pravém břehu až k mostu silnice 469 a odtud na Loděnici http://www.lodenice.com/ k zaslouženému občerstvení a pak zpět domů do Poruby. Cesta celkem 76 km.