Šlapanice - Mohyla míru a zpět, aneb jak jsme si vyjeli na kopec skoro po rovině

Na Mohylu míru jezdím na kole docela často. Láká mě jak nádherný výhled na velkou část údolí, které si u svého soutoku vyhloubily Svratka se Svitavou, tak místo samotné, které přímo dýchá historií.

Ale ta Mohyla míru leží opravdu vysoko. Kdo se k ní vydá od Prace, od Újezda u Brna, od Sokolnic i od Kobylnic, dá mi určitě za pravdu.

Napadlo mne ale vydat se na ni "zezadu". Je to sice nějaký ten kilometr navíc, ale na cestě není žádné strmé stoupání a cestu v pohodě zvládnou i děti.

Od nádraží ve Šlapanicích jsme jeli po Nádražní ulici a kolem sokolovny dolů Tyršovou ulicí.

Za mostkem přes Říčku jsme zahnuli Doprava a po cestičce kolem Říčky dojeli do Ponětovic. Ponětovice jsme projeli po silnici a za nimi zahnuli doprava k železniční trati č.340. Podél ní, nejprve po panelech potom po polní cestě, dojeli téměř do Blažovic.

Tady přichází první trochu větší stoupání kolem křížku pod lípou k dalšímu u silnice z Blažovic do Zbýšova. U něj jsme se napojili na silnici a mírně vystoupali na křižovatku silnic Křenovice-Prace a Blažovice-Zbýšov. Ještě kousek jsme pokračovali přímo na Zbýšov.

Nedaleko silnice se v polích nachází památník na místě, kde se v den bitvy u Slavkova 2.prosince 1805 v různých časech nacházeli všichni tři "císaři", francouzský císař Napoleon I., rakouský císař František I. a ruský car Alexander I.

Polní cesta pokračuje kolem tohoto památníku k téměř vyschlé strouze a přes ni dále ve směru na Prace.

U křížku jsme ale zatočili vlevo a mírně stoupali až k odpočívadlu s výhledem na Zbýšov a na obří kouli radaru nad Újezdem u Brna.

K Mohyle míru je to už jen kousek kolem pásu stromů.

Zpáteční cestu jsme vybrali co nejméně svažitou, ale už kratší. Vydali jsme se kousek po silnici k Sokolnicím a potom doprava polní a úvozovou cestou do Kobylnic.

Po krátké zastávce na dětském hřišti u restaurace "U hřiště" jsme pokračovali po silnici ve směru na Dvorska a Tuřany. Po posledním stoupání jsme zabočili doprava na polní cestu a přes rampu letiště Brno-Tuřany přijeli do Šlapanic.

K nádraží to bylo už jen kousek dolů po Husově ulici a za podjezdem doprava k nádraží.

Trasa je to opravdu příjemná a kdo se drží hesla "Dobrý každý kopec, který nemusím vyšlapat", ji určitě ocení.