Z Kojetic do Třebíče

Menší výlet po Třebíčsku jsme zahájili v Kojeticích na Moravě, na malém nádražíčku, kam nás dovezl motoráček z Okříšek a kde jsme vystoupili téměř sami.

Do obce je to 1 kilometr po silničce, kudy ale stejně skoro nic nejezdí. Rozcestník na návsi pak nabízí hned několik lákavých tras, z nichž jsme si tentokrát vybrali desetikilometrovou zelenou do Třebíče.

Většina trasy vede polňačkami, což je ale na Vysočině také krásný zážitek, nabízející daleké rozhledy na všechny strany a hlavně úžasný klid (nepotkali jsme na cestě vůbec nikoho).

Po 2 km dojdeme na rozcestí Mastník, odkud dříve vedla značka žlutá – a nyní je to místy tak trochu žlutozelená! To ale ničemu nevadí, hlavní je, že je značení spolehlivé!

Cesta nás dále vede i trochu do lesa, na rozcestí Pod Pekelným vrchem (3 km), brzy poté už zahlédneme v dálce první třebíčský komín.

V poslední části trasy potkáme ještě krásnou starou lípu uprostřed polí, svírající svými kořeny pevně kamenný sloupek s moderním obrázkem Ježíše Krista a několika částečně zamalovanými dřívějšími turistickými šipkami a pokyny.

Rozcestí Terůvky je sice od cíle – autobusového nádraží v Třebíči – vzdáleno ještě 3 kilometry, ale nachází se už na okraji zahrádkářské kolonie.

Přesto nás nyní čeká ještě velmi zajímavý a příjemný úsek kolem Stařečského potoka malebným Libušiným údolím, okolo starých mlýnů, kapličky se sochou sv. Jana Nepomuckého či vysoké skály s vyhlídkou.

Poněkud zanedbanými starými cestičkami zdejšího lesoparku můžeme nakonec vystoupat až na kopec nad městem k barokní kapli a vodojemu, odkud je opravdu nádherný rozhled!

A pak už stačí jen seběhnout uličkami vilové čtvrti dolů do centra a zastavit se na kávičku v některé ze zdejších cukráren, např. v naší oblíbené U Tety, ležící strategicky na rohu mezi náměstím, autobusovým nádražím a židovskou čtvrtí...