Holasecka jezera

Kam a jak jedeme?

Prirodni park Holasecka jezera lezi v okrese Brno-mesto na zapad od mestskych casti Brnenske Ivanovice a Turany, na jih od dalnice D1 a na vychod od dalnice D2. Rozloha chraneneho uzemi je 11,8435ha a celkova rozloha i s ochranym pasmem je 35ha. Z geomorfologického cleneni lezi cele chranene uzemi v provincii Zapadni Karpaty, v subprovincii Vnekarpatske snizeniny, v celku Dyjsko-svratecky uval. Nadmorska vyska jezer je asi 193-194 mn.m. Geologicke podlozi Holaseckych jezer jsou tretihorni vapenite jily a pisky, na nichz jsou usazeniny Svratky a Svitavy. Soustava jezer (rybniku) lezi na Cernovickem potoku, ktery priteka ze severu a proteka skoro vsemi 10 jezery, a pote tece na jih do Ivanovickeho potoka, dale do Svratky, do Dyje, do Moravy a do Dunaje, ktery usti do Cerného more. Klima je zde teple a suche, prumerny rocni uhrn srazek je 537mm a prumerna rocni teplota 8,6°C

Za čím jedeme?

Chranene uzemi PP Holasecke jezera bylo zalozeno v roce 1987. Duvodem bylo zachovani mokradnich ekosystemu, kde se vyskytuje velke mnozstvi zivocichu, hlavnim vyznamem techto ekosystemu je rozmnozovani obojzivelniku. Dale se chtely zachovat na vodu vazane rostlinne a zivocisne spolecenstvi (vodni ptaci, obojzivelnici…) a v posledni dobe take kvuli vyskytu bobra evropskeho. Posledni duvod ochrany, je vyskyt luzniho lesa v blizkosti vodnich ploch. Jezera s brehovymi porosty vytvari celkovy esteticky dojem z teto oblasti.

Jak a kde jsme se najedli a ubytovali?

najedli sme se doma máme to kousek. ale jinak si radši vemte sebou

Co se nám nejvíce líbilo a co naopak ne?

Jezera vznikly prehrazenim stareho ramena Svitavy. Puvodne bylo rozdeleno na 6 casti: postupne jdouci za sebou Kasparkovo jezero, Typfl, Komunickovo jezero, Rouckovo jezero, Ledarenske jezero a Plavecke jezero. Po prehrazení Cernovickeho potoka vzniklo take Strakovo jezero, kde je vypousteci zarizeni pro cely system. Je to posledni jezero v puvodnim koryte Cernovickeho potoka. Mimo koryto pak vznikla po tezbe hliny velka vodní nadrz Opleta a male jezirka Kocabka a Lavka, ktere lezi v tesnem sousedstvi puvodniho koryta Cernovickeho potoka. Cela vodni soustava patri do rybarskeho reviru Ivanovicky potok. Soustava jezer byla vyuzivana k rekreaci, rybarstvi a v zime k odebirani ledu pro chlazeni. Dale je pouzivana k zavlazovani poli kolem Ivanovickeho potoka.

Ostatní informace

Z dřevin je zastoupen jasan ztepilý, javorovec jasanolistý, jilm vaz, olše lepkavá, topol bílý, topol černý a další. Mezi keři je nejčastější bez černý. Na březích jezer roste blatouch bahenní, kosatec žlutý či rákos obecný. Na Plaveckém jezeru a Typflu roste stulík žlutý.
Bezobratlí jsou zastoupeni plovatkou bahenní či uchatkou nadmutou, z ryb žijí v jezerech cejn velký, kapr obecný, lín obecný, okoun říční, štika obecná a další. Populace obojživelníků tvoří zejména ropucha zelená a skokan skřehotavý, zastoupení mají i ropucha obecná, skokan štíhlý a ojediněle rosnička zelená. Z lokality vymizela kuňka obecná, stejně jako čolek obecný a blatnice skvrnitá. V mokřadech hnízdí bukáček malý, moudivláček lužní, rákosník obecný, rákosník velký, v břehových porostech krutihlav obecný, lejsek šedý, slavík obecný, strakapoud jižní, žluna zelená. Na jezerech žije i bobr evropský. Jezera s břehovými porosty vytváří celkově estetický dojem z této oblasti