Loading...
Trasy • Pěší trasa • Střední náročnost
Těchonín, vlak | Asfalt | 0,0 km | ||
Hned u vlakové zastávky (foto 1) začíná zelená značka (foto 2), která nás společně s modrou vede kolem kapličky u podjezdu (foto 3). Za ním modrá odbočí, my jdeme po zelené celým Těchonínem (foto 4) kolem kostela (foto 5), chalup a zahrad (foto 6 a 7). | ||||
Lesovna | Šotolina | 2,9 km | ||
Zde brzy asfalt skončí a cesta stoupá Uhlířským dolem (foto 8) proti proudu Těchonínského potoka (foto 9 – 12). | ||||
Bouda | 6,4 km | |||
Pevnost (foto 13) je veřejnosti přístupná, momentálně od 11 hodin. Od pevnosti stoupáme po červené značce lesem. | ||||
Pod Bradlem | 7,9 km | |||
Zprava sem přichází modrá značka, po které se budeme vracet do údolí. Obě značky vedou dále na Suchý vrch, červená přes vrchol Bradla, pod nímž je krásný výhled na Jeseníky (foto 14). Modrá Bradlo obchází. | ||||
Bradlo | 8,4 km | |||
Na vrcholu (foto 15) bývá za dobrého počasí obsazeno. | ||||
Suchý vrch | 8,9 km | |||
Na Suchý vrch se obvykle leze kvůli rozhledně (foto 16). Výhled z ní je za pěkného počasí jedinečný (foto 17 a 18). Ze Suchého vrchu se vrátíme na rozcestí Pod Bradlem, tentokrát už pohodlnější, modře značenou cestou. Po modré značce půjdeme i dále, sestoupíme přes Přírodní rezervaci Hynkovice (foto 19) a Zakopanku do Kobylího dolu. | ||||
Kobylí důl | 13,6 km | |||
Zde začíná žlutá značka. Přejdeme potok (po kamenech, lávka tu není) a vystoupáme lesem mezi louky nad Jamným. Otevřená krajina skýtá spoustu pěkných scenérií, a to i v mlze (foto 20 – 22. | ||||
Jamné nad Orlicí (foto 23) | Asfalt | 16,5 km | ||
Jamným jenom projdeme a neméně hezkou krajinkou (foto 24) dojdeme do Jablonného nad Orlicí. Projdeme kolem nádherného dubu (foto 25) a za chvíli jsme na náměstí (foto 26 – 28). | ||||
Jablonné nad Orlicí, náměstí | Asfalt | 18,1 km | ||
Z náměstí už je to k nádraží jen kousek. | ||||
Jablonné nad Orlicí, nádraží | Asfalt | 18,7 km | ||
Konec trasy |
Podzimní výlety často spojujeme i se sběrem hub, a proto často vymýšlíme trasy, které tuto činnost umožňují. Tedy vedoucí lesy, o kterých víme, že v nich houby rostou rády. Mohu vás ujistit, že lesy v okolí Suchého vrchu nás v tomto směru snad ještě nikdy nezklamaly. A protože je v nich krásně i jinak, jezdíme sem rádi znovu a znovu, naposledy teď v říjnu 2013.
Do Těchonína je nejlépe o víkendu vyrazit vlakem. Na rozdíl od autobusů jich jezdí celkem dost. Na Suchý vrch se odsud dá dostat po dvou turistických značkách, modré a zelené. Pro výstup nahoru jsme zvolili zelenou. Hlavním důvodem je Těchonínský potok, podél kterého cesta vede a jak známo, potoky jsou prostě hezčí, jdeme-li proti jejich proudu. Značka nejprve prochází celým Těchonínem a i zde je na co koukat, chalupy a zahrádky tu mají upravené, radost pohledět. Za obcí už nás čeká stoupání lesem a občasný pohled dolů ke zmiňovanému potoku. Projdeme kolem pevnosti Bouda, vyšplháme na Bradlo a za chvíli jsme na Suchém vrchu. Tedy přiznám se, teď naposled jsme až tam nedošli. Už u Boudy na nás lehla mlha. Doufali jsme, že se dostaneme nad ni a budeme se kochat pohledem na mraky shora, ale kdepak. Na Bradle mrholilo, fičel ledový vítr, teplota asi 4°C, takže jsme radši upalovali do přívětivějších poloh a fotky si půjčím z minulé návštěvy těchto míst.
Dolů sestupujeme od rozcestí Pod Bradlem (nebo také U tří pánů) po modré značce, která vede zpět až do Těchonína. Klidně můžete jít až tam, cesta je to pěkná, ale hezčí je žlutá odbočka z Kobylího dolu do Jablonného nad Orlicí. Pokud vám v Těchoníně nestojí auto a dorazili jste tam vlakem, doporučuji tu žlutou. Proč? Jsou z ní krásné výhledy. Tedy pokud není zrovna mlha. Žlutá značka nás dovede přes Jamné nad Orlicí až do centra Jablonného, kde je dost možností se občerstvit (hodně příjemná je cukrárna spojená s restaurací U Luxů už před náměstím) a pak sednout na vlak.
Celá trasa měří cca 19 km, ale nepředstavuje žádný problém. Sice překonává převýšení 500 metrů, ale stoupání je sice Dlouhé, leč docela pohodlné. Takže náročnost střední a krása veliká.